Farmaceutické firmy vs. americký prezident Biden. Důvodem bouře je tlak na ceny léků

Velké farmaceutické firmy ve Spojených státech se bouří proti plánu administrativy prezidenta Joea Bidena regulovat ceny léků, především těch běžně užívaných seniory. Právní spory si velmi pravděpodobně najdou cestu až k nejvyššímu soudu, píše dnes deník The Washington Post (WP). Pro Bidena, který se už v roce 2020 zavázal snížit finanční tlak na Američany vyššího věku, je v sázce mnoho, stejně jako pro budoucí legislativu USA - potenciální rozhodnutí nejvyššího soudu by mohlo ovlivnit širší schopnost vlády regulovat ceny léků.

Stěžejním argumentem současné demokratické administrativy jsou vysoké ceny. "Američané platí za léky na předpis víc než lidé kdekoliv jinde na světě. To je špatně a se mnou to končí," řekl Biden minulý týden při svém projevu o stavu unie.

Biden v rámci zákona o snižování inflace (IRA) v srpnu 2022 představil prvotní seznam deseti léků, o jejichž ceně by vláda měla vyjednávat s výrobci prostřednictvím federálního programu zdravotního pojištění Medicare. V programu Medicare je 65 milionů Američanů, z toho 60 procent z nich užívá nějaký lék na předpis a 25 procent bere alespoň čtyři různé léky, uvádí WP. Výzkum veřejného mínění agentury KFF z loňského léta ukázal, že vládní iniciativu podporuje osm z deseti Američanů.

Nejčastěji užívaný lék z dotyčné desítky, který slouží k léčbě a prevenci krevních sraženin a v USA se prodává pod obchodním názvem Eliquis, užívalo mezi červnem 2022 a květnem 2023 přes 3,7 milionu Američanů v rámci programu Medicare, ukazují vládní údaje. Podle letošní studie nadace The Commonwealth Fund Američané v roce 2021 za dotyčných deset léků platili třikrát až osmkrát více než v Kanadě nebo Japonsku. Například u antidiabetika Januvia to však podle studie bylo až desetkrát více než v Německu.

Velké farmaceutické společnosti Bidenovo opatření označují za protiústavní a uvádějí, že by mohlo zapříčinit konec řady léčebných výzkumů, které nyní společnosti nebudou schopné financovat. Od minulého roku firmy a jejich lobbisté podali devět podnětů k soudům v New Jersey, Ohiu, ve městě Washingtonu a v Bidenově rodném Delawaru.

Proti vládnímu opatření se staví i čtyři z největších amerických farmaceutických firem - Bristol Myers Squibb, Janssen, Novartis a Novo Nordisk. Někteří z jejich právníků argumentují, že už samotný podpis smlouvy o regulované ceně byl protiústavní, protože by je nutil veřejně přiznat, že nižší cena jejich produktu je cenou spravedlivější, píše WP.

Zastánci opatření se odkazují na pohádkově vysoké příjmy farmaceutických firem; Bristol Myers Squibb, Merck nebo Johnson & Johnson všechny za loňský rok vykázaly příjmy z prodejů ve výši desítek miliard dolarů a meziroční nárůst objemu prodeje. Podle zákona, proti němuž se firmy staví, by byly povinné sdílet s vládními úřady data ohledně příjmů a nákladů na výzkum, vývoj a produkci jednotlivých léků, na základě nichž by pak vláda jednala o ceně.