Dětský domov ve Dvoře Králové nad Labem? Už dávno je to jinak

Na předměstí našeho města, v bývalé tovární vile z počátku třicátých let, se již několik desítek let odehrávají smutné příběhy těch nejzranitelnějších a nejupřímnějších duší, jakými jsou děti. Historie poslání tohoto zařízení se datuje od roku 1946, kdy pro jistou „státní nespolehlivost“ byla vila továrníka Deutsche konfiskována a pod názvem Okresní dětský domov přijala své první malé obyvatele ve věku 0–21 let. Přijímanými dětmi byli nejprve váleční sirotci a rodiny s dětmi po živelných katastrofách.

V roce 1951 byl dětský domov předán pod správu zdravotnictví (tehdy OÚNZ) a zajišťoval péči pro děti od 1 do 3 let. Od roku 1978 však muselo být zařízení uzavřeno z důvodu úprav nevhodné elektro a vodoinstalace a děti předány do péče dětského domova v Broumově.Provoz byl obnoven opět v roce 1980. V roce 1992, po zrušení OÚNZ, byl dětský domov organizačně včleněn pod správu a vedení příspěvkové organizace Sdružení ozdravoven a léčeben v Trutnově. Zřizovatelem byl tehdy Okresní úřad v Trutnově.

V roce 2001 došlo k přemístění kojeneckého ústavu z Trutnova do objektu dětského domova ve Dvoře Králové nad Labem.To si však vyžádalo rozsáhlé stavební úpravy vnitřních prostor budovy. První děti a kojenci zařízení byly přijaty počátkem prosince roku 2001 a od dubna 2002 mělo toto zařízení oficiální název Kojenecký ústav a Dětský domov.

Po zrušení okresního úřadu v Trutnově se stal zřizovatelem příspěvkové organizace Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov Královéhradecký kraj a od roku 2003 byl Kojenecký ústav a Dětský domov zaregistrován jako Nestátní zdravotnické zařízení řízené Zdravotnickým holdingem KHK. Od 8. března 2006 se činnost rozšířila o další službu, a to o Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP), a proto se zařízení od 1.10.2009 oficiálně jmenuje Dětské centrum.

Díky dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj bylo možné realizovat projekt Dostavby Dětského centra, kdy byly pro umístěné děti vybudovány byty, které byly na podzim roku 2015 slavnostně otevřeny.

A co si tedy pod názvem ZDVOP představit?

Upřímně nic, nad čím by srdce člověka mohlo „zajásat“, ale když už, určitě je dobře, že taková zařízení existují. Plní totiž roli záchrannou. To, že existují dětské domovy, výchovná zařízení a diagnostické ústavy nejspíše mnozí lidé vědí, ale prostředí zařízení ZDVOP je lidem méně známé. Jedná se o typ profesionální péče, kterou upravuje zákon o sociálně právní ochraně dětí, kterým z mnoha vážných důvodů nemohou rodiče zabezpečit výchovu a základní potřeby pro jejich zdravý vývoj či život.Děti se do zařízení mohou přijímat na základě žádosti rodičů, soudu či orgánu sociálně právní ochrany dětí, třeba i proti vůli rodičů.Pobyt dítěte v zařízení by z pravidla neměl přesáhnout dobu 6 měsíců.

I v našem zařízení ve Dvoře Králové nad Labem poskytujeme dočasné bydlení dětem, které jsou, nebo mohou být ohroženy na životě či zdraví, dětem, které se ocitly bez péče a jakékoliv jiné pomoci, či byly duševně týrané, nebo zneužívané, nebo žijí v prostředí ohrožující jejich základní lidská práva. Těmto dětem poskytujeme základní a nezbytné potřeby a zabezpečujeme povinnou školní docházku, nebo návštěvu MŠ. Ve čtyřech samostatných bytech s obývací místností, kuchyňkou, ložnicí, koupelnou a soc. zařízením, bydlí děti po čtyřech až pěti v závislosti na sourozeneckých skupinách, které v bytě žijí vždy pospolu. Den se odvíjí od denního režimu, věku a potřeb dítěte. Děti v bytech tráví svůj veškerý čas, plní si své školní povinnosti, zapojí se do denních prací včetně úklidu a vaření.Volný čas tráví pobytem na hřišti DC, samostatnými vycházkami, návštěvou kroužků, výlety spolu s ostatními dětmi v zařízení a mnohé jiné. Nechybí odborná pomoc psychologa, na zdraví dětí dohlíží dětský lékař. O děti se nepřetržitě starají „tety“, které dočasně plní roli rodičů a přebírají za děti plnou zodpovědnost. Práce „tet“ není v pravém smyslu slova prací, ale posláním. U pečujících tet je nezbytným předpokladem empatie, vnímavost, hravost, zdravá zvědavost, důslednost a přijetí dítěte bezpodmínečnou láskou, která nehodnotí, nesoudí, ale pomáhá bez ohledu...

Primární snahou ZDVOP je ukončení pobytu dítěte a návrat do své biologické rodiny. Ne vždy to je však možné, a tak děti přechází do náhradní rodinné péče (pěstounská péče), nebo končí pobyt na základě zletilosti dítěte, či přechází do jiných zařízení (dětské domovy, diagnostická a jiná ústavní zařízení).

Co závěrem?

Děti, které si nevybraly čas dětství a dospívání prožít jinak a jinde, nestačí „jen“ litovat... Je třeba mnohem víc. Ukázat jim, že i přes všechny těžkosti světa na začátku není nic ztraceno a že odvaha není, že se nebojíš, ale že jdeš dál, i když se bojíš...

Související témata