Nová fiskální pravidla EU znamenají pro ČR pozitivní změny

Datum vydání: 27. 3. 2024
Zdroj: Euractiv.cz; Autor: Marek Mora

Evropská unie se rozhodla pro další změnu fiskálních pravidel. Několikrát upravovaný Pakt o stabilitě a růstu, který vychází z dřívější Maastrichtské smlouvy a byl již několikrát novelizován, se totiž ukazuje jako nedostatečný a zbytečně komplikovaný. Cílem jeho reformy je celý systém zjednodušit a zároveň posílit odpovědnost členských států. Pro Českou republiku nebude změna představovat žádný problém, spíše naopak, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra financí Marek Mora.

Nejnovější reforma Paktu se začala plánovat již v roce 2019, nicméně kvůli pandemii a krizi spojené s ruskou agresí na Ukrajině byly práce částečně pozastaveny. Aktuální stav je nicméně takový, že nová podoba Paktu byla schválena Evropským parlamentem a v platnost by měla vstoupit už začátkem května.

Nový Pakt o stabilitě a růstu by měl být především jednodušší a zároveň posílit odpovědnost jednotlivých členských států. Důraz se nově přesune na střednědobé plánování ve veřejných financích, což umožní členským zemím flexibilněji přizpůsobovat rozpočty ekonomickým cyklům. Namísto sledování složitých strukturálních sald jednotlivých zemí bude pro Evropskou komisi nově klíčovým indikátorem spíše trajektorie výdajů. Zároveň se však budou při vyhodnocování posuzovat jak střednědobá rizika, tak i udržitelnost veřejného dluhu a podpora udržitelného ekonomického růstu.

Jednotlivé státy předloží Komisi plán fiskálních cílů na čtyři roky s možností prodloužení na sedm let. Státy s deficitem nad 3 % HDP anebo dluhem přesahujícím 60 % HDP následně obdrží tzv. technickou trajektorii, tedy detailní plán, který určí směr k postupnému snižování zadlužení na přijatelnou úroveň. Státy se schodkem nižším než 3 % HDP a dluhem pod 60 % HDP obdrží tzv. technické informace, aby si tyto hodnoty udržely i ve střednědobém horizontu. Oba typy plánů poslouží členským státům jako vodítko při navrhování víceletých výdajových cílů.

Pro Českou republiku by, zejména s ohledem na její aktuální fiskální situaci, neměla nová pravidla představovat žádný závažný problém. Jelikož máme veřejný dluh dlouhodobě pod 60 % HDP a i deficit státního rozpočtu by měl letos skončit pod 3% hranicí, znamenají pro nás nová pravidla spíše určité zjednodušení. Diskuze o tom, jak počítat mezeru výstupu pro výpočet strukturálního salda se nyní stane bezpředmětnou, a zároveň, díky střednědobému plánu, získáme jistou flexibilitu v plánování státního rozpočtu. Na rozdíl od stávajících pravidel, kdy je nutné počítat strukturální schodek rozpočtu, tak bude vytváření plánů veřejných výdajů mnohem jednodušší.