Pochody v dešti, vojenský budíček i spousta úkolů. Náročný Army Camp POKOS přesto vzbudil nadšení

Autor: kpt. Tereza Kembická, redakce (ob)

V pátek skončil Army Camp - projekt POKOS. Tradiční dvoutýdenní dětský tábor se letos poprvé nesl v armádním duchu. Padesát dětí různého věku si vyzkoušelo, jaké to je, být vojákem – včetně fyzicky i psychicky náročných aktivit, které s sebou tato profese přináší. Jejich nadšení dokládá prosba, ať je příští léto tábor třítýdenní.

Army Camp - projekt POKOS se uskutečnil v Obořicích u Nasavrk a pořádalo ho Rodinné centrum tudyZnudy ve spolupráci s Krajským vojenským velitelstvím Pardubice. Podíleli se na něm také vojáci ze 14. pluku logistické podpory, 43. výsadkového pluku a KVV Jihlava.

Už první den táborníky přesvědčil, že být vojákem znamená pořádný zápřah. Za vydatného deště je čekal 12 kilometrový pěší přesun ze Slatiňan a hned ráno stmelovací aktivity včetně společné hry v angličtině.

„Táborníci byli rozděleni do čtyř družstev z dětí různého věku, která mezi sebou soutěžila po celou dobu tábora. Program byl vždy přizpůsoben věkovým skupinám i počasí. Pokud někdo nebyl úplně fyzicky zdatný, vymysleli pro něj organizátoři alternativu, aby neměl pocit, že není platným členem týmu,“ říká kapitánka Tereza Kembická z KVV Pardubice, která měla na starosti organizaci vojenské části tábora.

Podle Kembické bylo smyslem tábora upevnit v dětech smysl pro řád a povinnosti a naučit je samostatnosti. „Nedělali jsme z nich malé vojáky, ale základní povinnosti, které od nich táborový řád vyžadoval, musely dodržovat. Ať už šlo o budíček za zvuku trombonu, ranní rozcvičku, pravidelný úklid ve stanu, pomoc s přípravou snídaně, mytí nádobí či přípravu dřeva pro oheň,“ dokládá.

Děti si také odnesly spoustu zážitků a cenných zkušeností: Už vědí, jak poskytnout první pomoc, dokážou se zorientovat v terénu a podle hvězd, přežily by v přírodě, zvládnou rozdělat oheň pomocí křesadla a březové kůry, zamaskovat se tak, aby je nikdo neviděl, bezpečně manipulovat s ruční zbraní i vyčistit vodu v případě nouze.

Přežití je o spolupráci, disciplíně, rozvaze i podpoře v týmu

Děti dneška mají zkušenosti hlavně s počítačovými hrami nebo z televize. Podle kapitánky Kembické ale na táboře brzy zjistili, že dojít do cíle a splnit všechny úkoly je úplně o něčem jiném: o spolupráci, disciplíně, rozvaze, podpoře a důvěře ve vlastní tým.

„Zjistí, že když z jejich oddílu někdo není fyzicky zdatný, kamarád mu pomůže třeba tím, že mu vezme batoh. Přijdou na to, že i takový člověk je pro tým důležitý, protože zase umí velmi dobře něco jiného. Nakonec pochopí, že každý ve skupině je něčím prospěšný. I vtipálek je důležitý, protože v krizi dodá dobrou náladu,“ říká.

Guláš v polní kuchyni i běh labyrintem

Kromě tradičních vojenských aktivit na děti čekala řada zajímavostí. Ve spolupráci s klubem OK Lokomotiva Pardubice si vyzkoušely orientační běh labyrintem, členové tohoto klubu dětem také vysvětlili nejen práci s mapou, ale zapojili je i do opravdové orientační soutěže. Nechyběla ani střelba z airsoftových zbraní či vaření guláše v pravé vojenské polní kuchyni.

Astronomický ústav Ondřejov jim připravil přednášku o padajících hvězdách a meteoritech a děti posléze ve skupinových rojnicích pročesávaly blízké pole, kde si vyzkoušely hledání meteoritů v praxi. Nalezené repliky si mohly ponechat. V neposlední řadě si užily přednášku psovodů Vojenské policie, kteří i se svými čtyřnohými svěřenci předvedli výcvik poslušnosti, vyhledávání drog a ukázku obrany.

„Mám za sebou více než dvacet dětských táborů, z toho jedenáct v pozici hlavní vedoucí. Předchozí měly převážně civilní charakter. V minulém roce nás přijeli navštívit vojáci z KVV Pardubice s celodenní ukázkou military charakteru. To nás inspirovalo k vytvoření pilotního projektu ve spolupráci s armádou, který byl na vojenských činnostech přímo založen. Děti byly z celého tábora nadšené, a to je pro mě to nejdůležitější. Odměnou pro nás všechny pak byla poznámka jedné účastnice, kdy se zeptala, jestli příští rok nechceme udělat tábor třítýdenní,“ prozradila hlavní vedoucí tábora Hanka Shánělová.