Zveřejňování účetní závěrky - co se stane, když nezveřejním?

Účetní závěrka je soubor dokumentů, které účetní jednotka sestavuje zejména ke svému rozvahovému dni. Co je obsahem a v jakém rozsahu se účetní závěrka sestavuje, definuje § 18 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) a zpravidla platí, že čím větší je účetní jednotka, tím více informací musí ve své účetní závěrce uvést. Účetní závěrka obsahuje zejména základní dokumenty, které je nutné sestavit, a to rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu k účetní závěrce. Aby účetní jednotka splnila svou zákonnou povinnost, v rámci sestavení jednotlivých dokumentů účetní závěrky je nutné vědět, jakou účetní jednotkou jsme. Velikost účetní jednotky a tedy pak i související povinnosti při sestavení účetní závěrky jsou dány podle kategorie účetní jednotky (mikro, malá, střední a velká). Kritéria pro klasifikaci velikosti (kategorie) společnosti jsou uvedena v § 1b ZoÚ. Sledované hodnoty jsou aktiva (netto hodnota), roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku v takovém rozsahu, který vyžaduje § 18 odst. 4 ZoÚ, tzn. v plném, nebo zkráceném, a to včetně zprávy ověřené auditorem v případě, že účetní jednotka splňuje kritéria pro povinnost ověření účetní závěrky auditorem.

Do kdy je potřeba zveřejnit účetní závěrku?

Účetní závěrku auditovaných společností je potřeba zveřejnit do 30 dní po splnění dvou podmínek, po jejím ověření auditorem a po jejím schválení valnou hromadou, nebo jediným společníkem. Např. pokud společnost sestavila účetní závěrku k 31. 12. 2021, dne 15. 6. 2022 byl vydán výrok auditora k ověřované účetní závěrce daného období a dne 30. 6. 2022 došlo k jejímu schválení valnou hromadou (jediným společníkem), tak do 30 dní by měla být tato účetní závěrka předána rejstříkovému soudu ke zveřejnění ve Sbírce listin. V tomto případě by měla být účetní závěrka zaslána příslušnému soudu do 30. 7. 2022.

Může ale nastat situace, kdy valná hromada (jediný společník) nerozhodne o schválení účetní závěrky. I v tomto případě je potřeba účetní závěrku zveřejnit (přestože není schválena), a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne, tzn. účetní závěrka sestavená k 31. 12. 2021 by měla být založena do Sbírky listin nejpozději do 31. 12. 2022.

Povinnost zveřejnění účetní jednotka splní okamžikem předání listin rejstříkovému soudu v předepsané formě (například dokument musí být v českém jazyce, nezašifrovaný, nepoškozený a ve formátu PDF).

Jakým způsobem zveřejnit účetní závěrku?

Možné způsoby zveřejnění:

1. Datová schránka – zaslání na příslušný rejstříkový soud
2. Webová aplikace ePodatelna
3. Emailem s elektronickým podpisem
4. Zveřejnění prostřednictvím správce daně

Možnosti uvedené pod body a) až c) je možno využívat již delší dobu a účetní jednotky využívají všechny z těchto způsobů. Novinkou, která mohla být poprvé v roce 2022 využita, je zveřejnění účetní závěrky prostřednictvím správce daně. Tato možnost je zakotvena v § 21b ZoÚ. Tuto možnost mohou využít společnosti, kterým účetní období započalo nejdříve 1. lednem 2021 a skončilo nejdříve k 31. prosinci 2021.

Tento způsob zveřejnění je však vhodný zejména pro mikro a malé účetní jednotky bez povinnosti auditu, neboť tyto subjekty poskytují správci daně veškeré dokumenty k účetní závěrce již v rámci podání daňového přiznání k dani z příjmu. Pouze prostřednictvím žádosti (která je součástí samotného „tiskopisu“ daňového přiznání) požádají správce daně, aby přiložené dokumenty k účetní závěrce předal ke zveřejnění do Sbírky listin. Pokud účetní jednotka splňuje podmínky pro povinnost auditu, domníváme se, že tuto možnost nemůže využít z důvodu, že nemá povinnost zveřejňovat pouze účetní závěrku, ale výroční zprávu (jejíž součástí je účetní závěrka) a zároveň zprávu (výrok) auditora.

Podání u správce daně musí obsahovat informaci o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu a zároveň musí být účetní závěrka podána v předepsané podobě a ve formátu určeném daňovým řádem.

V praxi zveřejnění pomocí správce daně znamená, že společnost podá daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob a přílohou jsou státní výkazy s přílohou účetní závěrky a správce daně je v předložené struktuře a formátu (pokud vyhovují požadavkům stanoveným daňovým řádem) předá rejstříkovému soudu.

Co se stane, když nezveřejním účetní závěrku?

Pokud účetní jednotka nezveřejní účetní závěrku v rozsahu a v termínu stanoveném zákonnými předpisy, hrozí jí od správce daně pokuta, a to dle § 37a ZoÚ ve výši až 3 % z netto aktiv. V praxi se prozatím setkáváme s pokutami v řádek tisíců korun, nicméně maximální hranice pokuty je stanovena daným procentem.

Finanční úřad ale není jediná instituce, která může za nezveřejnění účetní závěrky uložit pokutu. Postih za nezveřejnění hrozí účetní jednotce i od Rejstříkového soudu dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jenž stanovuje pokutu až do výše 100 tis. Kč. Současně tento zákon uvádí možnost zahájení řízení o zrušení společnosti, pokud není předložena ke zveřejnění účetní závěrka za dvě po sobě jdoucí období a současně účetní jednotka nereaguje na výzvy rejstříkového soudu k dané nápravě.

Za nezveřejnění účetní závěrky tedy hrozí nemalé pokuty. Účetní jednotky by neměly zapomínat na své jednotlivé povinnosti, mimo jiné na zveřejnění účetní závěrky, aby tímto dokončily všechny potřebné úkony, které se pojí k uzavření účetního období. Ze zkušenosti víme, že účetní jednotky nemívají ve svých interních postupech zveřejnění účetní závěrky stanovené, a proto se většinou na tento poslední krok zapomíná. „Dobrou“ zprávou je, že instituce kontrolující zveřejnění účetní závěrky nejprve společnost vyzvou k nápravě a pokud i přes evidovanou výzvu není sjednána náprava, následuje udělení sankce, případně jsou zahájeny další kroky (viz výše možnost zrušení společnosti).

Pokud byste měli ke zveřejnění účetní závěrky a případným postihům dotaz, neváhejte nás kontaktovat.

Autor: Karolina Vernerová, Kateřina Vavrečková