VELIKONOČNÍ POSELSTVÍ PRO KAŽDÉHO

Milí přátelé, prožíváme největší křesťanské svátky – Velikonoce. Jsou připomínkou života a smrti, světla a tmy, vítězství dobra nad zlem. Ale jaké je jejich skutečné poselství? Odpověď je jednoduchá, ale jasná. Je to velká touha člověka po záchraně. V každém člověku je touha po životě věčném a právě zmrtvýchvstalý Ježíš nám ukazuje cestu k životu věčnému.

O Vánocích přichází Bůh do našich domovů, světa a věcí, které dobře známe. S Velikonocemi je to ale jinak – tady Bůh nevstoupil do našeho života, ale prolomil jeho hranice do nového prostoru na druhé straně smrti. Teď už nejde za námi, ale jde před námi, jako světlo světa, aby nám dodal odvahy jej následovat.

Kristův kříž nás vyzývá k tomu, abychom se nechali nakazit jeho láskou, učí nás, abychom se na druhé dívali vždy s milosrdenstvím, zvláště na ty, kdo trpí, kdo potřebují pomoc, kdo čekají na pouhé slovo, na lidské gesto.

Drazí přátelé, přinášejme na Kristův kříž naše radosti, naše trápení, naše neúspěchy. Nalezneme otevřené srdce, které nás chápe, které nám odpouští, miluje nás a žádá nás, abychom stejnou lásku vnášeli do našeho života a do našich domovů.

Vždyť právě velikonoční svátky jsou poselstvím zdůrazňující základní pravdy: Život je silnější než smrt, dobro je silnější než zlo a láska je silnější než nenávist. A Velikonoce říkají ještě něco: nejen Boží láska, která se zjevila v Ježíši, je silnější než smrt. Také naše pravá lidská láska, ta mezi otcem a synem, mezi mužem a ženou, mezi dětmi a rodiči, je silnější než smrt... Láska se smrtí neobrátí v prach. Gabriel Marcel, francouzský křesťanský filosof, jednou řekl: „Milovat znamená říci druhému: ty nezemřeš.“ To, co nyní z lásky prožívám, mou lásku k tobě a tvou ke mně, smrtí nevyhasne, nýbrž ji přetrvá. To je ono útěšné poselství, které slavíme na Velikonoce.

Dovolte mi, abych svá slova ukončil modlitbou sv. Františka z Assisi: „Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje; abych přinášel lásku, kde je nenávist; odpuštění, kde je urážka; jednotu, kde je nesvornost; víru, kde je pochybnost; pravdu, kde je blud; naději, kde je zoufalství; radost, kde je smutek; světlo, kde vládne tma... Pomoz mi, abych netoužil po útěše, ale těšil; abych netoužil po porozumění, ale rozuměl; abych netoužil po lásce, ale miloval... Vždyť kdo dává – ten dostane; kdo odpouští – tomu se odpustí; kdo umírá – vstane k životu“ – protože Ty jsi živý; jsi milosrdný; a zůstáváš navěky...

Přeji nám všem, ať jsou pro nás Velikonoce novým začátkem, ať jsou poselstvím pro každého.

Zdroj: Hlučínské noviny, autor: P. Petr Rak