Jaká může být role pojistitelů při dekarbonizaci?

Ženevská asociace (GA) vydala v lednu 2024 studii o významu inovativních technologií pro dekarbonizaci s tím, že cílem této studie je zejména naznačit či vymezit roli pojistitelů v tomto procesu.

V úvodu exekutivního shrnutí[1] je obsažena závažná teze, že Mezivládní panel pro změnu klimatu v nedávno zveřejněných zprávách podrobně vylíčil, jak blízko je svět k nesplnění či promeškání cíle v oblasti globálního oteplování stanoveného na 1,5 °C a cíle snížit globální emise na čistou nulu do roku 2050.

GA konstatuje, že překročení hranice 1,5 °C by mohlo významně zvýšit závažnost dopadů spojených s klimatem, zvýraznit potřebu dobrého plánování a celoekonomického přístupu, aby byl limitován globální vzestup průměrné teploty v několika příštích dekádách. To bude vyžadovat dekarbonizaci světového hospodářství během krátkého časového rámce. I když již určitý pokrok nastal, tak přesto svět dosáhl kritického momentu pro transformativní akci. Globálně se projevují důležité snahy, pokud jde o provedení dekarbonizace v „těžkém“ průmyslu, kam GA zařazuje hutní průmysl, výrobu hliníku a cementu, ale také leteckou dopravu.

Tyto sektory přispívají více než 30 % ke globálním uhlíkovým emisím. Redukce emisí skleníkových plynů napříč sektory, jako jsou výše uvedené, vyžaduje v příští dekádě komercializaci a rozsáhlé zavádění řady nových technologií. Roční mezera v oblasti investic mezi dneškem a rokem 2050, jimiž by měl být financován přechod se pohybuje podle GA ve výši 7 – 9,2 bilionu USD. Uzavření této mezery bude vyžadovat masivní částky soukromého kapitálu. Spoléhání se výhradně na veřejný kapitál nebude dostačující. Značný díl financování přechodu musí být rozvinut prostřednictvím financování technologických inovací (čelících či zmírňujících změnu klimatu; dále jen „klimatické technologie“) a dále prostřednictvím komercializace a připravenosti trhu.

Mnoho takových technologií podstatných pro průmyslovou dekarbonizaci, jako jsou například zelený vodík, dlouhodobé skladování energie a odstraňování uhlíku (například hned u zdroje nebo přímé zachycování ve vzduchu a pak skladování), se nachází ve fázích ještě před komercializací. Předvedení a nasazení těchto nových technologií, jež je spojeno i s novými netestovanými riziky, je kapitálově náročné. Jejich široké komerční nasazení vyžaduje rovněž přípravu standardů a kodexů chování (či kodexů správné praxe), jež by měl přijmout průmysl, což vyžaduje jistý čas.

Vhodné rámce pro řízení rizik a příslušná pojišťovací řešení budou naprosto zásadní pro mobilizaci nezbytného kapitálu pro demonstrační projekty a nakonec pro umožnění komerčního nasazení „klimatických“ technologií. Za účelem prozkoumat, jak mohou pojistitelé, zajistitelé, rizikoví manažeři a investoři pomoci v této oblasti zahájila GA výzkumný projekt „Urychlení klimatických technologií pro průmyslovou dekarbonizaci a pojišťovací průmysl“. Výstupy z této činnosti jsou prezentovány ve dvou zprávách. Tato první zpráva vymezuje scénu, a to popisem stávající situace v oblasti klimatických technologií a výzev i příležitostí spojených s urychlením komercializace a tržní připravenosti na nové klimatické technologie.

Stejně tak se první zpráva věnuje potenciální roli pojistitelů a zajistitelů. Nabízí též pohled do budoucna na základě názorů hlavních zainteresovaných osob a manažerů vybraných pojišťoven z úrovně C (např. výkonný ředitel), co se týče výhod i potíží se zapojením pojistitelů a zajistitelů do komercializace od počáteční fáze. Druhá zpráva bude řešit, jak může být takového zapojení dosaženo a prezentovat rámec pro připravenost na pojistitelnost (Insurability Readiness Framework - IRF), který poskytuje či obsahuje strukturovaný dotazník pro formující se rizika a potřebu příslušných dat z pohledu pojištění od prvotní fáze přípravy projektu, a to pro jakoukoli klimatickou technologii. Tato druhá zpráva bude rovněž demonstrovat využití IFR pro zelený vodík, odstraňování uhlíku a projekty týkající se skladování.

Pokud jde o první zprávu, tak GA dospěla k těmto hlavním zjištěním:

• tradiční cesta komercializace klimatických technologií nebere v úvahu řadu faktorů, jež brání připravenosti trhu. V důsledku toho může být rozsáhlé komerční nasazení zpožděno nebo plně tržní potenciál nasazení nemusí být realizován,
• příprava pilotních projektů napříč průmyslem, aby byla demonstrována životaschopnost klimatických technologií v provozu, je kapitálově náročná či napjatá. Rozpoznání a ocenění rizik a příprava rámců pro rizikový management od počátečních fází přípravy projektu má stěžejní význam pro získání investorů, urychlení provedení a dosažení odpovídajícího rozsahu.

Dále bylo v rámci hlavních zjištění vymezeno například těchto 7 oblastí, jež ovlivňují nebo mění riziko komercializace klimatických technologií:

• spuštění rámce k přijetí úrovně připravenosti (ministerstvem energetiky USA), který nabízí komplexní přístup k měření tržní připravenosti klimatických technologií pro široké komerční nasazení,
• rostoucí obavy ohledně energetické bezpečnosti, jež vedly ke spuštění národních strategií a cílem regulovat a rozšířit dobývání vzácných zemin a jiných klíčových materiálů potřebných k tomu, aby byla navýšena produkce klimatických technologií,
• objevení se vládních dotací a veřejné politiky týkající se přechodu, jako jsou například Zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act) v USA a Nový zelený průmyslový úděl (New Green Industrial Deal) v EU, jež mění obrysy ekonomické a komerční životaschopnosti klimatických technologií pro dekarbonizaci „těžkých“ průmyslových sektorů,
• vznik na trh zaměřených aliancí při zapojení vlád a korporací, jejichž cílem je urychlit technicky specifickou tržní přípravu pomocí identifikace prvních osvojitelů/uživatelů,
• koordinované investiční platformy, jež propojují dobročinné, soukromé a veřejné financování, aby byla poskytnuta komplexnější finanční podpora růstu inovací a investic u pilotních projektů prvních svého druhu,
• vznik rámců pro udržitelné finance, taxonomií, právních předpisů o zveřejňování a aliancí institucionálních investorů pro čistou nulu, jejichž cílem je mobilizovat soukromý kapitál pro financování přechodu,
• technologická centra zaměřená na řešení dopadů klimatické změny, jež propojují vývojáře technologií a klienty s cílem využít existující infrastrukturní systémy, vytvořit trh a připravit bezpečnostní standardy k urychlení širšího nasazení nových technologií.

Výše jsou uvedena pouze některá vybraná zjištění GA obsažená v její první zprávě. Jelikož celá zpráva má 35 stran i vysokou vypovídací hodnotu a obsahuje řadu unikátních a nových poznatků, tak se zájemcům o tuto problematiku doporučuje její prostudování.

[1] GA: CLIMATE TECH FOR INDUSTRIAL DECARBONISATION: What role for insurers. Leden 2024. [online]. [citace 2024-02-11]. Dostupné z WWW: https://www.genevaassociation.org/sites/default/files/2024-01/climate_tech_full_report.pdf