Přehledně: podané žádosti do evropských fondů

Projekt „Revitalizace Mertových a Jakubských sadů“, záměr „Centrálního parku na sídlišti Vajgar“, projekt na „Zvýšení kybernetické bezpečnosti města Jindřichův Hradec“, záměr „Snížení energetické náročnosti objektu čp. 1125/II v ulici Jarošovská“ nebo společný projekt města Jindřichův Hradec a Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. „Vznik energetického společenství Jindřichův Hradec“, to je výčet všech žádostí, které město podalo v lednu do evropských fondů. Níže si můžete přečíst podrobnosti.

Do vyhlášené 64. výzvy IROP 2021-2027 určené na revitalizace veřejných prostranství přihlásilo město hned dva projekty, a to projekt „Revitalizace Mertových a Jakubských sadů“ , který vychází ze zpracované Územní studie sídelní zeleně Jindřichův Hradec a navazuje na oceněný Komunální projekt z roku 2021 „Mertovy sady – obnova dřevin “ , jehož výsledkem byla dosadba 234 ks dřevin. Revitalizace Mertových a Jakubských sadů zahrnuje především realizaci cestní sítě, obnovu a doplnění veřejného osvětlení, obnovu mobiliáře, ošetření, kácení a výsadby dřevin, osazení ptačích budek, vytvoření broukoviště, rekonstrukci hřiště u kostela sv. Jakuba včetně doplnění herních prvků. Součástí projektu je i stavba vyhlídky s pohledem na jezuitskou kolej. Do předkládaného projektu, který byl představen veřejnosti v rámci veřejné diskuse v srpnu 2022, se naopak nedostaly veřejné záchody, které byly studií navrhovány mimo řešené území na druhém břehu řeky Nežárky v dostupnosti potřebné infrastruktury. V současné době se i na tomto projektovém záměru rozběhla projektová příprava.

Více informací o projektu Revitalizace Mertových a Jakubských sadů zde.

---

Druhým přihlášeným projektem je záměr „Centrálního parku na sídlišti Vajgar“ , který vychází ze schválené Územní studie revitalizace sídliště Vajgar, označované také jako „Změň Vajgar“. Koncepce parku je rozdělena do dvou hlavních částí – „městštější“ severovýchodní a parkovou na zbylých částech. Do řešeného území je také přidána část ulice jižně od 3. mateřské školy, a to z důvodu doplnění parkovacích kapacit, které byly sníženy reorganizací parkoviště u polikliniky. Právě reorganizací a změnou orientace parkoviště je vytvořen reprezentativní předprostor budovy polikliniky, která z této strany disponuje obchodním parterem. Parkoviště se nově přimyká k protilehlé technologické budově, podél které vede až k restauraci Tankovna a usnadňuje tak také její zásobování. Kvůli již zmíněnému doplnění parkovacích kapacit je reorganizována doprava v klidu v části ulice Sídliště Vajgar jižně od 3. mateřské školy, kterou je nutné lokálně mírně rozšířit tak, aby po celé její délce mohla být kolmá stání. V hlavní parkové části území je nově navržena cestní síť a jsou vytvořeny kvalitní předprostory budov. Stěžejní je také pěší trasa – hlavní osa procházející celým řešeným územím. Ta je také jedním z páteřních prvků Územní studie, kde vede od rybníka Vajgar až k cyklostezce vedoucí dále na Otín.

Více informací o projektu Centrální park na sídlišti Vajgar zde . Realizace obou projektů je plánována v období 2026-2027.

---

Do Národního plánu obnovy směřoval projekt na „ Zvýšení kybernetické bezpečnosti města Jindřichův Hradec“ . Hlavním cílem tohoto projektu je zvýšení kybernetické bezpečnosti tak, aby město Jindřichův Hradec plnilo zákonné povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti kladené na ORP (obce s rozšířenou působností) a současně pak reagovalo na aktuální trendy a bezpečnostní výzvy. V souhrnu se bude jednat o zvýšení bezpečnosti vyjmenovaných informačních a komunikačních systémů žadatele, ale z jednotlivých opatření můžeme jmenovat např. vytvoření záložní lokality, nasazení provozního dohledu IT prostředí úřadu či zavedení správy a ověřování identit. Projekt je součástí „Strategického plánu digitalizace Městského úřadu Jindřichův Hradec“ , kde kyberbezpečnost patří zásadním tématům. Realizace je plánována na období 2024-2025.

---

Další projekt byl podán do vyhlášené 38. výzvy Operačního programu životní prostředí, kde se město uchází o získání dotace se svým projektovým záměrem „Snížení energetické náročnosti objektu čp. 1125/II v ulici Jarošovská“. Výzva je zaměřená na podporu tzv. komplexních energeticky úsporných opatření. Kompletního zateplení se tak dočká poslední pavilon, který se nachází v areálu ZŠ Jarošovská. Objekt čp. 1125/II dlouhodobě užívá příspěvková organizace kraje Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Jindřichův Hradec, Jarošovská 1125, z části i žáci Základní školy Jindřichův Hradec, Jarošovská 746. V případě získání dotace tak objekt projde celkovou rekonstrukcí, která zahrnuje zateplení obvodových stěn, soklu a střechy, výměnu dveří a oken za izolační okna s trojsklem. Na jihovýchodní části objektu budou jako ochrana proti přehřívání v letních měsících instalovány stínící prvky. V souvislosti se zateplením budovy bude do jednotlivých učeben rozveden systém nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Změny dozná i stávající systém vytápění a kondenzační kotel bude nahrazen tepelným čerpadlem voda/vzduch o výkonu 50 kW. Na střeše objektu pak bude umístěna fotovoltaická elektrárna o výkonu 41,4 kWp, která bude z části využita v rámci komunální energetiky města. V neposlední řadě bude zaveden systém energetického managementu, který bude monitorovat a řídit energetické toky. Navrhovanými opatřeními dojde ke snížení emisí skleníkových plynů o 31,51 t/rok (snížení o 42,92 %) a snížení konečné spotřeby energie na 29,722 MWh/rok, což představuje snížení konečné spotřeby energie o 87,54 % oproti spotřebě před realizací opatření.

---

Posledním podaným projektem je společný projekt města Jindřichův Hradec a Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. „Vznik energetického společenství Jindřichův Hradec“. Město v roli žadatele se uchází o získání dotace v rámci 7. výzvy Ministerstva životního prostředí financované z Národního programu Životní prostředí v rámci Národního plánu obnovy. Výzva je zaměřena na podporu zakládání energetických společenství, která jsou nezbytným předpokladem rozvoje komunitní energetiky. Výzva je vyhlášená jako dvoukolová soutěžní. Projekty podané do 1. kola výzvy budou hodnoceny podle nákladovosti projektu, jeho velikosti a komplexnosti záměru. Dále se bude hodnotit kvalita záměru, opatření ke snížení energetické náročnosti objektů, využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), ukládání energie a řízení jejího využití, zkušenost s provozováním OZE, participativní tvorba ES a jeho strategická vize. Do druhého kola hodnocení bude následně vybráno 40 pilotních projektů pro ověření udržitelných forem energetických společenství. Do 1. kola výzvy bylo podáno 83 žádostí, které se ucházejí o zařazení do tzv. „pilotu“.

Z této výzvy je možné podpořit například zpracování podkladových materiálů, proškolení a činnost koordinátora a další související aktivity potřebné ke vzniku energetického společenství. Příspěvek bude i na osvětové a propagační aktivity, jako jsou plánovací workshopy, občanská shromáždění nebo propagace obnovitelných zdrojů energie. O podporu mohly žádat nejrůznější subjekty, včetně bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, nájemníci bytových jednotek, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace či obchodní společnosti v jejich vlastnictví, dobrovolné svazky obcí a další právnické osoby. Finanční podpora je rozdělena do čtyř kategorií podle náročnosti založení energetického společenství. Žadatelé získají finanční podporu ve výši od 600 000 korun pro malá společenství složená jen z rodinných a bytových domů až po velké projekty na území nejméně tří obcí, které mohou dostat maximální podporu 3 000 000 korun.

Základní motivací vzniku energetického společenství je záměr snižování energetické náročnosti a snížení nákladů na energie, přičemž je počítáno s dosud nevyužitým potenciálem ve výrobě energie z OZE. Jedním z hlavních cílů je pak zvýšení energetické nezávislosti města. V případě vytvoření pilotního příkladu komunitní energetiky by mohli ostatní zájemci čerpat zkušenosti a inspiraci pro své projektové záměry.

Související témata

Centrální banka | Energetika | ECB