Balíček „Fit for 55“: Rada se dohodla na přísnějších pravidlech pro energetickou náročnost budov

Rada dnes dosáhla dohody (obecného přístupu) o návrhu na revizi směrnice o energetické náročnosti budov. Hlavním cílem této revize je zajistit, aby do roku 2030 byly všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi a aby do roku 2050 byly stávající budovy transformovány na budovy s nulovými emisemi.

Stavebnictví má pro splnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu pro roky 2030 a 2050 zásadní význam. Kromě toho však dohoda, jíž bylo dnes dosaženo, rovněž pomůže občanům dosáhnout značných úspor energie. Díky lepším a energeticky účinnějším budovám se zlepší kvalita života občanů a zároveň se sníží jejich účty za energii a zmírní energetická chudoba.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu České republiky

Pokud jde o nové budovy, Rada se dohodla, že:

• od roku 2028 budou nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů budovami s nulovými emisemi,
• od roku 2030 budou všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi.

Pro některé budovy, včetně historických budov, míst pro konání bohoslužeb a budov využívaných pro účely obrany, budou možné výjimky.

V případě stávajících budov se členské státy dohodly na zavedení minimálních norem energetické náročnosti, které budou odpovídat maximálnímu množství primární energie, jež mohou budovy každoročně na m² spotřebovat. Zavedení těchto norem má stimulovat renovace a vést k postupnému ukončení používání energeticky nejnáročnějších budov a k neustálému zlepšování vnitrostátního fondu budov.

V případě stávajících jiných než obytných budov se členské státy dohodly na stanovení maximálních prahových hodnot energetické náročnosti, které budou založeny na spotřebě primární energie. První prahová hodnota by byla stanovena pod úrovní spotřeby primární energie u 15 % jiných než obytných budov v daném členském státě, které jsou energeticky nejnáročnější. Druhá prahová hodnota by byla stanovena pod úrovní spotřeby primární energie u 25 % takových budov.

Členské státy se dohodly, že zajistí, aby všechny jiné než obytné budovy byly z hlediska spotřeby energie pod 15% prahovou hodnotou do roku 2030 a pod 25% prahovou hodnotou do roku 2034.

Uvedené prahové hodnoty by byly stanoveny na základě spotřeby energie v rámci vnitrostátního fondu budov k 1. lednu 2020 a mohly by být rozlišeny podle různých kategorií budov.

V případě stávajících obytných budov se členské státy dohodly, že stanoví minimální normy energetické náročnosti na základě vnitrostátní trajektorie v souladu s postupnou renovací svého fondu budov na fond budov s nulovými emisemi do roku 2050, jak je tato trajektorie uvedena v jejich vnitrostátních plánech renovace budov.

Vnitrostátní trajektorie by odpovídala snížení průměrné spotřeby primární energie v rámci celého fondu obytných budov v období od roku 2025 do roku 2050 se dvěma kontrolními termíny, které mají umožnit, aby byly výsledky dosažené členskými státy průběžně vyhodnocovány. Tím by se zajistilo, aby průměrná spotřeba primární energie v rámci celého fondu obytných budov odpovídala:

• do roku 2033 alespoň úrovni třídy energetické náročnosti D
• do roku 2040 alespoň vnitrostátně stanovené hodnotě odvozené z postupného snižování průměrné spotřeby primární energie od roku 2033 do roku 2050 v souladu s transformací fondu obytných budov na fond budov s nulovými emisemi.

Členské státy se dohodly, že do certifikátů energetické náročnosti doplní novou kategorii „A0“, která bude odpovídat budovám s nulovými emisemi. Kromě toho budou členské státy moci do těchto certifikátů doplnit i novou kategorii „A+“ odpovídající budovám, které kromě toho, že jsou budovami s nulovými emisemi, přispívají do energetické sítě z obnovitelných zdrojů energie instalovaných na místě. V rámci certifikace energetické náročnosti budov, která byla ve směrnici stanovena již dříve, jsou budovy na základě své energetické náročnosti seřazeny na stupnici od třídy A (energeticky nejméně náročné) až po třídu G (energeticky nejnáročnější).

Členské státy se dohodly na stanovení požadavků, které zajistí, aby všechny nové budovy byly navrženy tak, aby optimalizovaly svůj potenciál pro výrobu solární energie. Členské státy se dohodly na zavedení vhodných zařízení pro výrobu solární energie:

• do 31. prosince 2026 na všechny nové veřejné a jiné než obytné budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 250 m²
• do 31. prosince 2027 na všechny stávající veřejné a jiné než obytné budovy, které procházejí významnou nebo rozsáhlou renovací, s užitnou podlahovou plochou větší než 400 m² a
• do 31. prosince 2029 na všechny nové obytné budovy.

Členské státy se dohodly na požadavcích na zajištění dostupnosti infrastruktury pro udržitelnou mobilitu, jako jsou dobíjecí stanice pro elektrická vozidla a jízdní kola v budovách nebo v jejich blízkosti, kabeláž, která má umožnit instalaci příslušné infrastruktury v budoucnosti, a parkovací místa pro jízdní kola. Zavedly rovněž dobrovolné pasy pro renovaci budov.

Členské státy se dohodly, že vydají vnitrostátní plány renovace budov, které budou obsahovat plán zahrnující vnitrostátní cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, pokud jde o roční míru energetických renovací, spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie v rámci vnitrostátního fondu budov a snižování jeho provozních emisí skleníkových plynů. První plány by byly vydány do 30. června 2026 a poté každých pět let.

Souvislosti a další kroky

Dosažení dohody o tomto návrhu Radě umožňuje zahájit jednání s Evropským parlamentem. Jakmile oba orgány dosáhnou politické dohody, konečné znění bude formálně přijato Radou a Parlamentem.

Dne 15. prosince 2021 předložila Komise návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov. Uvedený návrh je součástí balíčku opatření „Fit for 55“, jejichž cílem je nasměrovat EU k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Tento návrh je obzvláště důležitý, protože na budovy připadá v rámci EU 40 % spotřebované energie a 36 % přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Je rovněž jedním z nástrojů, které jsou zapotřebí k tomu, aby byla strategie „renovační vlna“, zveřejněná v říjnu 2020, realizována prostřednictvím konkrétních regulačních, finančních a podpůrných opatření, jejichž cílem je do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční tempo energetické renovace budov a podpořit rozsáhlé renovace.

Stávající směrnice o energetické náročnosti budov, která byla naposledy revidována v roce 2018, stanoví minimální požadavky na energetickou náročnost nových a stávajících budov, které jsou předmětem renovace. Stanoví metodiku pro výpočet integrované energetické náročnosti budov a zavádí certifikaci energetické náročnosti budov.

• Obecný přístup ke směrnici o energetické náročnosti budov
• Obecný přístup ke směrnici o energetické náročnosti budov (oprava)
• Balíček „Fit for 55“ (souvislosti)

Navštivte stránky věnované zasedání