Energetická krize v datech o kvalitě ovzduší poznat je

Energetická krize, konkrétně pak skokové zdražování elektřiny a plynu, se projevilo v řadě oblastí a nyní už víme i to, zda a jak se energetická krize projevila v případě kvality ovzduší.

Vyšší cena elektřiny a plynu vedla u některých lidí ke změně způsobu vytápění. Zatímco jedni začali více využívat z environmentálního pohledu vhodné zdroje, jako jsou například solární panely nebo tepelná čerpadla, jiní se naopak uchýlili zpět ke svým starým kotlům a kamnům na pevná paliva.

Právě lokální vytápění domácností, konkrétně vytápění ve starých kotlech na pevná paliva, je nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší v České republice, a to dlouhodobě. Jedním z opatření, které má za cíl toto znečišťování snižovat, jsou tzv. kotlíkové dotace, v rámci kterých mohou lidé čerpat příspěvek na nový kotel, kterým nahradí starý.

Přestože panuje obecná představa, že nejhorší kvalita ovzduší je ve velkoměstech, faktem je, že nejvyšší míra znečištění bývá v chladnou část roku v malých sídlech. Je to dáno právě skutečností, že je zde výrazně vyšší podíl domácností, vytápěných ve starých kotlech na pevná paliva (uhlí, dřevo) než ve velkých městech.

Vliv energetické krize

Český hydrometeorologický ústav již několik let provádí monitoring kvality ovzduší zaměřený právě na malá sídla. Ve vybraných obcích se dlouhodobě sleduje stav a trend vývoje kvality ovzduší v zimním období (listopad a únor).

Pro hodnocení vlivu energetické krize byla primárně použita právě data z této měřicí kampaně.

Při hodnocení vlivu lokálního topení se pozornost směřuje k látce označované jako benzo[a]pyren (BaP). Ta se do ovzduší v České republice dostává téměř výhradně z vytápění a navíc je to látka, jejíž imisní limit je na řadě míst v České republice překračován, a to navíc i několikanásobně, což v současnosti již u žádné jiné látky nepozorujeme.

Od začátku kampaně zaměřené na malá sídla, na přelomu let 2017/18, byl pozorován klesající trend koncentrací BaP. Vůbec nejnižší byly hodnoty na přelomu let 2019/20. Rok 2020 byl obecně rokem s historicky nejlepší kvalitou ovzduší. Podepsaly se na tom jak dlouhodobě klesající emise znečišťujících látek, tak také velmi příznivé meteorologické a rozptylové podmínky v tomto roce, zejména pak v únoru.

V dalších 2 letech byly koncentrace přibližně stagnující, odvíjející se do značné míry právě od meteorologických a rozptylových podmínek.

V posledním hodnoceném období (2022/23), které již zahrnuje vliv energetické krize, je patrný mírný nárůst oproti předchozímu roku, ale zde je nutné zmínit, že zima 2021/22 byla z pohledu rozptylových a meteorologických podmínek příznivější. Ta v roce 2022/23 byla v tomto směru podobná zimě 2020/21 a i průměrná koncentrace BaP v obou těchto zimách je obdobná.

Z tohoto pohledu tedy můžeme říci, že ke zvýšení absolutních hodnot koncentrací BaP vlivem energetické krize nedošlo – alespoň to neukazují data z této konkrétní kampaně.

Přesto však určitá změna zaznamenána byla. Kromě absolutních hodnot můžeme hodnotit také poměr BaP/PM₁₀. Tedy podíl BaP v částicích PM₁₀. Ten do určité míry odfiltruje vliv meteorologických podmínek a spíše ukazuje, do jaké míry se na znečištění podílí vytápění a jaká je jeho kvalita.

Zatímco na začátku hodnoceného období byl tento podíl klesající (ukazující zlepšující se kvalitu vytápění, danou pravděpodobně výměnami starých kotlů), na přelomu let 2021/22 už se tento poměr zvýšil a poslední hodnocenou zimu 2022/23 už dosáhl téměř hodnoty z prvního hodnoceného období 2017/18.

Závěr

Data z monitoringu kvality ovzduší v malých sídlech ukázala, že přestože nedošlo ke zvýšení absolutních hodnot koncentrací znečišťujících látek, konkrétně pak zejména rakovinotvorného benzo[a]pyrenu, poměr BaP v částicích ukázal na zhoršení kvality vytápění.

Díky tomu, že někteří mohli naopak přejít na čistší zdroje vytápění, že se dlouhodobě snižují emise z řady různých zdrojů a že podíl domácností, které se uchýlily zpět k vytápění na pevná paliva, nebyl pravděpodobně tak vysoký, nebylo pozorováno významné zhoršení kvality ovzduší.

Na závěr je však také třeba říci, že koncentrace BaP a tedy i celková kvalita ovzduší, může být velmi lokální a lišit se obec od obce. V praxi není možné monitorovat kvalitu ovzduší ve všech sídlech. Je jisté, že v některých obcích se vliv energetické krize projevil více, v jiných naopak vůbec.

Podrobná data najdete v předběžné zprávě Českého hydrometeorologického ústavu z dubna 2023 zde.