Ekonomický výhled OECD (červen 2017)

OECD predikuje, že by světová ekonomika mohla v tomto i příštím roce růst o cca 3,5 % ročně. Růst ve státech OECD by měl nepatrně přesáhnout 2 %, zatímco v zemích mimo OECD by se hospodářský růst mohl zrychlovat k 5 %. Ve srovnání s Hospodářským výhledem z listopadu 2016 zůstává prognóza globálního ekonomického růstu téměř beze změny.

Dynamika globálního růstu by i přes očekávané mírné zrychlení měla zaostat za tempem, které by zajistilo únik z pasti nízkého růstu. Podle OECD je zcela zásadní, aby byl růst soukromé poptávky podpořen kombinací opatření fiskální politiky a strukturálních reforem, které by zároveň omezily překážky pro dlouhodobý inkluzivní růst. V této souvislosti OECD upozorňuje na přínosy mezinárodní koordinace hospodářsko-politického stimulu (viz EO100).

Růst světového obchodu zůstává ve srovnání s dlouhodobým průměrem velmi pomalý. Světový obchod se v roce 2016 zvýšil jen o 2,4 %, v letech 2017 a 2018 by pak měl růst cca o 4 % ročně. Dynamiku světového obchodu podpoří obnovení růstu globálních hodnotových řetězců, riziko ale představuje narůstající protekcionismus. Nárůst protekcionismu by přitom byl doprovázen výrazným negativním dopadem na dynamiku HDP, obzvláště pokud by státy přistoupily k odvetným opatřením.

Situace na trhu práce se v řadě zemí zlepšuje – míry zaměstnanosti i participace rostou, nezaměstnanost se naopak snižuje, přičemž již v některých zemích (např. v USA, Japonsku či Německu) klesla pod svou dlouhodobě udržitelnou míru. Reálný růst mezd přesto zůstává nízký, což se nepříznivě promítá v dynamice soukromé spotřeby. Nízký reálný růst mezd by zčásti bylo možné vysvětlit slabým růstem produktivity. Dynamiku mezd ovlivňují také změny ve struktuře zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Za změnou vztahu mezi růstem mezd a mezerou nezaměstnanosti stojí oslabení vyjednávací pozice zaměstnanců v důsledku rapidní technologické změny a automatizace některých činností či jejich přesunu do zahraničí.

Oživení by mohlo být negativně ovlivněno vývojem na finančních trzích, a to zejména pokud by došlo k prudké korekci cen akcií či státních dluhopisů. Z hlediska finanční stability by mohl být důležitý i další vývoj cen nemovitostí, které jsou již v některých státech nejspíše nadhodnocené. Významným zdrojem rizik je také možná finanční nestabilita v rozvíjejících se ekonomikách.

Situace a makroekonomický výhled v ČR, srovnání prognóz

Základní tendence budoucího makroekonomického vývoje vnímá MF ČR (Makroekonomická predikce ČR, duben 2017) i OECD obdobně. Ekonomický růst by měl pokračovat, přičemž dominantním faktorem růstu by měla být domácí poptávka. Míra inflace by se v letošním roce měla zvýšit nad 2 %, situace na trhu práce by se díky růstu ekonomiky měla dále zlepšovat (prostor pro další pokles míry nezaměstnanosti je však již dosti omezený) a běžný účet platební bilance by měl zůstat přebytkový. Dluh vládního sektoru v poměru k HDP by měl díky mírně přebytkovému hospodaření v jednotlivých letech postupně klesat.

Podle prognózy OECD by se reálný HDP měl v tomto roce zvýšit o 2,9 %, v roce 2018 by se růst měl mírně zpomalit na 2,6 %. MF ČR naproti tomu očekává, že tempo růstu v obou letech dosáhne 2,5 %. Ve srovnání s prognózou OECD počítá MF ČR s pomalejším růstem spotřeby domácností v roce 2017, a to při obdobném poklesu míry úspor a téměř shodné predikci inflace a vývoje na trhu práce. MF ČR dále očekává silnější růst tvorby hrubého fixního kapitálu v roce 2017 a naopak slabší růst v roce 2018. Pro oba roky MF ČR předpokládá pomalejší růst vývozu zboží a služeb (vliv růstu exportních trhů). Vzhledem k tomu, že jsou investice i vývoz dovozně velmi náročné, projevují se výše uvedené rozdíly mezi predikcí MF ČR a prognózou OECD také v dynamice dovozu, a tím pádem i ve výši příspěvku čistého vývozu k růstu HDP.

Více informací na tomto odkaze: http://www.oecd.org/eco/economicoutlook.htm