Ochrana oznamovatelů - WHISTLEBLOWING

Město Kadaň, jakožto povinný subjekt, zavádí vnitřní oznamovací systém ve smyslu zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů a souvisejících právních předpisů. Zaměstnanci a některé další osoby mohou jeho prostřednictvím podávat oznámení týkající se protiprávní činnosti nebo její hrozby.

VOS představuje souhrn postupů a nástrojů, které slouží k přijímání oznámení, nakládání s ním, ochraně totožnosti oznamovatele a dalších osob, ochraně informací uvedených v oznámení a komunikaci s oznamovatelem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 a se zákonem č.171/2023Sb., o ochraně oznamovatelů zedne 2. června 2023 (dále jen „Směrnice“).

VOS jsou povinny zavést orgány územních samosprávných celků s více než 10 000 obyvateli.

Tímto vnitřním předpisem se zavádí VOS pro Městský úřad Kadaň (dále jen „povinný subjekt“).

Oznamovatelem ve smyslu Směrnice je fyzická osoba, která se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností dozvěděla o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis spadající do jedné z oblastí vymezených Směrnicí:

Oblasti, kterých se musí oznamované protiprávní jednání týkat:

a)Zadávání veřejných zakázek

b)Finanční služby, produkty a trhu a předcházení praní peněz a financování terorismu

c)Bezpečnost a soulad výrobků s předpisy

d)Bezpečnost dopravy

e)Ochrana životního prostředí

f)Radiační ochrana a jaderná bezpečnost

g)Bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat

h)Veřejné zdraví

i)Ochrana spotřebitele

j)Ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů

Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle Směrnice, a to tak, že s příslušným oznámením je oprávněna se seznamovat pouze pověřená osoba zaměstnavatele a aby byla zajištěna ochrana totožnosti oznamovatele a dalších osob a informací uvedených v oznámení (zachování důvěrnosti).

Hlavním ochranným opatřením je zákaz odvetného opatření vůči oznamovateli. Odvetným opatřením se rozumí jakékoli přímé či nepřímé jednání a opomenutí, k němuž dochází v pracovním kontextu, které je vyvolané interním či externím oznámením nebo uveřejněním a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu.

Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle Směrnice, a to tak, že s příslušným oznámením je oprávněna se seznamovat pouze pověřená osoba zaměstnavatele a aby byla zajištěna ochrana totožnosti oznamovatele a dalších osob a informací uvedených v oznámení (zachování důvěrnosti).

Hlavním ochranným opatřením je zákaz odvetného opatření vůči oznamovateli. Odvetným opatřením se rozumí jakékoli přímé či nepřímé jednání a opomenutí, k němuž dochází v pracovním kontextu, které je vyvolané interním či externím oznámením nebo uveřejněním a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu.

Oznamovatelé mají nárok na ochranu podle Směrnice pokud:

a)Měli oprávněné důvody se domnívat, že oznámení informace o porušení byly v době oznámení pravdivé (tzn. oznamovatel nesmí učinit oznámení vědomě nepravdivé, a že tyto informace spadaly do oblasti působnosti Směrnice; a

b)Podali v souladu se Směrnicí oznámení buď prostřednictvím VOS, EOS (externí oznamovací systém), nebo učinili uveřejnění, případně oznámení podali přímo jiným příslušným orgánům veřejné moci.

Povinný subjekt je povinen zajistit utajení totožnosti oznamující osoby a třetích osob a ochranu informací uvedených v oznámení. Totožnost oznamovatele není možné sdělit bez jeho výslovného souhlasu třetí osobě ani orgánu, s výjimkou zákonem stanovených výjimek (např. případ dožádání ze strany orgánů činných v trestním řízení podle trestního řádu).

Hlavním cílem ochrany oznamovatelů je umožnit odhalovat protiprávní jednání odehrávající se na pracovišti nebo při výkonu pracovní (či jiné obdobné) činnosti, o kterých zaměstnanci a osoby v obdobném postavení za normálních okolností zaměstnavatele nebo příslušné státní orgány neinformují, a to zejména ze strachu ze ztráty zaměstnání či jiného postihu.

Z hlediska osobní působnosti není důležité, zda oznamovatel výše zmíněnou práci v okamžiku podání oznámení stále vykonává, či ji vykonával v minulosti, nebo se o danou práci pouze ucházel a v rámci tohoto procesu se o protiprávním jednání dozvěděl.

Příjmem oznámení je pověřena vnitřní auditorka (dále jen „pověřená osoba“).

Povinný subjekt ani nikdo jiný nesmí zasahovat do řádného výkonu činnosti pověřené osoby a nesmí ohrožovat ani její nestrannost.

Oznámení je možné podat pověřené osobě následovně:

1)Písemně doručením v zalepené obálce označené VOS a textem „Pouze k rukám pověřené osoby“ prostřednictvím podatelny nebo osobně na adresu:

Ing. Romana Juhová

Mírové nám. 1

43201 Kadaň

2)Elektronicky na e-mailovou adresu vos@mesto-kadan.cz

3)Ústně na základě osobního nebo telefonického rozhovoru (tel. 474 319 509) s tím, že pověřená osoba je povinna pořídit zvukovou nahrávku oznámení nebo jeho přepis. Nevysloví-li oznamovatel s pořízením nahrávky souhlas, nesmí ji pověřená osoba pořídit. V takovém případě se pořídit pouze písemný záznam, který by co do obsahu měl odpovídat protokolu podle § 18 odst. 2 správního řádu.

Oznamovatel je automatizovaným způsobem pověřenou osobou vyrozuměn do 7 dnů o přijetí oznámení.

Přístup k podaným oznámením má pouze osoba pověřená přijetím oznámení, která o nich zachovává mlčenlivost.

Pověřená osoba provede předběžné posouzení oznámení:

a)Zda se jedná o oznámení podle Směrnice (tzn. spadá oznamované jednání pod oblasti vymezené Směrnici)

b)Je dodržen pracovní kontext.

c)O jaký druh protiprávního jednání se jedná (přestupek – trestný čin – jiné protiprávní jednání)

d)Zda postačuje oznamované jednání vyřešit interně.

Pověřená osoba je povinna oznamovatele vyrozumět o tom, že nejde o oznámení ve smyslu Směrnice, pokud dojde k takovému závěru, a to bez zbytečného odkladu.

V případě, kdy se jedná o přestupek – trestný čin – jiné protiprávní jednání je pověřená osoba povinna postoupit oznámení orgánům činným v trestním řízení, orgánům správního trestání nebo jiným příslušným orgánům veřejné moci.

Pověřená osoba uvedené oznámení prošetří v souladu se Směrnicí, především ve vztahu k jeho důvodnosti a pravdivosti.

Všichni zaměstnanci povinného orgánu jsou povinni poskytnout pověřené osobě součinnost, a to ve lhůtě stanovené pověřenou osobou.

Pověřená osoba je oprávněna požadovat písemnosti nebo jiné věci potřebné pro posouzení, požadovat vysvětlení a je oprávněna vstupovat do kanceláří a jiných prostor povinného subjektu.

Pověřená osoba povinnému subjektu doporučí, pokud je to možné, přijetí nápravných opatření. A to tak, aby z doporučení nebylo zřejmé, kdo je oznamovatelem a nedošlo k prozrazení ani jiných „důvěrných informací“ obsažených v oznámení.

Pověřená osoba následně vyrozumí oznamovatele o výsledku prošetření a o plánovaných či přijatých opatřeních (do 3 měsíců od vyrozumění o přijetí oznámení, nebo do 3 měsíců od přijetí oznámení, pokud oznamovatel vyrozuměn nebyl).

Pověřená osoba vede evidenci údajů z oznámení, do níž má přístup pouze pověřená osoba.

Evidenci údajů z oznámení vede pověřená osoba elektronicky v následující podobě a rozsahu:

a)Datum přijetí oznámení;

b)Jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, jsou-li tyto údaje oznámeny;

c)Shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, je-li její totožnost známa;

d)Datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a jejich výsledek.

Oznámení jsou uchovávána po dobu 5 let, a to takovým způsobem, aby k nim neměla přístup jiná osoba než pověřená osoba (trvale uzamčená skříň popř. schránka).

Uveřejněním oznámení se rozumí jakékoliv zpřístupnění informací uvedených v oznámení veřejnosti, tzn. například prostřednictvím sociální sítě, příspěvku v médiích či na internetových stránkách.

Oznamovatel může oznámení uveřejnit, nastane-li jeden z níže uvedených případů:

a)V návaznosti na podané oznámení nebylo ve stanovených lhůtách přijato vhodné opatření.

b)Nečinností oznamovatele by mohlo dojít k ohrožení významného veřejného zájmu, např. z důvodu nebezpečí z prodlení

c)Není možné bez podstoupení zvýšeného rizika (například zničení důkazů, maření řádného posouzení oznámení či postupu oznamovatele) podat oznámení u Ministerstva spravedlnosti.

Naplnění podmínek pro uveřejnění oznámení záleží na subjektivním posouzení oznamovatele. Vyjde-li později najevo, že podmínky v daném případě naplněny nebyly, bude oznamovatel za své jednání odpovědný podle příslušných právních předpisů.

Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1.8. 2023 a ruší předchozí „Směrnici k vnitřnímu oznamovacímu systému“ ze dne 1.3.2023.