Firmy v EU čelí novým pravidlům a podřízení se ESG. V USA po letech roste odpor

„Ideologie“ ESG, která hodnotí kolektivní odpovědnost organizací a firem, se otiskla už i do evropských norem, které ukládají podnikům povinnost vytvářet reporty o svých dopadech v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení, jak ve svém zpravodajství uvádí americký list The Epoch Times.

Podle jeho zprávy Rada EU a Evropský parlament k 30. červnu 2022 schválily směrnici o podávání zpráv firem a podniků o udržitelnosti.

V souvislosti s vykazováním ESG Evropská komise také přijala v červenci 2023 „Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti“.

Od letošního roku jsou tak členské státy EU povinny uvést ESG do praxe.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela toto další břemeno pro firmy podporuje. Podle něho „nová pravidla zajistí, aby více podniků neslo odpovědnost za to, jaký mají dopad na společnost, a nasměrují podniky k ekonomice prospěšné lidem i životnímu prostředí”.

Americký list v této souvislosti upozorňuje, že ve Spojených státech amerických, má ESG, po letech, již mnoho kritiků a některé státy (které jsou řízené především republikány) se mu dokonce staví na odpor.

Subjektivní nástroj s negativními dopady pro společnost

„ESG se schovává za sofistikovanou, celostní a osvícenou metodu, která má akcionářům zvýšit jejich podíly. Nicméně se jedná o nebezpečný investiční nástroj. ESG je nekontrolovatelným impulzem, který nutí korporáty, aby vyřešily složité globální problémy,” tvrdí Marlo Oaks, pokladní (státní obdoba ministra financí) amerického státu Utah.

Podle Marlo Oakse není správné aplikovat ESG třeba na problematiku klimatické krize. Doposud mezi odborníky nepanuje shoda, jestli klimatická krize opravdu probíhá, a pokud ano, jaké jsou její příčiny.

Přitom vlády a globální investiční společnosti, jako například BlackRock, využívají různých politických či ekonomických nástrojů a tlačí na firmy, aby ESG implementovaly (zavedly). Tím centralizují rozhodovací pravomoci a deformují fungování tržní ekonomiky, míní pokladní Utahu.

Marlo Oaks se také pozastavuje nad subjektivním hodnocením pravidel ESG. „Podívejte se například na nedávný rating ESG americké banky Bank of America. Ratingová firma RepRisk ohodnotila tuto banku jako podprůměrnou a jiná ratingová firma s názvem SustainAlytics jako nadprůměrnou,“ demonstruje rozpory v systému Marlo Oaks.

Některá kritéria ESG, jako například podmínky zaměstnanců ve firmě, není totiž jednoduché obodovat. Snaha získat co nejvíce „bodů“ tak může vést ke korupci a k falešnému veřejnému obrazu a vnímání firem.

ESG je pro Ameriku hrozbou, tvrdí aliance 18 amerických států!

V roce 2023 vytvořilo 18 amerických guvernérů alianci s cílem omezit v těchto státech fungování ESG.

Jedním z lídrů této iniciativy byl guvernér z Floridy Ron DeSantis, který řekl: „Rozšíření ESG v Americe je přímou hrozbou pro americkou ekonomiku, osobní ekonomickou svobodu, pro náš způsob života. ESG dává investiční rozhodnutí do rukou woke davu, který se snaží obejít demokratické volby a vnést politickou ideologii do investičních rozhodnutí, řízení firem a každodenního fungování ekonomiky.“

Překvapivě jsou k pravidlům ESG kritičtí nejen pravicově smýšlející lídři. Lynna Forester de Rothschildová, ředitelka Rady pro inkluzivní kapitalismus uvedla, že by „vyhodila název ESG do popelnice“. Podle ní se pojmenování ESG stalo prázdným pojmem, protože byl často zneužitý a zmanipulovaný k vytvoření falešného veřejného obrazu firem. Často šlo například o „greenwashing“, tedy o formu marketingu používanou k přesvědčování veřejnosti, že produkty, cíle a zásady organizace jsou šetrné k životnímu prostředí.

ESG v ČR

Advokátní kancelář PRK Partners na svých webových stránkách uvádí, že se již potýká „s konkrétními požadavky z oblasti ESG, a to zejména v oblasti veřejných zakázek, kdy naši klienti, zejména se sídlem v západní Evropě, začínají čím dál častěji vyžadovat určitou formu ESG hodnocení, či důkazu o zacházení s riziky udržitelnosti u poskytovatelů služeb a dodávek“.

Americký list se zeptal ředitele firmy ISOTREND, spol. s r.o., Radka Řezáče, jaký dopad mohou mít pravidla ESG na tutofirmu.

„Vzhledem k situaci na českém trhu, kdy vidíme, že již krachují české firmy pod současným vládním vedením, se obáváme, že ESG regulace mohou spustit další devastační proces pro některé firmy, které podnikají ve specifických oborech,“ obává se Radek Řezáč.

List dále uvádí, že negativní dopady ESG ideologie již v České republice postihuje zejména uhelný průmysl, kdy některé banky a pojišťovny odmítají spolupracovat s těžebními či energetickými a teplárenskými firmami, či dokonce s jejich dceřinými společnostmi podnikajícími v jiných oblastech, včetně, paradoxně, obnovitelných zdrojů. Ty tak musejí hledat alternativní, často nevýhodnější, řešení.

Požadavky na splnění ESG budou realizovány v jednotlivých krocích

Podle webových stránek Rady EU se ESG bude uplatňovat ve čtyřech hlavních fázích:

* v roce 2025 bude podávání zpráv o účetním roce 2024 povinné pro společnosti, na které se již vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací;

* v roce 2026 bude podávání zpráv o účetním roce 2025 povinné i pro velké společnosti, na které se v současné době směrnice o vykazování nefinančních informací nevztahuje;

* v roce 2027 bude podávání zpráv o účetním roce 2026 povinné i pro kótované malé a střední podniky (s výjimkou mikropodniků), malé a nepříliš složité úvěrové instituce a kaptivní pojišťovny (svoji činnost omezují na poskytování pojištění pojistných nebezpečí osob, společně tvořících podnikatelské seskupení – pozn. red.);

* v roce 2029 bude podávání zpráv o účetním roce 2028 povinné i pro podniky ze třetích zemí, které v EU vytvářejí čistý obrat vyšší než 150 milionů eur, a které mají v EU alespoň jednu dceřinou společnost nebo pobočku přesahující určité prahové hodnoty.