Přeplněné popelnice a nepořádek ve městě? I s tím může pomoci umělá inteligence

Na začátku bylo přátelství z vysoké školy a snaha napravit neefektivitu odpadového hospodářství pomocí nových technologií a umělé inteligence. Po dvou letech příprav a půlročního fungování startupu s názvem Waste Digital se spoluzakladatelům Kryštofu Novákovi a Janu Grossmannovi podařilo přijít s inovativním senzorem Occo. Ten má městům pomoci mít lepší přehled o stavu odpadových stanovišť a díky poskytnutým datům umožnit efektivnější plánování úklidových služeb. Senzor Occo získal nedávno ocenění i v rámci soutěže Nakopni Prahu a Waste Digital tak se svým záměrem digitalizovat odpadové hospodářství vyhráli první cenu. Jak může umělá inteligence pomoci životnímu prostředí a proč je zrovna odpadové hospodářství pro začínající startup příležitostí? Přečtěte si rozhovor se spoluzakladateli Waste Digital Kryštofem Novákem a Janem Grossmannem.

Jaký je příběh za vaší firmou Waste Digital? Co vás vedlo k tomu založit startup zaměřený na digitalizaci odpadového hospodářství?

Kryštof: Nejen kvůli COVIDu se celý svět digitalizuje, optimalizuje a pomalu celkově překlápí do digitálního prostředí. Už z podstaty robustnosti základní infrastruktury, jako jsou energie, voda nebo odpad, je ale transformace v těchto oblastech pomalejší a v úplných počátcích. Díky našim zkušenostem jak s hardwarem, tak i softwarem v tom vidíme příležitost. A také nás to baví. Navíc tátova konzultační firma se zaměřuje právě na toto odvětví, takže díky již zavedeným kontaktům byl pro nás vstup na trh jednodušší.

Aktuálně máme za sebou asi dva roky vývoje a příprav, naplno se ale myšlenka startupu zrodila tak půl roku zpátky.

Co je tedy vaše mise a jaké produkty a služby Waste Digital v tuto chvíli nabízí?

Kryštof: Náš nejabstraktnější cíl je vytvořit softwarovou platformu Waste Digital Platform, podpořenou spoustou hardwaru, a digitalizovat celkově odpadové hospodářství. To znamená, aby veškeré informace ohledně svozového systému a systému produkce odpadu byly v digitální podobě a aby se na základě těchto dat a nějakých optimalizací dala dělat i fyzická rozhodnutí.

Takže chceme mít sensor v každé popelnici, každé auto aby mělo GPS polohu. Když víme veškerý pohyb, máme zmapované veškeré zákoutí toho systému a máme tato data v digitální podobě, dokážeme pak vše nastavit transparentně a efektivně. Tak, abychom nevytvářeli zbytečné náklady, nevytvářeli zbytečně hlukový smog, prachový smog a CO2 emise. Naším cílem je, aby tato služba občanům, kteří jsou pro nás ta úplně nejvyšší cílová skupina, byla co nejlepší a nejkvalitnější.

A co se týče produktů, které v rámci našich cílů nabízíme, máme systém sledování zaplnění kontejnerů. Ten je doplněn službami jako například detekce výsypu, potom třeba srovnání vyúčtování, automatické vyúčtování na základě počtu výsypu, děláme na GPS senzorech, pracujeme na speciálním senzoru Occo. Zároveň vytváříme individuální přístup ke kontejneru, kam lidi mohou přijít a otevřít si ho telefonem nebo čipem. Tím chceme dosáhnout, aby občané, kteří platí za danou službu, ji mohli pohodlně využívat a nevyužívali ji třeba turisté, což je problém právě v některých turistických oblastech.

Zmínil jste senzor Occo, to je jeden z vašich nejnovějších produktů, se kterým jste nedávno vyhráli první cenu v soutěži Nakopni Prahu. Můžete přiblížit, jak senzor funguje a jak by měl zlepšit život v metropoli?

Kryštof: Jde o hardware, který má v sobě optický senzor a který se umístí do nějakého prostředí, například městského prostředí. Tento senzor fotí fotky a má v sobě model umělé inteligence, takže sám senzor se rozhoduje, co je na fotkách a co se v tom prostředí děje.

Chceme ho dávat například na lampy pouliční osvětlení nebo na dopravní značky a chceme tak fotit okolí kontejnerových stání, která jsou po Praze nebo v jiných městech. Senzor pak bude rozhodovat, jestli je dané místo čisté nebo znečištěné. To pomůže městům například lépe plánovat úklidy a soustředit se pouze na místa, kde se odpad vytváří. Praha například utratí za úklid města 50 milionů korun ročně, díky senzoru Occo bude moci alokovat tyto prostředky efektivněji.

Nicméně Occo je obecná platforma, takže můžeme sledovat cokoliv. Ve fotce je spousta informací a jenom záleží na modulu umělé inteligence, jak se natrénuje. Může třeba hlásit, jestli někde neparkují špatně auta a podobně. A když už senzor rozhodne, tak neposílá na server celé fotografie, ale jen malé množství dat, aby nespotřeboval tolik energie a mohl vydržet na baterii několik let.

V jaké fázi nyní s vývojem senzoru Occo jste a co vás čeká v nejbližší době?

Honza: V tuto chvíli máme vlastně hotový prototyp, který už by bylo možné umístit do terénu a řešíme, jak nasbírat nějaké větší množství fotek, abychom byli schopni natrénovat připravený model umělé inteligence tak, jak popisoval Kryštof. Narážíme ale na legislativní stránku, protože zajistit sběr fotek z veřejného prostoru, to není úplně jednoduchá problematika.

Takže v tuto chvíli máme připravenou krabičku a používáme takzvaná dummy data, která posíláme na server a tam je připraven nějaký model umělé inteligence, který to zpracovává. A chceme z toho dostat jenom tu jednoduchou informaci – ano, stanoviště je čisté, není potřeba uklízet a nebo je tam nepořádek a je potřeba vyslat uklízecí četu.

Budeme ještě potřebovat model umělé inteligence transformovat tak, aby to celé probíhalo přímo v senzoru a nemusely se fotky nikam posílat. Tím bychom se vyhnuli i zmíněnému právnímu problému. To je teď takový největší úkol, který nás čeká. Každopádně ve chvíli, kdy to dokončíme – což doufáme, že bude do konce roku, to bude velmi široce použitelný produkt.

Kryštof již zmiňoval, že je možné pak Occo použít i například k vyhodnocování špatně zaparkovaných aut, k čemu dalšímu očekáváte, že by se mohl využít?

Kryštof: Je možné tyto senzory například rozmístit na staveništi, aby měl developer online přehled, co se tam děje, můžeme je nainstalovat například na staré elektroměry a plynoměry a získat tak jednoduchý a levný odpočet spotřebované energie, v porovnání s tím, kolik by stála výměna měřičů za nové. Všeobecně půjde Occo využívat v situacích, kdy potřebujeme získávat nějakou vizuální informaci, něco vidět jednou za čas. Je to v podstatě taková hodně chytrá webkamera.

Jaké máte další plány a cíle v rámci Waste Digital?

Honza: Do konce roku chceme mít co se týče senzoru Occo nějaký minimální produkt a zároveň dovyvinout přístupové systémy, o kterých mluvil Kryštof.

Kryštof: A co se týče delšího výhledu, v horizontu roku a půl až dvou bychom chtěli dokončit celý ekosystém, potřebný pro vytvoření jednotné Waste Digital platformy, abychom dokončili naši misi digitalizovat odpadové hospodářství. V rámci zmíněné digitální platformy by měly být dostupné všechny naše dílčí produkty jako přístupové systémy do stanovišť, zaplnění kontejneru a tak dále. Tyto produkty bychom pak chtěli nasadit postupně ve městech a dalších oblastech a následně zkusit přes naše partnery expandovat do zahraničí.

Co se týče expanze, máme vlastně dvě varianty – buď je potřeba fyzicky objíždět města a instalovat senzory a infrastrukturu nebo pracovat s našimi partnery jako jsou například velcí výrobci kontejnerů, kterým poskytneme naše technologické řešení. Nasadíme do jejich kontejnerů senzory a oni pak skrz své prodejní sítě nabídnou svůj vylepšený, smart produkt.

Jakým způsobem očekáváte, že mohou umělá inteligence a nové technologie přispět k zlepšení životního prostředí do budoucna?

Kryštof: Umělá inteligence pomáhá všeobecně se zpracováním velkého množství dat. Co se týče odpadového hospodářstvím z pohledu normálního občana, většinou jde o nějaké skryté procesy, které něco automatizují, aby to nemusel dělat člověk na úřadě nebo ve svozové firmě. A zároveň může pomoci řešit, jak celý proces optimalizovat.

Honza: Takže například v rámci naší aplikace umělá inteligence přispěje k větší efektivitě a ochraně životního prostředí ve smyslu úpravy svozových tras, snížení počtu výjezdů, což povede k menšímu množství naježděných kilometrů a menší produkci CO2.

K aplikaci umělé inteligence v rámci životního prostředí ale nejdříve potřebujeme digitalizaci, aby bylo dál možné pracovat s nasbíranými daty. Ještě tedy musí nastat několik kroků předtím, než bude moci mít umělá inteligence zásadnější dopad. K tomu se snažíme přispět právě my ve Waste Digital.

Související témata