Obchodování s Myanmarem: je možné dovážet zboží, doporučuje se fakturovat v eurech či bahtech

Hospodářská politika vojenského režimu, který v zemi fakticky vládne od 1. 2. 2021, vykazuje tendence k uzavírání země a omezování cizích vlivů v hospodářské oblasti i v jiných sférách veřejného života. Program de facto vlády má směřovat k posilování soběstačnosti myanmarské ekonomiky a zkvalitnění místního zemědělství. Vedle toho režim usiluje o posílení kontroly nad aktivitami obyvatel a snaží se zamezit opozici v přístupu k financím, což z hlediska obchodních operací znamená zpřísňování pravidel pro držení a nakládání s cizími měnami a celkově důslednější dohled nad finančními transakcemi.

Zájemce o vývoz zboží či služeb do Myanmaru proto musí počítat se zvýšeným zájmem ze strany veřejných institucí. Praktickým důsledkem mohou být náročnější požadavky na dokumentaci k dováženému zboží. Většinu této administrativní zátěže v důsledku ponese místní dovozce, nicméně český exportér zaznamená delší čas nutný na registraci a certifikaci dováženého zboží a od svého myanmarského partnera může dostávat požadavky na dokumenty k výrobkům, ale i k firmě jako takové. Jelikož vojenský režim zpřísnil podmínky pro držení cizích měn, kdy v některých případech dovozci musejí žádat ústřední orgány o povolení převádět peníze do zahraničí, je třeba počítat také s průtahy v platbách a podle toho nastavovat termíny splatnosti faktur.

Dodatečné komplikace v platebním styku vyvstaly poté, co Finanční akční výbor (FATF) zařadil Myanmar na tzv. „černou listinu“, tedy seznam vysoce rizikových zemí v souvislosti s praním špinavých peněz a financováním terorismu. V praxi tento krok přinesl požadavek, aby finanční instituce při uskutečňování plateb ze země a do ní uplatňovaly tzv. zesílenou hloubkovou kontrolu (enhanced due diligence). Zejména u korespondenčních bank, které realizují platby s Myanmarem pouze sporadicky (a tudíž nemají již z předchozího styku zkontrolované konkrétní myanmarské plátce a finanční domy), to může znamenat další zdržení platby, než příslušná banka zesílenou kontrolu provede. V současné době je proto patrně nejspolehlivější provádět platby přes Thajsko, jehož banky procesují nejvíce prostředků směřujících z a do Myanmaru, a tudíž mají celou řadu plátců i bank již předem hloubkově zkontrolovanou. Denominace platby v eurech (případně i v korunách) či thajských bahtech navíc zajistí, že platba neprojde ještě další zesílenou hloubkovou kontrolou v zemi, jejíž měna byla pro převod užita. Ze zkušeností myanmarských bankéřů přitom vyplývá, že u firem, které nejsou na sankčních seznamech, nehrozí, že by platba byla zmrazena či vrácena, spíše je třeba počítat s delší dobou na její uskutečnění.

Investování v Myanmaru je však v současné době krajně riskantní, a to zejména s ohledem na možné hrozby v oblasti reputace a právních sporů. Při realizaci investic prakticky není možné vyhnout se přímé či nepřímé podpoře organizací a osob, které jsou na sankčním seznamu EU. Teoreticky je možné udržovat a případně i modernizovat či rozšiřovat existující investice schválené před únorem 2021, avšak i zde je třeba doporučit maximální obezřetnost. Firmám, podezřelým z porušování sankcí či jinak vstřícného přístupu vůči faktickým vládcům Myanmaru, mohou hrozit kampaně či dokonce žaloby od nevládních organizací zaměřených na odkrývání korupce a neetického podnikání. Pro investory to v důsledku znamená také zhoršený přístup k financování ze strany bank a někdy i pokles zájmu o jejich výrobky ze strany těch spotřebitelů, kteří odmítají nakupovat zboží z eticky pochybných zdrojů. Za problematické mohou nové investice v zemi považovat také akcionáři, kteří se řídí různými pravidly pro ESG.

Z důvodů právních a reputačních rizik rovněž nelze doporučit uzavírání jakýchkoliv obchodů (vývoz i dovoz) se státními či armádou vlastněnými podniky, či účast na veřejných zakázkách.

Co naopak doporučit lze, je udržování obchodních styků a kontaktů s myanmarskými soukromými podniky, které byly obzvláště silně zasaženy již rok trvajícím chaosem a tendencí vojenských orgánů k uzavírání země. Příležitosti pro vývoz lze nyní spatřovat především v oblasti zemědělské techniky a chemie a ve zdravotnictví. V případě zemědělství lze zmínit zvýšený zájem o prostředky a osivo vhodné pro organické zemědělství, ale také rostoucí poptávku po zařízeních na zpracování a konzervaci zemědělských produktů.

Výraznou změnou, kterou myanmarský trh zaznamenal za poslední tři roky poznamenané pandemií COVID-19 a posléze nestabilitou po vojenském převratu, je pokles kupní síly spotřebitelů (i řady firem) a vyprazdňování středu spotřebitelského spektra. Lidé, kteří se dokázali dostat do střední třídy, v loňském roce často klesli zpět do chudoby. Dle zjištění Světové banky 42 % myanmarských domácností zaznamenal v roce 2022 pokles příjmů, a to ve srovnání s rokem 2021, který byl obecně považován za krizový. Oproti tomu tlak na vyšší spotřebitelskou třídu nebyl tak enormní. Pro vývozce to znamená, že se snižuje odbyt pro zboží střední kategorie, a chce-li na myanmarském trhu uspět, musí buď nabídnout mimořádně výhodnou cenu (tj. být schopen konkurovat výrobkům např. z Indie nebo Číny), či naopak cílit na prémiové zákazníky se zbožím nejvyšší kvality, se špičkovou prezentací a balením a případně řadou doplňkových služeb po dobu životnosti výrobku.

Zájemci o vstup na myanmarský trh nyní mohou počítat s možností své výrobky v zemi registrovat a také do země bez větších překážek dopravovat. Dosud však rozhodně nelze doporučit obchodní cesty do země, a to z důvodu stále zhoršené bezpečnostní situace. Veškerá komunikace tudíž i nadále musí probíhat na dálku.

Nicméně české firmy mohou využít služeb programu PROPEA, kdy prověřená poradenská společnost nabídne za zvýhodněných podmínek své služby při hledání místních obchodních partnerů a při vyřizování potřebných náležitostí pro uskutečnění vývozu. V roce 2022 těchto služeb využilo sedm českých firem, většina z nich již nyní má v zemi vlastní zastoupení. Program PROPEA je českým vývozcům k dispozici také v letošním roce.

České podniky se samozřejmě se svými dotazy a žádostmi o služby mohou obrátit přímo na obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu.

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún