Kraje chtějí získat další peníze na opravy silnic

5.1.2017

Kraje chtějí získat další peníze na opravy silnic

Pomoc ze státního rozpočtu na opravy krajských silnic II. a III. tříd a možnost využití zdrojů Integrovaného regionálního operačního programu na jejich rekonstrukce. Taková byla hlavní témata dnešního jednání ministra Dana Ťoka a ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové s nově zvolenými zástupci Asociace krajů ČR v čele s hejtmankou Karlovarského kraje Janou Vildumetzovou.

„Předběžné výsledky hospodaření Státního fondu dopravní infrastruktury ukazují, že jsme vyčerpali z rozpočtu 98,2 procenta na dopravní stavby. Nějaké peníze nám tedy určitě zbydou a rozhodně se s kraji o tyto peníze podělíme. Nejdříve informujeme v polovině února vládu, která pak rozhodne, jakou částku na opravy silnic pošleme,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok po jednání s hejtmany z Asociace krajů s tím, že by měla být částka obdobná jako v loňském roce.

V posledních dvou letech ministerstvo dopravy mimořádně přispělo krajům na opravy stovek kilometrů silnic díky úsporám v rozpočtu. V roce 2015 to bylo celkem 4,4 miliardy a v roce 2016 dohromady 3 miliardy korun. Tyto peníze kraje vyčerpaly do poslední koruny.

„Je to pro nás velmi pozitivní zpráva, protože občané našich krajů by měli jezdit po bezpečnějších opravených silnicích. Nyní budeme očekávat, v jakém objemu finance budou. Přejeme si prostředky minimálně ve stejné výši jako v minulém roce, ale to vše závisí na úsporách ministerstva a na rozhodnutí vlády,“ dodala hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová. Místopředseda Asociace krajů ČR, jihočeský hejtman Jiří Zimola, k tomuto tématu doplnil, že systémové řešení by do budoucna bylo velmi vhodné. „Každoroční polemika o tom, kolik prostředků získají kraje ze SFDI na strukturálně zadlužené krajské silnice II. a III. tříd, je skutečně nedůstojná jak pro nás hejtmany, tak pro ministra dopravy a také, a to především, pro obyvatele krajů, kteří tyto silnice používají. Stále musíme mít na paměti, že na krajských silnicích probíhá podle statistik téměř 70 procent dopravní obslužnosti,"uzavřel Zimola.

Za tímto účelem vznikl i program Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ze zdrojů evropských peněz, kde kraje mohou čerpat na modernizace krajských silnic napojených na páteřní státní silnice peníze v celkové výši až 30 miliard korun z tzv. Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Do poloviny prosince přišlo na MMR v rámci výzvy 92 žádostí, polovinu z nich ministerstvo vyhodnotilo pozitivně. Kraje tak mohou počítat s částkou 2,2 miliardy korun. Dalších 22 žádostí v objemu 1,4 miliardy korun MMR momentálně vyhodnocuje, ostatní žádosti vyřadilo. Z celkového objemu 10,4 miliardy korun z fondů EU tak ještě mohou kraje žádat o téměř dvě třetiny přidělených peněz. „Pokud máme nyní výzvu na využití 12 miliard a čerpání je 2 až 3 miliardy, tak je to nedostatečné. Velmi proto apeluji na hejtmany, aby čerpali peníze z operačních programů. Jsou to peníze pro ně, a pokud je nevyužijí, budeme prostředky přesouvat jinam,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Dalším tématem jednání bylo odměňování řidičů autobusů v regionální dopravě. Přítomní se shodli na nutnosti narovnat nízké platy řidičů autobusů. V tomto ohledu se Asociace krajů obrátí na Ministerstvo pro místní rozvoj s žádostí o pomoc s posouzením úprav smluv, které mají kraje uzavřeny jako objednatelé dopravy s jednotlivými dopravci. Podle hejtmanky a předsedkyně Asociace krajů ČR Jany Vildumetzové jde o to, aby smlouvy a dodatky k nim odpovídaly platné legislativě. Poté bude následovat jednání s předsedou vlády o konkrétních finančních prostředcích na vyšší platy řidičů.

Zvýšení mezd řidičů autobusů od 1. ledna schválila vláda. Pro kraje to znamená zvýšení nákladů na dopravu zhruba o miliardu korun. Problémy, které by se mohly odrazit i v dostupnosti veřejné dopravy, podle předsedkyně asociace mohou být například v Královéhradeckém nebo v Ústeckém kraji. V jejich smlouvách totiž podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není příliš prostoru pro změny podobného rozsahu. "Potřebujeme uzavřít dané dodatky ke smlouvám, ale musíme mít jistotu, že postupujeme v souladu se zákonem o veřejných zakázkách," uvedla. „Přestože ani stanovisko ministerstva nebude právně závazné, může krajům ukázat způsob, jak v této věci postupovat,“ řekla na závěr dnešního jednání Jana Vildemutzová.

Související témata