Za co platí zdravotní pojišťovny. Výdaje zdravotních pojišťoven mezi roky 2020 a 2021 vzrostly o deset procent

Výdaje zdravotních pojišťoven mezi roky 2020 a 2021 vzrostly o deset procent. Průměrné výdaje připadající na jednoho obyvatele překonaly částku 39 000 Kč, u žen žijících v Praze dokonce 41 000 Kč.

Sedm českých zdravotních pojišťoven vydalo v roce 2021 za zdravotní péči ze svých rozpočtů 411,4 mld. Kč (jednalo se o 71 % veškerých výdajů na zdravotnictví v Česku). Poprvé v historii tak byla překonána hranice 400 mld. Kč. Od roku 2010 došlo ke zvýšení výdajů zdravotních pojišťoven o více než 188 mld. Kč, tedy o 85 %. Celkově během let 2010 až 2021 vydaly zdravotní pojišťovny 3,3 bil. Kč.

Zdravotní péče v Česku financovaná zdravotními pojišťovnami

Ženy čerpají více

Výdaje zdravotních pojišťoven lze rozdělit podle druhu poskytované péče, což bylo detailněji popsáno v předchozím článku. Nyní se zaměříme na výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle pohlaví, věku a také diagnóz, na jejichž léčbu byly vynaloženy. Diagnózy jsou definovány podle jednotlivých tříd 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (dále jen MKN-10). Výdaje podle diagnóz dále rozčleníme i podle pohlaví a věku.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele Česka v roce 2021 činily 39 177 Kč. Meziročně došlo ke zvýšení o 13 %. Do celkového ukazatele výdajů na jednoho obyvatele se započítávají rovněž výdaje, které nelze přiřadit ke konkrétnímu pacientovi a rozdělit podle pohlaví a věku. Za jednu ženu vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2021 v průměru o 4 % více než za jednoho muže. U žen činily výdaje v průměru 38 484 Kč, zatímco u mužů 37 056 Kč.

Výdaje na osobu se mění v závislosti na věku.Pod průměrnou hodnotou se u obou pohlaví drží až do věkové skupiny 50–54 let. Relativně vysoké jsou průměrné výdaje v nízkém kojeneckém věku, což je dáno nákladnější péčí o novorozence, zejména u předčasně narozených dětí. U obou pohlaví jsou průměrné výdaje na jednoho pojištěnce ovlivněny očkovacím kalendářem, nabídkou nepovinných očkování nebo preventivními prohlídkami. Od věkové skupiny 55–59 let výdaje prudce rostou, a průměrné náklady na jednoho muže se stávají vyšší než na jednu ženu.

Výdaje zdravotních pojišťoven na obyvatele (tis. Kč)

 

Rozdíly ve výdajích panují i v regionálním kontextu. V roce 2021 se výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele bez ohledu na pohlaví pohybovaly v jednotlivých krajích v rozmezí 35,0 až 39,8 tis. Kč. Nejvíce peněz pojišťovny v průměru zaplatily za jednoho obyvatele v hlavním městě Praze (39 826 Kč), nejméně v Kraji Vysočina (35 039 Kč). Průměrný meziroční nárůst výdajů na jednoho obyvatele činil 14 %. K nejvyššímu procentuálnímu nárůstu výdajů došlo v Praze (20 %), nejnižší byl na Vysočině (10 %) a v Pardubickém kraji (12 %). Od roku 2017 se výdaje nejvíce zvýšily v krajích Královéhradeckém a Zlínském (u obou o 55 %), nejméně pak v krajích Pardubickém (46 %) a Středočeském (47 %).

Podle místa bydliště zaplatily zdravotní pojišťovny v roce 2021 nejvíce za jednoho muže v hlavním městě Praze (38 223 Kč), nejméně v Jihočeském kraji (34 144 Kč). U žen byly nejvyšší průměrné výdaje opět v Praze (41 354 Kč) a nejnižší v Kraji Vysočina (35 627 Kč). Ve všech krajích byly průměrné výdaje za jednu ženu vyšší než za jednoho muže, největší rozdíl (3 131 Kč) byl zaznamenán u výdajů na osoby bydlící v Praze. Nejmenší rozdíl (424 Kč) vykazoval Karlovarský kraj. Průměrný rozdíl výdajů podle pohlaví za všechny kraje činil necelých 1 400 Kč.

Výdaje zdravotních pojišťoven na 1 obyvatele v krajích v roce 2021 (Kč)

Nestandardní rok

Z dat ČSÚ vyplývá, že nejčastější příčinou úmrtí v České republice jsou nemoci oběhové soustavy a novotvary. Pro zdravotní pojišťovny patří tyto diagnózy dlouhodobě k těm nejnákladnějším. Rok 2021 byl však v tomto ohledu specifický. Obě zmíněné skupiny diagnóz byly v pomyslném žebříčku odsunuty až na druhé a třetí místo. První příčku obsadila skupina diagnóz „faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami“. Jedná se o skupinu zahrnující celou řadu podskupin, včetně preventivních prohlídek, kontaktu s přenosnými nemocemi, potřeby imunizace (očkování) a rovněž hospitalizace novorozenců po porodu a doprovod dítěte při hospitalizaci.

Dále sem patří i laboratorní vyšetření, lékařské pozorování a hodnocení pro podezření na nemoci a patologické stavy (které nevykazují potřebu další léčby), následné vyšetření po léčbě zhoubného novotvaru, dárcovství orgánů a tkání atd. Pojišťovny za tuto skupinu diagnóz vydaly v roce 2021 víc než 50 mld. Kč. Oproti roku 2020 tak došlo k navýšení o 15 mld. Kč (44 %), což můžeme vysvětlit dvěma faktory. Jednak částečným odkládáním preventivních prohlídek v prvním covidovém roce a jejich následným „doháněním“ v roce 2021 a jednak zvýšenými náklady na očkování proti onemocnění covid-19 v roce 2021.

Druhou nejvyšší částku (41,1 mld. Kč) v roce 2021 vydaly pojišťovny za léčbu nemocí oběhové soustavy. Výdaje na nemoci oběhové soustavy se podílely v roce 2021 na celkových výdajích zdravotních pojišťoven za zdravotní péči zhruba deseti procenty. Meziročně došlo k poklesu výdajů o 0,7 mld. Kč, tedy o 2 %, v porovnání s rokem 2017 však k nárůstu o bezmála 11 mld. Kč, tedy o 36 %. Do nemocí oběhové soustavy se řadí například ischemické choroby srdeční, hypertenzní nemoci, infarkt a mrtvice. Výdaje na léčbu nemocí oběhové soustavy rostou se zvyšujícím se věkem. Nejvyšší částku v roce 2021 zdravotní pojišťovny vydaly za léčbu nemocí oběhové soustavy u mužů ve věku 70–74 let (4,5 mld. Kč) a u žen ve věkové kategorii 75–79 let (3,1 mld. Kč).

Na třetím místě v pomyslném žebříčku nejnákladnějších diagnóz se umístily novotvary, za něž české zdravotní pojišťovny vydaly 40,3 mld. Kč, tedy o 5 mld. Kč více než v roce 2020. Ve sledovaném období (od roku 2017 do roku 2021) došlo ke zvýšení nákladů o téměř 15 mld. Kč (58 %). Nejvíce peněz za léčbu novotvarů vydaly zdravotní pojišťovny pro obě pohlaví ve věkové kategorii 70–74 let (4,0 mld. u mužů a 3,1 mld. Kč u žen).

Výdaje zdravotních pojišťoven podle vybraných diagnóz (mld. Kč)

 

Z ostatních diagnóz je třeba upozornit na nemoci dýchací soustavy, což je další specifikum roku 2021, pokud jde o výdaje zdravotních pojišťoven. Tato skupina diagnóz se totiž dlouhodobě řadila v pomyslném žebříčku na 7. místo. V roce 2021 však s celkovými výdaji 29,4 mld. Kč obsadila místo čtvrté. V roce 2020 činily výdaje na léčbu respiračních nemocí 18,5 mld. Kč. Meziročně tak došlo k nárůstu výdajů o bezmála 11 mld. Kč, což odpovídá 59 %. Přitom už rok 2020 byl, co se týká výdajů u této skupiny diagnóz, rekordní s meziročním nárůstem 2019/2020 o 36 %. Během pěti sledovaných let tak došlo k navýšení výdajů na nemoci dýchací soustavy o 18,7 mld. Kč, což odpovídá 174 %. Nejvyšší náklady na léčbu nemocí dýchací soustavy byly vynaloženy opět u seniorů ve věku 70–74 let, konkrétně 2,6 mld. Kč u mužů a 1,9 mld. Kč u žen.

Hranici 20 mld. Kč v účetnictví zdravotních pojišťoven překonaly ještě výdaje za léčbu nemocí svalové, kosterní a pojivové tkáně, nemocí trávicí soustavy a nemocí močové a pohlavní soustavy.

Výdaje zdravotních pojišťoven na 1 obyvatele podle věku a pohlaví v roce 2021 (tis. Kč)

 

V letech 2022 a 2023 došlo ke dvěma revizím zdravotnických účtů ČR. Revize se týkaly dat zdravotních pojišťoven, neziskových organizací a veřejných rozpočtů za období před rokem 2022. Více informací je uvedeno v publikaci Výsledky zdravotnických účtů v ČR v letech 2010–2021.

Článek vyšel v únorovém vydání časopisu Statistika&My.