11.09.2023 Královéhradecký kraj měl k 30. 6. 2023 celkem 556 473 obyvatel

Počet obyvatel v kraji se od počátku roku zvýšil o 1 206 obyvatel vlivem stěhování. Kladné migrační saldo měly všechny okresy kraje a ve všech i více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Počet živě narozených dětí, zemřelých obyvatel i sňatků se meziročně snížil.

Podle bilance ČSÚ k 30. červnu dosáhl počet obyvatel Královéhradeckého kraje 556 473 osob, včetně těch, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ženy tvořily 50,9 % populace kraje v celkovém počtu 283 150 osob. Od počátku roku se počet obyvatel zvýšil o 1 206 osob, obyvatelstvo ubylo pouze v okrese Trutnov. Přirozenou měnou ubylo v kraji 735 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvním pololetí zaznamenáno více narozených než zemřelých. Nárůst obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 1 941 osob, kladné migrační saldo měly všechny okresy.

V průběhu prvního pololetí se v Královéhradeckém kraji živě narodilo 2 308 dětí, tj. 8,4 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (1 171 chlapců a 1 137 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2022 je to o 196 dětí, tj. o 7,8 % méně. V manželství se narodilo 1 122 dětí, tj. 48,6 %. Nejvíce dětí (1 032, tj. 44,7 %) se narodilo jako prvorozených, 934 dětí, tj. 40,5 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 342 dětí, tj. 14,8 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se narodilo v okrese Hradec Králové, a to celkem 719 dětí, v relativním vyjádření byla shodná hodnota 8,7 ‰ zaznamenána v okresech Hradec Králové, Náchod a Rychnov nad Kněžnou.

V kraji zemřelo v prvních šesti měsících roku celkem 3 043 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 11,0 ‰. Proti stejnému období roku 2022 se počet zemřelých snížil o 62 osob, tj. o 2,0 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (856 osob), relativně v okrese Trutnov (12,2 ‰).

Za šest měsíců bylo v kraji uzavřeno 977 sňatků, což bylo o 109 sňatků, tj. o desetinu meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 3,5 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (278 sňatků), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (4,0 ‰).

V prvním pololetí v kraji celkově přibylo 1 206 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 4,4 osob. Počet obyvatel se snížil pouze v okrese Trutnov. Absolutně i relativně přibylo nejvíce obyvatel v okrese Rychnov nad Kněžnou (492 osob, tj. 12,3 ‰).

Přirozenou měnou v kraji ubylo 735 obyvatel, relativně 2,7 ‰, v prvním pololetí 2022 byl evidován přirozený úbytek 601 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Trutnov (úbytek 265 obyvatel, tj. 4,6 ‰).

Za první pololetí byl v kraji zaznamenán přírůstek 1 941 obyvatel důsledkem stěhování, relativně to bylo 7,0 ‰. Ve srovnání s 1. pololetím 2022, kdy do kraje přišla migrační vlna z Ukrajiny, byl zhruba pětinový. Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán ve všech okresech kraje, nejvyšší byl v okrese Hradec Králové (602 osob), v relativním vyjádření v okrese Rychnov nad Kněžnou (13,7 ‰).

Z kraje se v průběhu prvního pololetí vystěhovalo celkem 4 596 obyvatel, z toho 3 831 do ostatních krajů ČR a 765 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo více mužů než žen (55,0 %). Do kraje se přistěhovalo 6 537 obyvatel, z toho 3 404 z jiných krajů ČR a 3 133 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl mírně nižší než podíl přistěhovalých žen (muži 49,4 %).

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 3,5 ‰ osmé místo, nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v hl. m. Praze (3,9 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (8,4 ‰) byl shodný s republikovým průměrem a zařadil Královéhradecký kraj na sedmé místo. Relativně nejvíce dětí se narodilo v hl. m. Praze (9,1 ‰) a nejméně dětí se relativně narodilo v Karlovarském kraji (7,2 ‰). Relativní počet zemřelých v kraji dosáhl 11,0 ‰, zaujal páté místo mezi kraji. Nejméně zemřelých obyvatel na 1 000 obyvatel středního stavu bylo zjištěno v hl. m. Praze (8,9 ‰), nejvíce osob v relativním vyjádření zemřelo v Ústeckém kraji (12,0 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 2,7 ‰ obsadil deváté místo, kladný přirozený přírůstek obyvatel byl ve sledovaném období pouze v hl. m. Praze. Nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou byl v Karlovarském kraji (-4,5 ‰). V pořadí krajů z hlediska přírůstku obyvatel stěhováním zaujal Královéhradecký kraj deváté místo (přírůstek 7,0 ‰), hl. m. Praha s přírůstkem 23,6 ‰ první místo. Úbytek obyvatel v důsledku stěhování nebyl zaznamenán v žádném kraji. Při porovnání celkového přírůstku se Královéhradecký kraj s hodnotou 4,4 ‰ umístil na desátém místě, nejvyšší celkový přírůstek obyvatel byl vykázán v hl. m. Praze (23,7 ‰), celkový úbytek obyvatel byl pouze v Ústeckém kraji (-1,6 ‰).

Více informací naleznete v datové sadě Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. až 2. čtvrtletí 2023

Další informace o obyvatelstvu v Královéhradeckém kraji jsou k dispozici v menu Statistiky v odkaze Obyvatelstvo

Kontakt:

Mgr. Jana Bečvářová
Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové
e-mail: jana.becvarova@czso.cz
tel: 495 762 322