Soudní dvůr rozhodl v kauze nizozemských punců ražených ve třetích státech

Soudní dvůr EU rozhodl v kauze nizozemských punců ražených ve třetím státech

Soudní dvůr potvrdil, že punc vyražený ve třetí zemi neposkytuje dostatečnou úroveň ochrany a Česká republika je oprávněna vyžadovat provedení řádné kontroly na území Unie.

Dnes vydal Soudní dvůr EU rozsudek v případu C—525/14 Evropská komise proti České republice. V rámci tohoto řízení o porušení práva EU Komise ČR vytýkala neuznávání puncovních značek drahých kovů od některých nizozemských puncovních úřadů, které mají své pobočky v zemích mimo EU, např. v Číně nebo Thajsku.

Soudní dvůr žalobu Komise částečně zamítnul jako nepřípustnou, částečně jí vyhověl, avšak v řadě argumentů dal za pravdu České republice, která zastávala názor, že nestačí pouhé opuncování drahých kovů v třetích státech mimo EU, ale lze vyžadovat, aby dané drahé kovy byly před uvedením na český trh podrobeny důkladné kontrole (ryzosti) ze strany českého kontrolního orgánu nebo kontrolního orgánu na území EU.

ČR v řízení hájila názor, že její postup není v rozporu s unijním právem, jelikož předmětné nizozemské puncovní úřady — zejména WaarborgHolland — vyrážejí puncy nejen v zemích EU, ale i v pobočkách mimo její území. Punc vyražený ve třetí zemi, přitom dle ČR nemůže těžit ze svobody volného pohybu zboží, ani ze zásady vzájemného uznávání, která platí v EU a zakazují omezování obchodu mezi členskými státy EU.

Soudní dvůr sice ve vztahu k námitkám Komise týkajících se puncovního úřadu WaarborgHolland dospěl k závěru, že vůči němu ČR svým jednáním porušuje unijní právo a to neuznáváním punců udělených v Unii nebo alespoň řádně zkontrolovaných v Unii.

Dále Soudní dvůr potvrdil, že ČR může požadovat doklady o původu puncovaných drahých kovů a místě jejich uvedení na trh v EU. Právě tyto požadavky Puncovního úřadu ČR původně WaarborgHolland odmítal splnit a celý spor s Evropskou komisí proto došel až k Soudnímu dvoru.

Plné znění rozsudku v českém jazyce je k dispozici zde.