Posilování civilní obrany v Bulharsku a příležitosti pro české firmy

Situace v oblasti civilní obrany v Bulharsku

Podle údajů Hlavního ředitelství „Požární bezpečnost a ochrana obyvatelstva“ Bulharské republiky disponuje civilní ochrana v zemi 704 objekty pro ochranu obyvatelstva, z toho protiletecké kryty tvoří 551 objekt a kryty proti radiačnímu zamoření 153 objekty. Úřady je podle výsledku průzkumu dělí na čtyři kategorie:

1. první – dobrý technický stav, 31 objekt
2. druhá – uspokojivý technický stav, 187 objektů
3. třetí – špatný technický stav, 165 objektů
4. čtvrtá – nepoužitelné, 101 objekt

Pouze lehce nad 5 % protileteckých krytů v zemi je v dobrém stavu. Z celkového počtu 551 objektů lze použít pro ukrytí obyvatel pouze 31 krytů, v nichž lidé mohou přežít 30 dní díky ventilaci, která vhání do objektu 200 tisíc m³ vzduchu za hodinu. Ochranu proti výbuchu může poskytnout 187 krytů, zbytek není vhodný. Dobrou zprávou je, že 165 těchto v současné době nevhodných objektů může být opraveno a znovu zprovozněno. 284 krytů patří Ministerstvu vnitra, 202 se nachází v soukromých rukách, většinou patří továrnám na výrobu munice apod. Zbytek je v majetku státu či nemá vyjasněné vlastnické poměry.

Kromě protileteckých krytů disponuje Bulharsko i 153 kryty na ochranu pro radiačnímu zamoření, v nichž se však nelze ukrýt před výbuchy.

Registr těchto objektů byl zkompletován díky pracovníkům Ministerstva vnitra a je přístupný online. Obsahuje seznam 292 objektů pro kolektivní ochranu (protiletecké kryty a kryty na ochranu před radiačním zamořením), které lze v případě potřeby využít.

Více než 70 % všech protileteckých a jiných úkrytů se nachází v Sofii, konkrétně 506. 112 lze najít ve školách a jejich průměrná rozloha činí cca 400 m². 11 objektů se hodí pro poskytnutí úkrytu obyvatel na dobu 30 dní, 84 kryty jsou schopny ochránit osoby před výbuchy. Výrazně jiná je situace v druhém největším městě Plovdivu, kde byly kryty v 90. letech masově přebudovávány na restaurace a hospody. Nyní jsou často uzavřené a opuštěné a jejich vchody okupují bezdomovci. Čestnou výjimkou je jeden kryt v centru města, který je využíván jako vzdělávací středisko civilní ochrany. V pobřežní metropoli Burgasu je v použitelném stavu pouze cca 20 % krytů, které spravuje město, a nacházejí se zpravidla pod budovami škol. Dalších 14 objektů patřících státu je v ubohém stavu a nemůže plnit svou původní funkci.

Kromě uvedených objektů mohou v případě potřeby úřady pro ochranu obyvatel využít i metro – 46 km tunelů a 42 podzemních stanic, které lze pro tento účel použít a dočasně v nich ukrýt až 900 tisíc osob. Každá ze stanic je vybavena dvěma výkonnými ventilátory, metro má vlastní zdroj elektrické energie a při úplném výpadku dodávky ve městě mohou havarijní zdroje zajistit fungování až na 72 hodin.

Možnosti uplatnění českých firem v oblasti civilní ochrany

Jedním z hlavních problémů civilní ochrany je zajištění funkčnosti krytů pro obyvatelstvo. Většina objektů byla vybudována v 50. – 70. letech minulého století a jejich vybavení je většinou původem z bývalého SSSR, částečně i z místní produkce. To se týká zejména filtrů do filtroventilačních jednotek, jejichž obnova patří v současnosti mezi hlavní priority. Zde vnímáme konkrétní a zajímavou příležitost pro české dodavatele, jejichž výrobky jsou podle dostupných informací kompatibilní s ruskými, nicméně tyto dodávky jsou nyní znemožněny díky sankčnímu režimu. Nejen filtry, ale i dodávky dalšího vybavení pro kryty představují potenciál pro uplatnění českých firem.

Z jednání se zástupci sektoru civilní ochrany vyplynuly i další potřeby, které by mohly české firmy uspokojit svými výrobky a službami:

• čerpadla pro odčerpávání vody při povodních
• nouzové stany
• rychle a snadno rozložitelná lůžka až pro 2 000 osob

Samozřejmě nejsou vyloučena ani jiná inovativní řešení, která české firmy nabízejí v této oblasti.

Zpracoval: Ing. Petr Vávra, zástupce velvyslance