Děkan Vetchý o MUNI BioPharma Hub: Vše bude efektivnější

Očekáváme velkou poptávku a zájem ze strany aplikační sféry, protože něco takového tady není, říká děkan farmaceutické fakulty David Vetchý.

V nové budově v areálu Univerzitního kampusu Bohunice získá od roku 2026 prostory Farmaceutická fakulta MU. Přínosy jsme rozebírali s jejím děkanem Davidem Vetchým.

Jak byste charakterizoval užitek z tohoto projektu pro fakultu?

Dostaneme nové prostory, které budou modernější, lépe vybavené, měli bychom tam mít celou řadu nových přístrojů. Důležité pro nás také je, že tam budeme mít unikátní prostory, kde máme ambice vyrábět léky podle správné výrobní praxe, tedy takové, které se dají dát i pacientům.

Mluví se o těsnějším napojení farmaceutické fakulty na další univerzitní pracoviště. V čem pro vás spočívá hlavní přínos?

MUNI BioPharma HUB je vzdělávací zařízení pro farmaceutickou fakultou s výhodou napojení na lékařskou, přírodovědeckou fakultu a CEITEC MUNI, kteří tam také budou mít své části například v podobě zvířetníku nebo části pro molekulární farmacii, která spadá pod CEITEC, a spolu se zvířetníkem má k nám velmi úzké napojení. Budeme blízko sebe, vše bude efektivnější. Doufám, že tam bude nějaké dobré místo na občerstvení, společné obědy, což nahrává výměně nápadů.

i

A pokud jde o přínos pro praxi, tedy výrobu léčiv?

Dole, ve třetím podzemním podlaží, budeme mít prostory, které budou speciálně uzpůsobeny pro spolupráci s aplikační sférou, obecně řečeno. Chceme v tom jít co nejdál, proto tam budou unikátní prostory, kde bude možné vyrábět léky podle správné výrobní praxe, které se dají podávat přímo pacientům. Mělo by jít o malé klinické šarže. Očekáváme velkou poptávku a zájem ze strany aplikační sféry, protože něco takového tady není.

Proč by to ale měla dělat univerzita?

Aplikační sféra primárně nakupuje velké stroje, aby mohla vyrábět, protože potřebuje zisk. Když ale farmaceutické firmy chtějí něco uvést na trh, potřebují vyrobit několik šarží, vyzkoušet je a udělat si takzvaný průmyslový vývoj. Není to základní výzkum v pravém slova smyslu, nicméně pro ty firmy je klíčové vědět, jak vše nastavit: jaké tlaky, teploty, všechny procesní, ale i formulační parametry, tedy co do finálního léku dát, aby měl dané vlastnosti, když se bude vyrábět na těchto zařízeních. Když to budou moci dělat právě na malých zařízeních, velice to zlevní zavádění nového přípravku na trh.

Zatím to plánujeme tak, že tam budou prostory pro běžné pevné lékové formy, jako jsou tablety, tobolky a podobně, a jako určitou nadstavbu chceme mít i prostory pro parenterální sterilní lékové formy (přípravky do injekcí a infuzí). To je podstatně náročnější: přístrojově je to finančně o jeden řád výše a vyšší jsou i provozní náklady na udržení sterilních prostor. Chceme to ale dělat také, určitě je o to zájem.

Proč to vlastně dosud farmaceutické fakulty běžně nedělají?

Osobně nevím o tom, že by některá univerzita měla takové GMP (Good Manufacturing Practice - správná výrobní praxe) prostory pro výrobu klinických šarží klasických léků. Důvod je mimo jiné ten, že je to velice drahé. V našem případě se ale příznivě sešlo to, že vzniknou nové prostory v rámci moderního pavilonu pro farmaceutickou fakultu, očekává se podpora ze strany státu v situaci nedostatku léků a velmi nás podporuje i MU, která v tom vidí celouniverzitní přínos.

i

Existují přece jen některé zahraniční inspirace, místa, kde se vydali podobným směrem?

Například v Krakově v Polsku vybudovali při tamní univerzitě Jagellonské inovační centrum (Jagiellońskie Centrum Innowacji), které udělali jako spin-off (nezávislý podnik při univerzitě) s tím, že se musí uživit samo. Vedlo to pak k tomu, že byť chtěli udělat něco podobného, co my, na formulaci finálních léků, což je i odborně náročné, šli nakonec nejjednodušší cestou, aby rychle otočili peníze, a v rámci GMP dělají jen analýzy. A potom se jim rozjela kosmetologie, stali se, jak sami říkají, centrem výzkumu polských kosmetických přípravků. To, co my chceme, jim ale chybí. Byli jsme tam, navázali kontakty pro budoucí spolupráci. S paní kvestorkou a ředitelem pro strategii se chystáme do Švédska, do Stockholmu a Uppsaly, kde chceme také prodiskutovat jejich know-how a navázat kontakty pro spolupráci. Naše prostory budou v rámci Evropy unikátní a musí se nějak uživit.

Co může očekávat veřejnost, která silně vnímá problém s nedostatkem některých léků?

Určitě pomůžeme tím, že zlevníme a zintenzivníme uvádění nových léků na trh. Nových v tom smyslu, že to nemusí být nová molekula, ale další generikum od jiné firmy. Pomůžeme také s dostatkem odborné kvalifikované síly, protože naši studenti se budou učit, jak to ve farmaceutickém průmyslu chodí, naučí se principy práce v GMP prostorách, které jsou samozřejmě odlišné od klasických laboratoří, a budou okamžitě připraveni do praxe. Když pak bude dostatek odborníků, mohou si i farmaceutické firmy otevírat v tomto regionu své závody, protože často je dostupnost odborné pracovní síly tím, co je primárně zajímá.

i

A vlastní výroba léků pro pacienty, která by reagovala právě na situaci na trhu léčiv, je představitelná? Zmínil jste, že vybavení prostor to umožní.

Není to nereálné, ostatně ministr zdravotnictví Vlastimil Válek to také zmiňuje. Stát by si měl vytipovat po konzultaci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) nedostatkové léky, možná i vzhledem k evropským partnerům. Kdyby byl problém ve výrobě léčivé látky, mohl by si stát zařídit výrobu v ČR. Následně by si stát objednal a zaplatil vývoj léků u nás. To nějakou dobu trvá, takže by to muselo být v předstihu. My bychom lék vyvinuli, vše by prošlo kontrolou, ale nevyráběli bychom ho. Když by se blížil nedostatek daného léku, stát by nám dodal léčivou látku a objednal si od nás a zaplatil výrobu určitého množství léků. Ano, budeme mít malé výrobní zařízení, ale kdyby se to rozjelo, mohli bychom větší množství vyrábět např. v plánovaném Vědeckotechnologickém parku (VTB) na větších zařízeních.

i

Jak se můžete už nyní připravovat na tu zásadní změnu v životě fakulty a na rozšíření včetně personálního?

V každém z připravovaných projektů už myslíme na to, aby byl přínosný pro nové prostory. Chceme napsat i projekt, ze kterého by se hradily odborné lidské zdroje včetně klíčové kvalifikované osoby, která bude hlídat jakost, kvalitu, a chceme získat zdroje na externí konzultační spolupráci kolem toho, jaké typy strojů budeme pořizovat v návaznosti na poptávku. Děláme pro to maximum i tím, že pod Regionální hospodářskou komorou budujeme Life-Science platformu, jejímž cílem je navazovat spolupráci s různými firmami.

Teď otevíráte nový studijní program Kosmetologie, to asi také souvisí se snahami o rozšiřování fakulty.

Musíme se zvětšit, abychom byli životaschopní, což se snad podaří nejen díky programu Kosmetologie, který především zaplňuje díru na trhu, kde je obrovská poptávka po odbornících. S ohledem na množství přihlášek zvažujeme navýšení původní kapacity pro tento program. I z hlediska vědy plánujeme rozšíření. Obecně tam bude více zaměstnanců nutných pro zajištění klasické výuky, výzkumu a třetí role univerzity, chceme v tom ale také více uplatnit naše doktorské studenty a počítáme s určitou synergií s dalšími pracovišti v MUNI BioPharma Hubu.

Součástí Masarykovy univerzity je farmaceutická fakulta od roku 2020 a nové pracoviště bude také znamenat opuštění současných prostor v areálu Veterinární univerzity v Králově Poli. Dá se říci, že se tím dovrší proces přemístění fakulty do svazku MU?

Přesně tak to vnímám: jako dokončení integrace naší fakulty do Masarykovy univerzity. Tady jsme v nájmu, areál je to hezký, ale potřebujeme další moderní prostory. V době otevření MUNI BioPharma Hubu bychom už mohli být i dostatečně velicí, abychom byli plnohodnotnou, soběstačnou fakultou. Budeme také lépe vidět.