Čistírny odpadních vod v Srbsku jako příležitost pro české firmy

Regulacím spojeným s vodohospodářstvím se v Srbsku věnuje 10 různých národních institucí, jejichž působnost se různě překrývá. Jak upozorňuje diskutovaná studie s názvem „Study of wastewater treatment plants in the Republic of Serbia“, určitou roli v procesu regulace a výstavby nových zařízení na čištění odpadních vod hraje až 6 různých ministerstev. To s sebou zákonitě nese nepřehlednost a ztěžuje i působení subjektů majících zájem v této oblasti podnikat. Každá česká vodohospodářská firma si proto musí být vědoma skutečnosti, že srbský trh je na základní orientaci poměrně náročný.

Autoři studie poté na semináři organizovaném Velvyslanectví České republiky v Bělehradě v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) upozorňují, že na národní úrovni je poté třeba vnímat základní strategický dokument s názvem: „Water Management Strategy“ na který navazuje akční plán sloužící jako implementační základ z prosince 2021: „The water management plan on the territory of the Republic of Serbia for the period 2021 to 2027“.

Poslední dostupná čísla z roku 2021 hovoří o tom, že v Srbsku je nyní ke kanalizační síti připojeno pouze 67,2% domácností. I když toto číslo v posledních letech stoupá – rozhodně nejde o dynamický růst (cca o 1% ročně v posledních 10 letech). Napojení na čištění městských odpadních vod s alespoň sekundárním čištěním se pak v Srbsku dostává pouze 14,67% obyvatel – v Česku je tato hodnota na cca 85% (tedy mírně nadprůměrně v EU kontextu). NALED ve studii dále zaznamenává, že v Srbsku je nyní pravděpodobně 36 fungujících čističek odpadních vod. Zarážející zde je to, že v této oblasti neexistují žádné oficiální statistiky.

Zásadní informací pro potenciální investory či společnosti mající zájem do Srbska dodávat vodohospodářskou techniku je ovšem to, že v rámci existujících plánů Srbsko počítá s výstavbou dalších 140 čističek odpadních vod. Většina z nich bude financována z projektu „Čisté Srbsko“. Co se financování týče, je potřeba upozornit na to, že z většiny půjde o financování pocházející z Číny, v menší míře jsou plánované projekty přes německou KfW a maďarskou agenturu na podporu exportu HEPA. Pro české společnosti je zde dobré vědět, že dle získaných údajů se o více než 80% čističek stále neví, jak budou technologicky zajištěny. Toto znamená, že je projektové plánování stále na začátku a u některých projektů ještě nezačalo. Potencionální zájemci o dodávky technologií tak ještě stále mohou kontaktovat municipality a zachytit proces v přípravné fázi. Samostatnou kapitolou jsou poté dodávky technologií pro velké srbské společnosti, které dle nově platné legislativy musí splnit přísné limity do spojené s čištěním odpadních vod do konce roku 2025.

Ze zjištění studie vyplývá, že v nejbližších 16 letech bude na kanalizační systém potřeba investice dosahující až 4,3 mld. EUR. Investice do čističek odpadních vod by poté měly dosáhnout na další cca 1 mld. EUR. Netřeba také mluvit o tom, že Srbsko bude dále potřebovat miliardy EUR na to, aby si po vybudování nových čističek poradilo se vzniklým kalem. V naprosté většině se poté počítá s tím, že finance na projekty budou získány na základě půjček, grantů a různých bilaterálních dohod. To s sebou ponese akutní potřebu poradenství. Poradenské firmy v oblasti vodohospodářství, ale také ty zaměřující se na zisk prostředků z mezinárodních zdrojů, tak budou v Srbsku nadále velice potřebné. To vyplývá z omezené kapacity místních státních orgánů se tematice adekvátně věnovat. Proto je jedním z hlavních doporučení NALEDu založení nové státní instituce, které by na sebe vzala odpovědnost za řešení situace, která je nyní – ne zcela přehledně – spravována několika ministerstvy.

Z pohledu českého velvyslanectví v Bělehradě je zřejmé, že sektor vodohospodářství je v Mapě oborových příležitosti zařazen správně a ještě dlouho tam zůstane. České firmy jsou v Srbsku vítány, jejich technologie zde najít uplatnění mohou. Důležitá je ovšem vytrvalost a dobrá orientace v místním prostředí - s tím ambasáda ráda napomůže.

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bělehradě