Ekonomický výhled OECD 2023

30.11.2023 / 17:37 | Aktualizováno: 30.11.2023 / 17:44

Dne 29. listopadu 2023 zveřejnila OECD svůj pravidelný Ekonomický výhled. Podle této zprávy čelí globální ekonomika výzvám spojeným s inflací a nízkým růstem. I přes to, že růst HDP v roce 2023 byl robustnější, než se původně očekávalo, začíná zpomalovat kvůli vysokým úrokovým sazbám, slabému mezinárodnímu obchodu a klesající důvěře ze strany podniků i domácností. Krátkodobý výhled předpokládá oslabení ekonomického růstu. Hlavními riziky jsou zvýšená geopolitická napětí a silnější než očekávaný dopad zpřísněné měnové politiky. Růst by naopak mohl být posílen, pokud by domácnosti začaly utrácet více z úspor nahromaděných během pandemie COVID-19.

Ekonomický výhled předpovídá globální růst HDP ve výši 2,9 % v roce 2023, s následným mírným zpomalením na 2,7 % v roce 2024 a mírním zvýšením na 3,0 % v roce 2025. Očekává se, že asijské ekonomiky i nadále zůstanou hlavním motorem globálního růstu. Eurozóna, která čelí dopadům ruské agrese na Ukrajině a dopadům výrazného nárůstu cen energií očekává slabý růst HDP: v roce 2023 se předpokládá růst o 0,6 %, který následně zrychlí na 0,9 % v roce 2024 a dosáhne 1,5 % v roce 2025. Inflace bude do roku 2025 postupně klesat směrem k cílům centrálních bank ve většině ekonomik. V zemích OECD se inflace sníží ze 7,0 % v roce 2023 na 5,2 % v roce 2024 a dále na 3,8 % v roce 2025.

Dopady restriktivní měnové politiky od začátku roku 2022 jsou stále viditelnější. Zdá se, že úrokové sazby jsou ve většině ekonomik na svém vrcholu nebo blízko něj. Měnová politika by měla zůstat restriktivní, dokud se neobjeví jasné známky toho, že se inflační tlaky trvale sníží. Ve vyspělých ekonomikách se očekává snížení sazeb do konce roku 2024, v některých případech dokonce až do roku 2025. Poměr veřejného dluhu k HDP je na vysoké úrovni. Vlády čelí rostoucím fiskálním tlakům vzhledem ke stárnutí obyvatelstva či nákladům na řešení změny klimatu. Podle OECD je nezbytná fiskální konsolidace. Při absenci vládních opatření bude úroveň veřejného dluhu vůči HDP nadále narůstat.

Pro ekonomiku České republiky OECD očekává, že růst HDP klesne o 0,3 % v roce 2023, následně však zrychlí na 1,6 % a 2,1 % v letech 2024 a 2025. Vysoká inflace a přísná měnová politika oslabují domácí poptávku. Pomalý globální růst a slabý mezinárodní obchod zároveň omezují český export, zejména v oblasti průmyslu. Reálné mzdy by měly v roce 2024 vzrůst. Očekává se, že inflace bude nadále klesat a začátkem roku se může přiblížit k horní hranici inflačního cíle na úrovni 3 %. Trh práce zůstává napjatý, přičemž míra nezaměstnanosti by měla zůstat pod 3 %.

Hlavní rizika pro českou ekonomiku spočívají ve volatilitě dodávek i cen energie a rovněž geopolitickém napětí.

Celou zprávu si můžete přečíst zde.