OECD - jarní Hospodářský výhled (EO99)

Publikace je dostupná zde:

http://www.oecd-ilibrary.org/economics/oecd-economic-outlook_16097408

Globální ekonomický růst koncem roku 2015 zpomalil v důsledku slabé poptávky v rozvinutých ekonomikách a zpomalení růstu v rozvíjejících se ekonomikách. Ceny komodit, které i přes nedávný nárůst zůstávají nízké, odrážejí převis nabídky nad poptávkou a nejistotu ohledně budoucího vývoje poptávky. Po nárůstu volatility počátkem letošního roku se situace na finančních trzích zklidnila. Finanční podmínky v hlavních světových ekonomikách zůstávají přísnější než v druhé polovině roku 2015, a to navzdory dalšímu uvolnění měnové politiky v eurozóně a Japonsku. Globální ekonomický růst by měl letos při zpomalení v členských státech OECD a zrychlení růstu v nečlenských zemích OECD dosáhnout 3 %, v roce 2017 by se pak měl mírně zrychlit na 3,3 %, a to díky zrychlení růstu v členských i nečlenských státech OECD. V porovnání s prognózou z minulého Ekonomického výhledu (listopad 2015) byla predikce globálního růstu v roce 2016 i 2017 snížena o 0,3 p. b. Dlouhodobě neuspokojivá investiční aktivita a stagnace produktivity práce mají negativní dopad na růst potenciálního produktu.

Obr. 1: růst světového HDP bude nadále tlumený, meziroční změna v %

Obr. 2: Slábé investice a nízká produktivita mají nepříznivý vliv na růst potenciálního produktu, příspěvek k růstu potenciálního produktu na obyvatele

Nepříznivou situaci lze pozorovat i v oblasti mezinárodního obchodu, kde je patrné výrazné zbrzdění dynamiky růstu oproti předcházejícím obdobím. Za příčinu zpomalení je označován především současný vývoj v Číně, která prochází revizí růstového modelu a internalizací některých částí hodnotového řetězce.

Obr. 3: Zpomalení růstu mezinárodního obchodu (zejména Asie), obchod zboží a služby, roční reálné růsty v %

Rizika predikce jsou vychýlena směrem dolů. Zahrnují zejména možnost odchodu Spojeného království z EU, tzv. Brexitu (viz TIC 162/2016), riziko výraznějšího zpomalení růstu čínské ekonomiky či riziko zpomalení růstu v rozvíjejících se ekonomikách s negativními dopady na finanční stabilitu v těchto zemích. OECD dále spatřuje rizika v problémech, s nimiž se řada zemí potýká při hledání vhodné reakce hospodářské politiky na výzvy, jimž daný stát či region čelí (v Evropě jde např. o reakci na migrační krizi). Z okruhu geopolitických rizik je také zmíněna možnost eskalace konfliktů na Ukrajině či Blízkém východě.

GT a Catherine Mann označili za klíčový současný problém globální ekonomiky tzv. sebenaplňující se očekávání, kdy nedůvěra v budoucí zlepšení situace ve světovém hospodářství znemožňuje změnu stávajících trendů. Firmy čelí nízkému růstu poptávky a mnoha nejistotám spojených s budoucím vývojem, důsledkem jejich zvýšené obezřetnosti je velmi nízká investiční aktivita. Ta vede k suboptimální vybavenosti kapitálem, která brzdí inovace a využití moderních technologií. Klíčovým důsledkem je poté zpomalení růstu nebo dokonce stagnace produktivity práce s nepříznivými dopady na spotřebu domácností. Tyto skutečnosti vnímají firmy, které na základě poklesu spotřeby revidují investiční plány směrem dolů atd. Ke zlepšení nepřispívá ani výhled veřejných investic, rozpočty jsou stále zatíženy značným dluhovým břemenem a nízká inflace zpomaluje deleveraging. Prostor pro fiskální stimuly je tak v mnoha případech dosti omezený. Monetární politika je přitom již delší dobu prakticky neúčinná. OECD tak vybízí k revizi veřejných investic směrem k opatřením podporující budoucí růst. Potřebné prostředky je možné získat prostřednictvím reprioritizace veřejných investičních strategií od konvenční infrastruktury (dálnice, železnice) k tzv. "chytré" infrastruktuře (boradband, smart energie).

Situace a makroekonomický výhled v ČR

Aktuální predikce MF ČR (duben 2016) se od nové prognózy OECD příliš neliší. Názor MF ČR a OECD se výrazněji rozchází u predikce příspěvku zahraničního obchodu k růstu HDP a růstu investic v roce 2016. Zatímco MF ČR očekává, že se tvorba hrubého fixního kapitálu zvýší o 0,6 %, OECD prognózuje stagnaci investic do fixního kapitálu. Jak MF ČR, tak OECD, však počítají s kladným příspěvkem soukromých investic a záporným příspěvkem vládních investic k růstu celkové tvorby hrubého fixního kapitálu. Reálný HDP by se v tomto i příštím roce mohl zvýšit o cca 2,5 %, přičemž dominantním faktorem růstu by měla být domácí poptávka. Inflace by měla zůstat velmi nízká, růst spotřebitelských cen by se však měl postupně zrychlovat k 2% cíli ČNB. Situace na trhu práce by se díky růstu ekonomiky měla dále zlepšovat; zaměstnanost by měla růst a míra nezaměstnanosti klesat. Běžný účet platební bilance by měl v tomto i příštím roce vykázat přebytek. Deficit vládního sektoru by měl setrvat pod 1 % HDP, dluh vládního sektoru by se měl v poměru k HDP v roce 2017 dále snížit.

Pokud jde o rizika, ČR je zařazena do skupiny zemí, pro které by měly být nepříznivé dopady případného Brexitu relativně mírné. Expozice vůči britské ekonomice je ve srovnání s některými státy EU15 nízká.

Tabulka 2: Srovnání vybraných makroekonomických ukazatelů OECD a MF ČR

Příloha: Shrnutí projekcí růstu pro země G20