K. R. Fischer – učitel, historik a starosta

V letošním roce 2024 si připomínáme 90. výročí úmrtí jabloneckého pedagoga, regionálního historika i starosty Karla Richarda Fischera. A protože jde o významnou osobnost Jablonce nad Nisou, je ten letošní rok, a hlavně chystaný Den evropského dědictví, věnovaný právě vzpomínce na něj.

Rodák z Lučan nad Nisou (* 16. 7. 1871, † 6. 12. 1934 Jablonec nad Nisou) pocházel z rodiny sedlářského mistra Cölestina a Klary F. Maturoval roku 1890 na učitelském ústavu v Litoměřicích a poté učil na chlapecké obecné a měšťanské škole v Jablonci, kam sám v dětství chodil. Oženil se s Bertou, roz. Kiesewetterovou, s níž měl dceru Marii.

Fischer byl aktivní účastník veřejného života, podporoval německojazyčnou kulturu Jizerských hor. Od mládí se zajímal o regionální historii, vedle dějin sklářství a bižuterního průmyslu se zabýval také etnografií. Od roku 1902 publikoval drobné články v příloze listu Gablonzer Tagblatt, odkud čerpáme i v Jabloneckém měsíčníku citované historické perličky ze života v Jablonci před sto lety. Historické studie uveřejňoval Fischer také v regionálních vlastivědných časopisech Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines, Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues, Mitteilungen des Norböhmischen Exkursions-Klub, i v celozemských periodikách Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen nebo Deutsche Arbeit. Ceněné byly především jeho práce o dějinách sklářství, např. rozsáhlá studie o sklářském rodě Schürerů (Die Schürer von Waldheim. Beiträge zur Geschichte eines Glasmachergeschlechtes, 1924). S historikem a jazykovědcem E. Gierachem vydával od třicátých let novou řadu regionální vlastivědy.

Karl Richard Fischer byl ovšem i významný regionální politik. Od roku 1910 zasedal v městském zastupitelstvu, o osm let později se stal jabloneckým starostou a v čele města stál až do roku 1933. V politicky a hospodářsky nelehké a nacionálně vyhrocené době se snažil o kultivaci, stavební rozvoj a hospodářskou prosperitu města. Zasloužil se o vybudování kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova na Horním náměstí a radnice na Mírovém náměstí, jejíž 90. výročí od uvedení do provozu jsme si připomínali celý loňský rok.

Fischer organizoval výstavy, koncerty, divadelní představení a přednášky během Jizerskohorského (1922) a Slezského kulturního týdne (1926). Zavedl vzdělávací, tzv. Jablonecké vysokoškolské týdny, které se od roku 1923 pravidelně konaly ve spolupráci s pražskou německou univerzitou. Podílel se na založení místního muzea a veřejné knihovny. Zkušenosti z muzejnictví uplatnil jako místopředseda Německého svazu místních muzeí, byl čestným členem Spolku pro dějiny Němců v Čechách (Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen) i členem předsednictva Výtvarného svazu Němců v Československé republice (Werkbund der Deutschen in der Tschechoslowakischen Republik) a Metznerbundu. K podpoře kulturního života a regionální literatury založil Leuteltovu společnost (Leutelt-Gesellschaft). Roku 1931 mu pražská Německá univerzita udělila čestný doktorát filozofie. Urna s jeho popelem je uložena na jabloneckém hřbitově.

(zdroj: Historický ústav Akademie věd ČR)