Středočeský kraj vypracoval odpovědi na dotazy došlé v průběhu on-line představení projektu Zpřítomnění národní kulturní památky Závist a na dotazy, které došly na speciální e-mailovou adresu, kterou krajský úřad zřídil v závěru loňského roku.
Ve čtvrtek 31. března se v 16 hod. uskuteční veřejné představení celého projektu v lokalitě Závist. Více ZDE.
Dotazy došlé na slido:
Je stavba nezákonná? NPÚ napsal: „Pro úplnost uvádíme, že Krajský úřad se s připomínkami NPÚ nevypořádal a ve věci jiný dokument NPÚ nevystavil.“
Je otázkou, jakou stavbu má tazatel na mysli jako nezákonnou.
Stavba rozhledny nezákonná není.
Stavba rozhledny je povolena na základě rozhodnutí Obecního úřadu Dolní Břežany, Stavební úřad, silniční správní úřad, životní prostředí, Sp. zn. SU/4203/20/Lh/U2, č. j. 3939/21, ze dne 30. 8. 2021.
Ve věci vypořádání se s připomínkami NPÚ sdělujeme, že podmínky uvedené v písemném vyjádření Národního památkového ústavu , generálního ředitelství (dále jen „NPÚ Gř“) NPU-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020 jsou promítnuty, částečně promítnuty nebo nezohledněny v závazné části vydaného závazného stanoviska ve věci,který je podkladem pro výše zmíněné povolení stavby.
Správní orgán v závazné části závazného stanoviska nezohlednil podmínku č. 2 písemného vyjádření NPÚ Gř, která je nad rámec prací vymezených předloženou žádostí. Dále nebyla zohledněna podmínka č. 3, která předložený záměr nijak nekoriguje, pouze konstatuje stav uvedený v projektové dokumentaci. Podmínka č. 1 byla částečně zohledněna a formulována v podmínce. 6 závazného stanoviska, podmínka č. 4 byla promítnuta do podmínky č. 3 závazného stanoviska a podmínka č. 6 byla s úpravami vyjádřena v podmínkách č. 4 a 5 závazného stanoviska.
Dále KUSK v rámci správního řízení o žádosti vyzval žadatele (Obec Dolní Břežany) k doplnění podané žádosti o závazné stanovisko. Na základě obdrženého doplnění žádosti správní orgán nabyl přesvědčení, že další stupeň projektové dokumentace předloženého záměru nepřinese další zásadní informace ve věci a od požadavku předložení dalšího stupně projektové dokumentace upustil.
KUSK Odbor kultury a památkové péče se tedy s podmínkami písemného vyjádření NPÚ Gř NPU-310/67483/2020 ze dne 22. 9. 2020 vypořádal.
Pro upřesnění Vámi prezentovaného sdělení NPÚ napsal: „Pro úplnost uvádíme, že Krajský úřad se s připomínkami NPÚ nevypořádal a ve věci jiný dokument NPÚ nevystavil.“ Krajský úřad Středočeského kraje doplňuje, že toto sdělení evidentně vyplývá z odpovědi Národního památkového ústavu, generálního ředitelství, č. j. NPU-310/99722/2021 ze dne 8. 12. 2021.
Podotýkáme následující:
Pan Miloš Frajer požádal dne 2. 12. 2021 o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve věci záměru stavby nazvané „Akropole Závist – Zpřítomnění“ na pozemku parc. č. 294/1 v k. ú. Lhota u Dolních Břežan.
NPÚ Gř ve své odpovědi k žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, adresované panu Miloši Frajerovi, č. j. NPU-310/99722/2021 ze dne 8. 12. 2021, vyřizující pí. Bláhová, uvádí informace, které zcela neodpovídají předmětu žádosti pana Miloše Frajera.
Pan Miloš Frajer žádal o poskytnutí informací ve věci záměru stavby nazvané „Akropole Závist – Zpřítomnění“na pozemku parc. č. 294/1 v k. ú. Lhota u Dolních Břežan, a to konkrétně na znění odborného vyjádření vydaného Národním památkovým ústavem. V dané věci NPÚ Gř vydal pouze písemné vyjádření č. j. NPU-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020.
Ve své odpovědi NPÚ Gř, č. j. NPU-310/99722/2021 ze dne 8. 12. 2021, mylně žadatele informoval, že ve věci záměru stavby nazvané „Akropole Závist – Zpřítomnění“, bylo, na základě požadavku Krajského úřadu Středočeského kraje, vydáno písemné odborné vyjádření č. j. NPU-302/75256/2021 ze dne 3. 10. 2012. Už i v této mylné informaci NPÚ Gř uvedl nepřesnosti, neboť chybně a nesprávně identifikoval své písemné vyjádření z roku 2012, které se navíc k záměru stavby„Akropole Závist – Zpřítomnění“ vůbec nevztahovalo.
K projektu „Akropole Závist – Zpřítomnění“, ke kterému žádal pan Miloš Frajer informace a ke kterému žádal Krajský úřad Středočeského kraje o písemné vyjádření NPÚ Gř, se vztahuje pouze písemné vyjádření č. j. NPU-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020, a tudíž NPÚ Gř podalo panu Miloši Frajerovi nepřesné a zavádějící informace, které s projektem „Akropole Závist – Zpřítomnění“ nesouvisí.
Dále ve své odpovědi NPÚ Gř uvádí: „K oběma projektům, tj. rozhledna (M. Rajniš) a tzv. Zpřítomnění (J. Pleskot), se Národní památkový ústav písemně vyjádřil dne 22. 9. 2020 pod čj. NPU-310/67483/2020…“ I zde NPÚ Gř pochybil, a to v uvedení data, kdy bylo dané písemné vyjádření pořízeno.
Dále jako přílohu své odpovědi k žádosti o informace NPÚ Gř poskytlo žadateli, panu Miloši Frajerovi, kopii dokumentu č. j. NPU-302/75256/2012 ze dne 3. 10. 2012 dle textu a kopii dokumentu č. j. NPU-302/67483/2012 ze dne 29. 9. 2020 dle textu. Zde opět NPÚ Gř chybně identifikoval své písemné vyjádření oproti dokumentu uvedenému v textu odpovědi a oproti skutečným údajům.
Z výše uvedených zjevných nepřesností v odpovědi NPÚ Gř č. j. NPU-310/99722/2021 ze dne 8. 12. 2021 Krajský úřad Středočeského kraje nabyl nejistotu, zda NPÚ Gř v dané věci poskytoval žadateli, panu Miloši Frajerovi, relevantní informace.
Dále ke sdělení, které NPÚ Gř uvedl v odpovědi: „Pro úplnost uvádíme, že Krajský úřad se s připomínkami NPÚ nevypořádal a ve věci jiný dokument NPÚ nevystavil.“, Krajský úřad Středočeského kraje sděluje, že výše uvedené sdělení vyjadřuje toliko názor, o který v podané žádosti o poskytnutí informace žádáno nebylo.
Pro názornost a objasnění je přiložen text odpovědi NPÚ Gř, č. j. NPU-310/99722/2021 ze dne 8. 12. 2021 včetně všech nepřesností.
Vážený pane Frajere, k žádosti o poskytnutí informace, doručené dne 2. 12. 2021 a obsahující požadavek ohledně záměru stavby nazvané „Akropole Závist – Zpřítomnění“ na pozemku parc. č. 294/1 v k. ú. Lhota u Dolních Břežan, a to konkrétně pokud jde o
1. Znění odborného vyjádření, vydaného Národním památkovým ústavem.
2. Informaci, zda NPÚ vydával jakékoliv jiné stanovisko, vyjádření, rozhodnutí či jiný dokument k danému projektu.
3. V případě kladné odpovědi na dotaz č. 2 poskytnutí kompletního znění daného dokumentu.
uvádíme následující:
Národní památkový ústav podal na základě požadavku Krajského úřadu Středočeského kraje písemné odborné vyjádření ve smyslu § 14 odst. 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dne 3. 10. 2012 pod čj. NPU-302/75256/2021 k dokumentaci pro stavební povolení, konkrétně ke stavbě rozhledny a elektropřípojky. K oběma projektům, tj. rozhledna (M. Rajniš) a tzv. Zpřítomnění (J. Pleskot), se Národní památkový ústav písemně vyjádřil dne 22. 9. 2020 pod čj. NPU-310/67483/2020 podle § 14 odst. 6 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na žádost Krajského úřadu Středočeského kraje o posouzení záměru Rozhledna na Závisti vč. nové elektro přípojky a Akropole Závist v areálu NKP Hradiště a keltské oppidum Závist.
Pro úplnost uvádíme, že Krajský úřad Středočeského kraje se s připomínkami NPÚ nevypořádal a ve věci jiný dokument NPÚ nevystavil.
S pozdravem Ing. arch. Naděžda Goryczková generální ředitelka
Přílohy (počet svazků 2)
- kopie dokumentu ze dne 3. 10. 2012 čj. NPU-302/75256/2012 dle textu
- kopie dokumentu ze dne 29. 9. 2020 čj. NPU-302/67483/2012 dle textu
V podmínkách NPÚ je: „Terénní práce musí provázet archeologický výzkum, jehož cílem bude odborná dokumentace.“ – kde je možné práci získat?
V písemném vyjádření č. j. NPU-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020 vztahujícímu se k záměru stavby „Akropole Závist – Zpřítomnění“ tato podmínka uvedena není.
Má již obec vypočítanou cenu podmínky NPÚ, která říká, že po uplynutí doby musí být vše zase rozebráno a odvezeno? Je to zátěž pro budoucí finanční rozpočet.
V písemném vyjádření č. j. NPU-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020 vztahujícímu se k záměru stavby „Akropole Závist – Zpřítomnění“ tato podmínka uvedena není.
K jakým archeonálezům došlo v průběhu prací? Jak probíhá archeo dozor a jak je stavba využívána k získání archeo informací? Včetně výstavby přívodu elektřiny?
Oznamovací povinnosti stavebního záměru „Rozhledna na Závisti“ Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. byla stavebníkem splněna dne 8. 9. 2021. Oznámení je evidováno pod evidenčním číslem C-202110308. Tímto byla naplněna povinnost oznámit zamýšlenou stavební nebo jinou činnost dle § 22, odst. 2 zák. č. 20/1987, o státní památkové péči. Archeologický dozor vykonává Ústav archeologické památkové péče středních Čech, se sídlem Nad Olšinami 448/3, 100 00 Praha 10, zodpovídá Mgr. Irena Benková, ředitelka. Informace ohledně archeonálezů je oprávněn podat Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
Proč KUSK zrušil nesouhlasné stanovisko MěÚ Černošice k záměru a stanovil ho za přípustný z hlediska územního plánování?
V tuto chvíli nemám dostatečné informace ve věci.
Jak a kdy byly všechny objekty projednány s památkáři, ochránci přírody? Proč nebyly projekty vůbec veřejně propagovány?
Ve věci záměru stavby „Rozhledna na Závisti vč. nové elektro přípojky“ a „Akropole Záviist – Zpřítomnění“ byla podána žádost o závazné stanovisko Obcí Dolní Břežany, zastupující vlastníka Arcibiskupství pražské. Podkladem pro vydání závazného stanoviska bylo písemné vyjádření Národního památkového ústavu, generálního ředitelství NPU-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020. Vydané závazné stanovisko bylo podkladem pro vydání rozhodnutí Obecního úřadu Dolní Břežany, Stavební úřad, silniční správní úřad, životní prostředí, Sp. zn. SU/4203/20/Lh/U2, č. j. 3939/21, ze dne 30. 8. 2021.
V rámci ochrany přírody své stanovisko sdělil Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení ochrany přírody a krajiny.
Propagace projektů je v kompetenci Obce Dolní Břežany.
Kdo a kdy to řešil? Kdo z archeologických a NPÚ pracovišť (prosím jmenovitě – jde o odpovědnost) ten návrh s nevkusnou betonovou variantou odsouhlasil a proč?
Ve věci záměru stavby „Rozhledna na Závisti vč. nové elektro přípojky“ a „Akropole Záviist – Zpřítomnění“ byla podána žádost o závazné stanovisko Obcí Dolní Břežany, zastupující vlastníka Arcibiskupství pražské. Podkladem pro vydání závazného stanoviska bylo písemné vyjádření Národního památkového ústavu, generálního ředitelství č. j. NPÚ-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020, na základě kterého správní orgán předložený záměr shledal jako přípustný a stanovil podmínky, za kterých je možné záměr realizovat. Podkladem pro vydání závazného stanoviska bylo písemné vyjádření odborné organizace, která záměr prezentace konstrukcí odhalených archeologickými výzkumy, včetně vybudování plošiny, ze které bude možno je sledovat z nadhledu, shledala jako záměr, který není v rozporu se zájmem ochrany kulturněhistorických hodnot.
Řešil někdo výšku rozhledny a její vliv – panorama okolí? (Nejen) při jízdě po D4 působí jak pěst na oko.
Ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a v souladu s § 9 odst. 4 vyhlášky č. 66/1988, kterou se provádí zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a po písemném vyjádření Národního památkového ústavu, generálního ředitelství (dále jen „NPÚ Gř) č. j. NPÚ-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020, správní orgán předložený záměr shledal jako přípustný a stanovil podmínky, za kterých je možné záměr realizovat. Podkladem pro vydání závazného stanoviska bylo písemné vyjádření odborné organizace, která záměr prezentace konstrukcí odhalených archeologickými výzkumy, včetně vybudování plošiny, ze které bude možno je sledovat z nadhledu, shledala jako záměr, který není v rozporu se zájmem ochrany kulturněhistorických hodnot. Následně správní orgán v závazném stanovisku určil, za jakých podmínek je možné záměr, který není v rozporu se zájmem ochrany kulturněhistorických hodnot, realizovat. V podmínkách výše zmíněného písemného vyjádření NPÚ Gř nebyla stanovena podmínka týkající se výšky stavby rozhledny související s výrazným převýšením okolního lesa. V projektové dokumentaci, která byla součástí žádosti o závazné stanovisko, je zcela konkrétně popsána výška zamýšlené rozhledny, a to celková výška 28,00 m. V podmínkách písemného vyjádření NPÚ Gř nebyla výška rozhledny komentována či rozporována. Výška zamýšlené rozhledny i výška okolních stromů byla Národnímu památkovému ústavu, generální ředitelství, který vypracoval písemné vyjádření ve věci, známa. Podmínka č. 3 písemného vyjádření NPÚ Gř doslova požaduje dodržení rozměrů a způsobu založení předkládaných konstrukcí (betonových desek, dřevěné rozhledny).
Dotazy zaslané na adresu závist@kr-s.cz:
Dotazy došlé e-mailem:
S.K.
Dobrý den,
Ráda bych položila pár dotazů ohledně již probíhající přeměny místa.
A vyjádřila s plánovaným záměrem nesouhlas.
Jak je možné, že rozhledna nebyla dostatečně prezentována předem a už stojí?
A mohu se zeptat, co budete dělat s faktem, že rozhledna neodpovídá podmínkách památkářů pro její schválení - tedy že výrazně převyšuje okolní les a velmi významně mění i krajinný ráz a horizont? Z dostupných dokumentů je zřejmé, ze schválena byla výška lehce nad koruny stromů.
Oppidum na Zbraslavi mám v oblibě, i když jsem doma na opačné straně Prahy, v Šárce. Kde naštěstí takové projekty nerostou, protože se jedna o přírodní památku .
Proto naprosto nechápu, jak mohlo naprosto skrytě a nepozorovaně vyrůst to, co už stojí na národní kulturní památce, což opiddum Závist je (mimo celé území které je také přírodní památkou).
Proč nebyl záměr o kultivaci místa vyhlášen veřejně? Ideálně formou otevřeného výběrového řízení nebo soutěže?
Proč neměli občané už dříve možnost se vyjádřit? (Před započetím jakékoli stavby)
Proč je projekt prezentován už v takto pokročilém stadiu?
Naprosto chápu záměr místo kultivovat, jen s touto formou naprosto nesouhlasím i jako člověk, jež studoval umění i dějiny umění.
Záměr je velmi necitlivý vůči ryze přírodnímu rázu okolí, když plánuje velkou plochu z betonu, která uprostřed lesa nemá co dělat. I z enviromentálního hlediska je to nesmysl, protože beton se bude sluncem rozpalovat a pobyt v území se stane nepříjemným i při nižších teplotách, protože bude akumulovat sluneční teplo. Nechápu, jak ve “stínu” globální klimatické změny, může takovéto nepříznivé narušení přírodního prostoru vzniknout. Přitom je to prostor žádoucí pro širokou veřejnost, která zde vyhledává rekreaci.
Z výtvarného a historického hlediska je dle mého názoru plánována “stavba” velmi necitlivá a nevhodná. Svůj záměr pan architekt Pleskot na veřejném představení záměru dle mého dostatečně neobhájil. Byť jeho tvorbu znám a mám v oblibě právě pro pěknou práci s místem a jeho duchem, tak zde tuhle jeho citlivost zcela postrádám.
I z hlediska nějakého přiblížení historie s odvoláváním se na archeologické okrsky v zahraničí naprosto nevidím podobnost, všechny uvedené příklady pracují s výrazně přírodnějším vzhledem.
Byť oceňuji práci s půdorysy, nechápu, proč jsou v jakési suprematistické barevné podobě navíc na betonové desce. Byl zmíněn absurdní záměr viditelnosti z letadla - ale snad je důležitější, aby byl prostor primárně použitelný pro obyvatele běžně, na rekreaci a vzdělávání?
Navíc betonová plocha padne okamžitě za cíl sprejerům, a zbytečně se budou vykládat prostředky na čištění a nebo to zůstane zanedbané.
Bylo by na místě projekt ještě přepracovat, udělat zpodobnění obrysů přírodnějšího charakteru, a třeba by bylo vhodné i udělat pevné ohniště, protože mnoho lidi na kopec přichází za tímto účelem mimo rekreaci i právě ze spirituálních důvodu a zvýší se tím bezpečnost místa.
Doufám, že kraj ještě celý návrh přehodnotí včetně úpravy už stojící rozhledny (jež neodpovídá schváleným podmínkám).
A vezme v úvahu kritické stanovisko přírodovědců.
Petice proti stávajícími návrhu už má pokud vím přes deset tisíc podpisů a předpokládám, že se vám sejde i množství mailů, jež s návrhem nesouhlasí.
Bylo by na místě, aby kraj, narozdíl od pana starosty Michalika, vzal na vědomí skutečný názor veřejnosti.
Prezentace záměru stavby rozhledny je záležitostí investora - obce Dolní Břežany. Obec Břežany prezentuje zamýšlené projekty na webu v sekci Připravované: Dolní Břežany (dolnibrezany.cz)
Závazné stanovisko správního orgánu památkové péče ve výrokové části rozhodnutí uvádí podmínku výstavby rozhledny v souladu s předloženou projektovou dokumentací, tj. výšku rozhledny 28 m. Podkladem pro rozhodnutí správního orgánu bylo i obligatorní písemného odborného vyjádření NPÚ GŘ, jehož text se nijak nezabýval vztahem navržené výšky rozhledny a výšky okolního lesa. Podmínka č. 3 písemného odborného vyjádření NPÚ GŘ doslova požaduje dodržení rozměrů a způsobu založení předkládaných konstrukcí (betonových desek, dřevěné rozhledny). V projektové dokumentaci, která byla součástí žádosti o vydání závazného stanoviska, je zcela konkrétně popsána výška zamýšlené rozhledny, a to celková výška 28,00 m.
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
Poškození věci posprejováním je trestný čin.
M. J.
Dobrý den,
realizace projektu podle architektonického návrhu pana Pleskota "Akropole Závist" se mi zdá jako velmi nevhodné řešení, ač si pana architekta vážím. Závist by z mého pohledu měla nabízet obyvatelům okolních měst a vesnic místo, kde mohou relaxovat v přírodě bez rušivých elementů z betonu.
Tato stavba nenabízí občanům žádný praktický benefit, její realizace i údržba by byla zátěží pro státní rozpočet a z reakce veřejnosti je vidět, že pro velké množství občanů není přínosná ani z estetického pohledu.
Chtěla bych poprosit o informaci, pokud bych mohla jako fyzická osoba přispět k rozhodnutí nerealizovat tento architektonický projekt.
Prezentace záměru stavby rozhledny je záležitostí investora - obce Dolní Břežany. Obec Břežany prezentuje zamýšlené projekty na webu v sekci Připravované: Dolní Břežany (dolnibrezany.cz)
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
E. O.
Vážení,
projekt Zpřítomnění pana Josefa Pleskota z mého pohledu ztělesňuje neúctu k přírodě a k historii. Hradiště do okamžiku zahájení stavby rozhledny bylo místem, lákajícím k výletům, útulným a jedinečným kouskem přírody nedaleko Prahy. Na betonové desky pod rozhlednou již své děti na procházku nedostanu.
Na vás mám k projektu tyto podněty:
I.
Jedna z podmínek dalšího stupně projektové dokumentace, uvedená v Odborném vyjádření Národního památkového ústavu č.j. NPÚ-310/67483/2020 zněla:
"Bude zvážen rozsah i materiálové ztvárnění projektu Akropole Závist."
Odborné vyjádření NPÚ-302/75256/2012 dokonce uvádělo, že "realizaci Stavby rozhledny nelze z hlediska zájmu státní památkové péče na území NKP Hradiště a keltské oppidum Závist akceptovat."
Stanovisko orgánu ochrany přírody, Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství z 16. 1. 2020, č.j. 111803/2020/KUSK zní: "Nelze vyloučit významný vliv předloženého záměru "Akropole Závist - Zpřítomnění"."
S ohledem na výše uvedené prosím o důkladné posouzení, zda odpovídající výkonné orgány nepochybily při vydávání závazných stanovisek a zda není na místě k množství pochybností od projektu zcela ustoupit.
II.
Častou výtkou projektu Zpřítomnění byla absence odborné diskuze. Domnívám se, že ve veřejném prostoru zaznělo již velké množství názorů a pohledů významných odborníků. Níže přikládám některé z nich i se zdroji citátů. Vzhledem k nim, a také s ohledem na petici s 10319 podpisy (z toho 282 petentů z Dolních Břežan), opět prosím o důkladné zvážení upuštění od projektu ve prospěch méně kontroverzního řešení.
Mgr. Jan Potůček, historik umění:
Nejsmutnější na Pleskotově kreaci je ale fakt, že projekt vznikající ve spolupráci s Archeologickým ústavem, může sotva nabídnout to, co umí rozšířená realita. Její půvab navíc spočívá v tom, že daného místa by se ani nedotkla.
A právě o to tady jde. Lokalita nad Závistí, která je součástí geoparku Barrandien, je totiž sama o sobě fascinující krajinnou scenérií s listnatými lesy, a jako taková žádné zkulturňování nepotřebuje.
https://vltava.rozhlas.cz/samoucelne-kreace-nezodpovednych-architektu-destruktivni-navrhy-ktere-decimuji-8620582
Ing.arch.Tomáš Vích, architekt:
...vyštěrkování a pestrobarevné geometrické betonování, které nejen že je k místu necitlivé, ale i vyžadující údržbu. Především je ale mimo environmentální vkus a styl 21. století.
https://blog.aktualne.cz/blogy/tomas-vich.php?itemid=41366
prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc., profesor Fakulty architektury ČVUT
Nelze než konstatovat, že ze všech možností na Závisti zvolili tu nejhorší. Nemá tam vzniknout ani archeologické muzeum, ani archeologický park, jen zbytná exhibice. Rozhledna se bude dívat na betonové desky a betonové desky se budou dívat na rozhlednu.
https://nazory.aktualne.cz/komentare/oppidum-z-casu-pred-kristem-chce-radnice-zalit-betonem-rika/r~b70568e2583e11ec98380cc47ab5f122/?fbclid=IwAR3rMOe6AvRQajtw77gzZfqyLdGShuqO1fmJyHue1Ur6H_W-EdUN4qgM-OU
Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ČNK ICOMOS)
Projekt prostřednictvím betonových sarkofágů jakoby přiřazuje metodu konzervace černobylského jaderného reaktoru k nástrojům české památkové péče. Nikde ve světě se na srovnatelných lokalitách nesetkáme s podobnou formou.
https://www.archiweb.cz/n/domaci/odbornikum-se-nelibi-pleskotuv-projekt-pro-lokalitu-zavist?fbclid=IwAR2ujZxPGNPoi1v2tB40ngzH83OdoZBp-DAab1wBgg9N-5KEPPPLwoiK2-U
Alexandra Zimt, sociokulturní antropolog
„Zelené“ řešení by více vyhovovalo potřebám návštěvníků závistské Akropole a zachovávalo by všechny její dosavadní funkce, jeho údržba by nebyla náročnější, než odstraňování nežádoucí vegetace ze štěrkové plochy a čištění betonu. Nepřispívalo by k vysychání a lokálnímu zahřívání místa tak, jako velká zpevněná plocha. Jeho stavba by byla méně zatěžující pro okolní les a v neposlední řadě by též mohla být levnější. Jednoduše řečeno – takové by bylo skutečně moderní zpřístupnění Akropole Závist a je jen obtížně pochopitelné, proč obec Dolní Břežany preferuje postup z betonové minulosti."
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alexandra-zimt-betonova-zavist
Závěrem děkuji za možnost se na vás touto cestou obrátit,
Pochybení správních orgánů v první instanci přezkoumávají nadřízené správní orgány. Pro řízení o povolení stavby na národní kulturní památce archeologické lokalitě Závist byl věcně a místně příslušným správním orgánem na úseku památkové péče Krajský úřad Středočeského kraje – Odbor kultury a památkové péče. Orgánem oprávněným k přezkoumání jeho postupu je Ministerstvo kultury ČR. MKČR si vyžádalo spisovou dokumentaci od KÚSK Odboru kultury a památkové péče k seznámení. Po seznámení se spisem MKČR uzavřelo věc tak, že nenastaly okolnosti k přezkoumání postupu správního oránu v první instanci, protože při seznámení se spisem neshledalo žádné pochybení, které by odůvodňovalo přezkoumání rozhodnutí v první instanci.
Správní orgán státní památkové péče při vydal závazného stanoviska k záměru stavby rozhledny vč. elektro přípojky a stavby „Zpřítomnění“ ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a v souladu s § 9 odst. 4 vyhlášky č. 66/1988, kterou se provádí zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a po písemném odborném vyjádření Národního památkového ústavu, generálního ředitelství č. j. NPÚ-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020. Správní orgán předložený záměr shledal jako přípustný a stanovil podmínky, za kterých je možné záměr realizovat.
Vydáním závazného stanoviska žadateli vzniká právo stavět nikoliv povinnost. Pokud by žadatel změnil svůj záměr, je nezbytné k novému záměru požádat o vydání nového závazného stanoviska.
Prezentace záměru stavby rozhledny je záležitostí investora - obce Dolní Břežany. Obec Břežany prezentuje zamýšlené projekty na webu v sekci Připravované: Dolní Břežany (dolnibrezany.cz)
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
M.K.
Dobrý den.
Jmenuji se M.K. a rád bych se touto formou vyjádřil k projektu Zpřítomnění národní kulturní památky Závist.
Na úvod musím přiznat, že když jsem se poprvé o projektu dozvěděl a zjistil, co projekt Zpřítomnění znamená, velmi silně mnou postupně zacloumali emoce vzteku, zmaru a smutku. Bohužel po prostudování vámi přiložené prezentace pocity zmaru a smutku zůstaly. Vůbec nejsem schopen pochopit, že se něco takového mohlo dostat už k částečné realizaci. Jestli se nemýlím, jde o dlouhodobě chráněnou přírodní a archeologickou lokalitu, na níž byly vědomě a hlavně záměrně pozastaveny veškeré soudobé projevy. Výstavbou rozhledny bylo nenávratně narušeno místo s jedinečným vnitřním panoramatem a neopakovatelným géniem loci. Území akropole bylo vnímáno jako místo téměř meditativního odpočinku, kde se lze prostou procházkou zbavit napětí a každodeního stresu. Tento klid bude nyní ohrožen množstvím návštěvníků dychtících po panoramatickém výhledu z rozhledny, kterého ovšem můžete snadno dosáhnout výhledem z ostrohu o několik desítek metrů níže pod akropolí. O tom, že větší provoz zvědavých turistů vážně ohrozí místní zachovalé valy jimiž je akropole obehnána se ani nezmiňuji. Budiž. Věž stojí a k jejímu odstranění už asi jen tak nedojde. Druhá fáze projektu však ještě nebyla spuštěna a já bych vás touto formou chtěl požádat... né, poprosit o to, aby se tak nikdy nestalo. Možná, že hmotné dědictví v podobě zbytků zdí staveb akropole bude pod zemí netknuté odpočívat, na povrchu však definitivně zmizí vše co dělalo akropoli Závist jedinečnou. Betonových reliéfů a vyštěrkovaných ploch máme plná města. Akropole Závist je však jen jedna a je jedinečná. Když už zmiňuji betonové reliéfy v našich městech; zkuste se zamyslet nad tím kolik jich znáte neposprayovaných nebo jinak nepoškozených? Naproti tomu zdejší příroda si už dokázala získat respekt návštěvníků, neničte ji tedy nedomyšleným, necitlivým projektem. Závěrem bych rád zdůraznil, že nejsem zcela vyhraněn proti jakémukoliv pokusu o revitalizaci místa akropole. Chápu, že zdejší nálet a celková neupravenost místa nemusí na někoho působit dostatečně reprezentativně. Problém bych neměl například se zarovnáním plochy tak, aby zmizely místy nebezpečné výmoly, na kterých si návštěvník snadno vymkne kotník. Na vzniklé ploše bych následně navrhoval vysadit luční kvítí a místa staveb akropole zvýraznit keři živého plotu. Následnou snadnou údržbou v podobě občasného sečení a údržbou živého plotu (dvakrát, třikrát do roka) zamezit opětovnému růstu náletových rostlin. Současný návrch pana Ing. arch. Pleskota však vnímám spíše jako jeho osobní pomník než "Zpřítomnění národní kulturní památky Závist".
Děkuji vám za váš čas a ještě jednou vás upřímně prosím, nenechte definitvně zničit stále ještě jedinečné místo.
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
Poškození věci posprejováním je trestný čin.
S.F.
Vážení,
píši vám ve věci projektu "Závist - zpřítomnění" na vrchu Hradiště, kde se nachází keltské oppidum Závist. Celý projekt - jak soudím - využil situace, kdy během pandemie covidu byla možnost veřejných debat a diskusí nad projekty obecně dosti omezená, neboť jsme všichni měli jiné starosti.
Pokud jde o první etapu projektu, ta již proběhla a rozhledna na Závisti už stojí. Ráda bych se vyjádřila k další etapě projektu, tj. k plánovanému zabetonování a zaštěrkování prostoru oppida na vrchu Hradiště neboli na Závisti. Meritum věci - to, oč vedení obce Dolní Břežany jde - je totiž vyjádřeno zcela nepokrytě na charakteristice projektu, kterou si mohl na místě přečíst každý příchozí:
"Projekt je zaměřen na zatraktivnění národní kulturní památky Závist pro cestovní ruch. Cílem projektu je rozvoj historického bohatství regionu a zvýšení jeho návštěvnosti."
Rozvoj historického bohatství je tu zjevně a doslova až na druhém místě. To, oč jde obci Dolní Břežany, je "zatraktivnění kulturní památky Závist pro cestovní ruch". Pokud toto bylo cílem celého projektu, lze jej již pokládat za dosažený: postavením rozhledny se místo pro cestovní ruch nepochybně zatraktivnilo. Jde-li ale o "rozvoj historického bohatství", je už situace jiná. Celý plán dolnobřežanské radnice - která spravuje národní kulturní památku mimořádné ceny, nejrozlehlější keltské oppidum ve střední Evropě - vystihl bohužel zcela přesně prof. Pavel Kalina ve svém článku publikovaném na serveru aktualne.cz:
Přístup dolnobřežanské radnice nelze vysvětlit jinak než jako čistý produkt developerského myšlení, které není nesené zájmem o svěřené dědictví, ale snahou o jeho vytěžení.
To, co předkládá návrh další etapy Zpřítomnění, představuje totiž nikoli konzervativní, uchovávající přístup k místům paměti, kde "architekt je přítomen svou nepřítomností", jak uvádí prof. Kalina, ale naopak konzervování formou betonování, takže se ocitáme spíše na školním hřišti, kde se děti učí dopravní značky.
Ráda bych doplnila, že mou specializací je starověk, a v žádné starověké lokalitě jsem neviděla srovnatelný přístup ke kulturnímu dědictví. Na Točné žiji už více než dvacet let a pamatuji si i éru, kdy lokalita na Závisti byla volně přístupná, s odkrytými zbytky kamenných staveb, což je běžné i jinde, ovšem v režimu omezeného a kontrolovaného přístupu veřejnosti (který zde nebyl). Formu konzervace, která následovala, jsem tedy chápala jako adekvátní - to se ale nikterak nedá říci o betonovo-štěrkové konzervě, která si dává tragikomický název Zpřítomnění.
Žádám vás z těchto důvodů, abyste podobu další etapy Zpřítomnění zrevidovali a abyste uchovali toto jedinečné místo nikoli jako žolík pro cestovní ruch, ale jako místo mající jedinečnou atmosféru i energii, které je třeba zachovat; lze např. uvažovat o vyznačení půdorysu staveb jen formou vyskládání kamenů - a zejména nezničit, ale uchovat kouzlo kopce, který opravdu není a nikdy nebyl archeologickým parkem, ale místem, na které se opakovaně vracíme, abychom byli stále znovu překvapeni a uneseni tím, co tam zakusíme a prožijeme.
Děkuji předem za zvážení mých argumentů, dále také děkuji za informaci o dalším setkání s veřejností přímo na vrchu Závist, které je - jak jsem se dočetla - plánované na druhou polovinu ledna, a zůstávám s pozdravem,
Prezentace záměru stavby rozhledny je záležitostí investora - obce Dolní Břežany. Obec Břežany prezentuje zamýšlené projekty na webu v sekci Připravované: Dolní Břežany (dolnibrezany.cz)
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
P.Š.
Dobrý den,
rád bych se jako rodilý „Zbraslavák“ vyjádřil k plánované rekultivaci Keltského oppida na Závisti dle plánu pana architekta Pleskota.
Nejdříve bych chtěl podotknout, že si pana Pleskota vážím a nijak nechci zpochybňovat jeho smysl a cit pro umění. Už jako školáci ze Zbraslavi jsme měli tu možnost pobíhat mezi vykopávkami, které tam v 90. letech probíhaly a musím říci, že už i my jako děti jsme byly schopni cítit jakousi posvátnost či úctu k tomuto místu.
Samozřejmě souhlasím s tím, že památka v současné podobě, v jaké se nyní nachází, je poněkud politováníhodná. Ale zároveň musím říct, že představa pana architekta Pleskota o rekultivaci je dosti nešťastná. Myslím si, že bychom si měli vážit odkazu našich předků a chovat se k těmto odkazům s úctou a respektem. Což vzhledem k plánovanému projektu určitě tak není. Mám pocit, že čím větší perverznost či výstřednost vůči hodnotám a historii, tím více je považována okrajovou skupinou za umění.
Určitě je možnost a šance se k tomuto odkazu postavit jinak. Stačí se inspirovat u našich sousedů v Evropě, např. ve Španělsku, kde byli schopni tato oppida zrekultivovat s úctou k historii a krajině za pomoci kamenů a přírodních materiálů, které se v té době používaly.
Nikdo si v Evropě nedovolil tato posvátná místa, která vyzařují svoji přirozenou energii,sprznit betonem a pastelovými barvami s odůvodněním, že je to umění a odkaz našim předkům. Nemůžu se ubránit pocitu, že se jedná o nezodpovědné kulturní vandalství, které má poukázat pouze na seberealizaci určitých osob, které si myslí, že si mohou v této době dělat naprosto cokoliv, bez jakýchkoliv ohledů vůči názorům občanů a respektu ke kulturní památce, což je mi strašně líto.
Národ, který se nechová s úctou ke své historii a bez respektu ke svým předkům a zneuctí takovéto místo, si neváží žádných hodnot.
Pokud by se chtělo, určitě by byla možnost, vypracovat více návrhů, které by dokázaly reprezentovat a více přiblížit odkaz našich předků dalším generacím snesitelnější formou a bez zbytečných extravagancí. Proč nebyla vyhlášena žádná veřejná soutěž o rekultivaci této památky??? Na stole je pouze tento jeden návrh, který si prosadilo představenstvo Dolních Břežan v čele s panem starostou, který si zřejmě myslí, že on je ten pravý, který ví, jak nejlépe s touto památkou naložit.
Vzhledem k jeho osobní historii a také informacím, které nejsou veřejnosti neznámé, vše trochu smrdí a pan starosta si plete Keltské oppidum se svojí zahradou. O takovýchto věcech, v této kulturní hodnotě, by určitě neměl rozhodovat pouze on a zastupitelstvo Dolních Břežan. Je to památka, která patří nám všem bez ohledu na to, jestli jsme z Prahy nebo z Brna. Je to odkaz našich předků, kteří tu byli a žili mnoho staletí před námi. Je potřeba se k těmto místům chovat s respektem a úctou, abychom jejich odkaz zachovali i pro další generace. Ale to beton a pokus o abstraktní umění je trochu málo…
Moc bych si přál, aby zvítězil lidský rozum s úctou ke své historii nad lidským egem pár jedinců, kteří si rádi hrají na bohy a na ty, co si myslí, že vědí vše nejlépe.
Prezentace záměru stavby rozhledny je záležitostí investora - obce Dolní Břežany. Obec Břežany prezentuje zamýšlené projekty na webu v sekci Připravované: Dolní Břežany (dolnibrezany.cz)
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
O.J.
Vážení,
rád bych vyjádřil znepokojení nad nedostatečně obhájenými plány na novou podobu Závisti dle pana architekta Pleskota.
Viděl jsem záznam z prosincové debaty a prošel si dostupné materiály a přijde mi, že je nedostatečná pozornost věnována vlivu projektu na přírodu v dané lokalitě.
Stanovisko MÚ Černošice jednoznačně definuje plánovaný projekt jako přírodu ohrožující a bez jakýchkoli pozitivních vlivů na ni. Přesto tohle stanovisko je očividně ignorováno nebo zrušeno.
V debatě se autorům a zastáncům projektu nepodařilo vůbec rozptýlit pochybnosti, které na první pohled projekt operující s mnoha tunami štěrku a betonu nutně vyvolává.
Myslím, že je v zájmu všech návštěvníků Závisti, jak běžných turistů hledajících odpočinek od města, tak těch, pro které je Akropole duchovním a energetickým místem, aby na lokalitě bylo co nejvíce zeleně, úkryt před letním horkem a sluncem a celkově přívětivé, vlahé prostředí. Nikoli obrovská vysušená, rozpálená kamenitá (štěrková, mlatová,...) plocha. Dá se předpokládat, že bílý mlat bude za slunných dnů doslova oslepovat odráženým světlem všechno živé v okolí. Stejně tak mi chybí reflexe toho, jak štěrk a beton ovlivní živé tvory, kteří se na tom místě nyní cítí doma. Je sobecké stavět pomníky jen lidem a nerespektovat přírodu, která tam byla už před těmi dávnými obyvateli hradiště.
Řadu námitek týkajících se násilného zásahu do lokality pan architekt odbyl tím, že časem přeci může jeho dílo zapadat listím a příroda ho pohltí. Nabízí se tedy myšlenka, proč se do toho projektu vůbec investuje, když tedy stejně nemá být dlouhodobého charakteru. Obávám se ale, že je to jen taková výmluva a že to dílo bude alespoň co se týče materiálu až příliš trvanlivé. Ne tak co se týče zamýšlené vnější podoby, protože jak už dokazují jiné objekty v okolí, do měsíce patrně zmizí rozverné barvičky objektů pana architekta pod nánosem ne listí, ale graffiti. I tento očividný nedostatek projektu autoři a pan starosta Břežan ignoruje a bagatelizuje.
Bylo by tedy dobré, aby - dokud je to možné - byl celý projekt znovu posouzen z jiných úhlů pohledu, než zastávají autoři, a ideálně nalezena taková úprava projektu, anebo úplně jiný projekt vzešlý z řádné soutěže, aby nová podoba Akropole výše zmíněnými očividnými nedostatky netrpěla. Je totiž pravda, že vylepšení stávajícího neupraveného stavu si tato oblíbená památka zaslouží.
K Vaší poznámce: „Řadu námitek týkajících se násilného zásahu do lokality pan architekt odbyl tím, že časem přeci může jeho dílo zapadat listím a příroda ho pohltí. Nabízí se tedy myšlenka, proč se do toho projektu vůbec investuje, když tedy stejně nemá být dlouhodobého charakteru.“ Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
Co se týče posuzování projektu Zpřítomnění, nebylo dosud orgány státní správy uzavřeno. Projekt dosud nezískal stavební povolení.
Petiční výbor Michal Dudáš, Miroslav Dobrý, Tomáš Polata
Vážení,
v případě tak zásadních změn, jako je nová podoba vrcholu kopce Hradiště, vnímaného jako centrum evropsky - a nebojíme se tvrdit, že i světově - významné kulturní památky, bývá dobrou praxí započít celý proces architektonickou či krajinářskou soutěží s odbornou porotou a s dobrou komunikací s širokou odbornou veřejností i občany.
V případě Závisti by taková soutěž nejlépe měla proběhnout předtím, než bylo rozhodnuto, že bude postavena nejdříve rozhledna, a pak provedeny úpravy vrchu kopce, aby spolu jednotlivé části projektu nejen komunikovaly a ladily, ale také aby každá zvlášť i všechny dohromady odpovídaly nárokům krajinářským a architektonickým principům moderní ochrany památek i pravidlům a dobré praxi při ochraně přírody. Esenciální myšlenkou výše uvedených principů je tedy například skutečnost, že nějaká část projektu nevzbudí pobouření veřejnosti, nebo že nebude nutné “protlačit” ji skrz výjimky například přes nároky na ochranu přírody Břežanského údolí.
Rozumíme tomu, že, jak vyjádřil starosta Michalik, obec Dolní Břežany přistupovala k tomuto projektu jako ke každému svému dalšímu projektu - považujeme však takový postup za nešťastný, protože celková změna vzhledu národní kulturní památky evropského významu dle našeho názoru vyžaduje jiný přístup, než oprava fasády barokního zámku či další lokální projekty, které pan starosta dal za příklad.
V současnosti se však do projektu zapojuje Středočeský kraj, který má více zkušeností s takto významnými projekty, i více zdrojů (včetně těch lidských, odborných a administrativních).
Jsme toho názoru, že je to dobrá příležitost k zamyšlení, zda neudělat krok zpět a nezačít diskusí široké odborné veřejnosti (tedy nejen odborníků z ArÚ AVČR a OPP Středočeského kraje, ale i z dalších organizací a akademických institucí zaměřených na ochranu památek, ochranu přírodní krajiny a architekturu) o tom, jaké povahy by tvorba nové podoby Hradiště měla být a také jaké zásahy jsou v EVL Břežanské údolí vhodné. Tedy přestože již stojí první část projektu, rozhledna, je snad v zájmu všech nějakým způsobem doplnit onu chybějící diskusi o koncepci a soutěž, která měla konkrétním projektům předcházet a vybírat je (a to předtím, než se bude pokračovat v diskusi o konkrétním projektu Ing. arch. Pleskota, natož ve snaze o jeho stavební povolení).
Oppidum Závist si takovou péči, která by přitom měla být ve vyspělém světě standardním postupem, jistě zaslouží, a opomenutí takového přístupu v počátcích projektu není překážkou pro to, aby byl aplikován alespoň nyní.
Naším podnětem k diskusi o projektu je tedy to, aby Středočeský kraj namísto diskuse o konkrétním projektu nejdříve udělal krok zpět a o nové podobě Závisti proběhla široká odborná diskuse.
Středočeský kraj nebyl investorem projektu, proto nemůže komentovat rozhodnutí vlastníka pozemků propůjčit pozemky k výstavbě obci Dolní Břežany a rozhodnutí obce Dolní Břežany požádat o návrhy stavebních objektů pro Zpřítomnění archeologické lokality Závist konkrétní architekty a tím i rozhodnutí proč nezapočít: „celý proces architektonickou či krajinářskou soutěží s odbornou porotou.“
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti. Domnívám se, že debata za účasti Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a Archeologického ústavu Akademie věd, Středočeské archeologické komise, Národního památkového ústavu, Ministerstva kultury a Památkové inspekce je dobrým začátkem pro zamyšlení široké odborné veřejnosti nad záměrem, jehož projednání dosud není ukončeno.
B. S.
Vážení,
zaregistrovala jsem zprávy, týkající se navrhovaného projektu "Zpřítomnění".
Měla bych na Vás několik otázek:
1) Kdo dal první podnět ke změně současné "zakonzervované" podoby Hradiště na Závisti?
2) V jaké fázi je aktuálně řízení týkající se povolení stavby, které dotčené orgány se již ke stavbě vyjádřily?
3) V projektu je uvedeno, že se jedná o čtvercovou plochu, upravenou dobře zhutněným mlatem a vzhledem k velikosti betonových prvků předpokládám, že budou betonovány na samotném místě. Jakým způsobem bude probíhat hutnění mlatu a další stavební činnost, aby bylo zabráněno případnému poškození památek?
3) Dovolím si citovat ředitelku Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Mgr. Irenu Benkovou:
"...plocha akropole byla na náklady Středočeského kraje překryta skalní sutí, která chrání dochované pozůstatky staveb pro příští generace.." , nemyslíte, že pokud předáte příštím generacím tyto pozůstatky "překryty" ještě novou betonovou vrstvou, zkomplikujete tím jakýkoliv další archeologický výzkum natolik, že k němu už možná nikdy nedojde?
4) Zabýval se někdo tím, k jakému poškození dochovaných památek by mohlo dojít při likvidaci betonových prvků?
Předpokládám, že budoucí generace bude moudřejší, obnoví archeologický výzkum na akropoli a třeba jednou, vzhledem k tomu, že se jedná o významné hradiště z doby 6. - 4. století př.n.l. a nejrozsáhlejší sídliště z 2. - 1. století př.n.l. na území České republiky, tuto mimořádnou lokalitu a nejvýznamnější památku daného období na našem území a zároveň evropsky renomovanou lokalitu, zpřístupní veřejnosti podobným způsobem, jakým s podobnými památkami nakládají v kulturně vyspělých státech nejen Evropy.
Jako příklady uvádím:
La Téne: https://latenium.ch/en/the-latenium/the-museum-and-its-collections
nebo
Oppidum D'Enserune: http://www.enserune.fr/
5) Můžete mi prosím uvést Vy, některý příklad podobných realizací "památníků" ze zahraničí, jakou v současné době navrhujete na Hradišti nad Závistí?
6) Co Vás vede k přesvědčení, že je tento návrh nejlepší cestou, jak oživit bývalé keltské sídliště a seznámit tak širokou veřejnost s keltskou kulturou
Středočeský kraj nebyl investorem projektu, proto nemůže komentovat rozhodnutí vlastníka pozemků propůjčit pozemky k výstavbě obci Dolní Břežany.
Rozhledna – stavební povolení sp. zn. SU/4203/20/Lh/U2 a č. j. 3939/21 ze dne 30. 8. 2021 a „Zpřítomnění“ bez stavebního povolení.
Dotaz na provádění vlastní stavební činnosti či podmínky pro její budoucí likvidaci: Podmínky stavební činnosti či odstranění jejích pozůstatků s ohledem na kulturní dědictví uložené pod povrchem budou řešeny v rámci stavebního řízení. Řízení o stavební povolení projektu Zpřítomnění prozatím nebylo ukončeno.
Co se týče budoucích archeologických výzkumů: Dne 16. ledna 1992 byla ve Vallettě přijata Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná). Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 17. prosince 1998. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Pro Českou republiku vstoupila Úmluva v platnost dne 23. září 2000 (dále jen „Úmluva (revidovaná)“). Cílem Úmluvy (revidované) je ochraňovat archeologické dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia.
Za účelem zachování archeologického dědictví a zaručení toho, aby archeologické výzkumy byly vědecky smysluplné, se účastníci Úmluvy (revidované) zavázali uplatňovat procedury k povolování vykopávek a dalších archeologických činností a k dozoru nad nimi tak, aby:
a) se zabránilo jakýmkoli nezákonným vykopávkám nebo odstraňování součástí archeologického dědictví,
b) bylo zajištěno, že archeologické vykopávky a průzkumy budou prováděny vědeckým způsobem a za předpokladu, že kdykoli to bude možné, budou se používat nedestruktivní průzkumné metody.
Památkový zákon stanovuje, za jakých podmínek je možné provádět archeologické výzkumy na území České republiky. ÚAPPSČ je organizací oprávněnou podle § 21 odst. 2 památkového zákona k provádění archeologických výzkumů a na základě dohody s Akademií věd po dohodě s Archeologickým ústavem AV ČR Praha v.v.i. i výzkumů v rámci své vědecké činnosti.
Ačkoliv cílem archeologů je fyzicky prozkoumávat kulturní vrstvy uložené pod zemí, Úmluva (revidovaná) je de facto přesvědčuje, že mají v budoucnu najít takové způsoby, jak nahlížet kulturní vrstvy bez narušení soudržného povrchu a zasahovat do archeologických situací fyzicky pouze v případě, že jsou ohroženy bezprostřední destrukcí.
Obdobné prezentace kulturního dědictví ve světě prezentoval ředitel Archeologického ústavu Akademie věd dr. Mařík na webináři.
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti. Protože veřejné prostředky je lepší vydávat v návaznosti na potřeby lokálních komunit, nestaví se Středočeský kraj k projektu jako k nejlepšímu, ale jako k projektu k jednání.
Z.V.
Vážení,
obracím se na Vás jako starostka městské části Praha-Zbraslav, která je přímým sousedem Dolních Břežan a archeologické naleziště Závist a jeho okolní krajina jsou zde velmi intenzivně vnímány jako významná součást kulturního a přírodního dědictví. Zcela přirozeně se tedy jak vedení obce tak obyvatelé zajímáme o dění okolo projektu Zpřítomnění NKP Závist.
V rámci webináře konaného dne 14. 12. 2021, kde byl projekt představen, zůstalo poměrně dost otevřených témat. Obracím se proto na Vás s žádostí o projednání záměru mezi zástupci samospráv a to nejen s ohledem na ideu návrhu a jeho technické řešení, ale také v širších souvislostech přístupu k národní kulturní památce a k významným přírodním oblastem. Důležité je také téma zátěže okolní krajiny při zvýšení turistické atraktivity území. Věřím, že význam takového setkání vidíte také a dojde tedy v nejbližší době k jeho uspořádání.
Nepovažuji za účelné klást opětovně dílčí dotazy, ale vzhledem k tomu, že to je zatím jediná možnost, jak o projektu komunikovat, připojuji několik otázek, které se k projektu nejčastěji objevovaly.
1/ Byly uvažovány i jiné varianty řešení „zpřítomnění“ prostoru hradiště? (např. méně hmotným a vizuálně silným způsobem?) Pokud ano, proč není variantní řešení součástí studie? U takto významného počinu je očekávání variant přístupů k řešení samozřejmostí.
2/ Bylo v rámci řešení studie porovnáváno zvolené řešení betonových desek/střech se stávajícím zasypaným stavem naleziště z hlediska poškození archeologických nálezů vodou (což je prezentováno jako výhoda zvoleného řešení)?
3/ Proč nebyla na řešení celého okrsku hradiště vypsána architektonická soutěž, která by prověřila možnosti přístupu k řešení prostoru v širších vazbách a s ohledem na jeho kulturní význam? Proč takový proces nebyl iniciován orgány památkové péče?
4/ Proč nebyl takto dlouhodobý a významný záměr komunikován v rámci „kulatého stolu“ s okolními obcemi a městskými částmi?
|
Projekt projednávala Stavební komise, která je poradní orgánem rady MČ Praha-Zbraslav. Její stanovisko zaslal ing. arch. Karel Pašek, předseda komise. |
Středočeský kraj nebyl investorem projektu, proto nemůže komentovat rozhodnutí vlastníka pozemků propůjčit pozemky k výstavbě obci Dolní Břežany.
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti. Protože veřejné prostředky je lepší vydávat v návaznosti na potřeby lokálních komunit, nestaví se Středočeský kraj k projektu jako k nejlepšímu, ale jako k projektu k jednání.
I.B.
Z pohledu architekta se domnívám, že při řešení citlivých památkových objektů, jako je Zavist, existují uznávané zásady osvědčených postupů. Mezi tyto zásady bych zařadil následující:
- Zajistit, aby jakákoli nová zařízení neohrozila, nepoškodila nebo neohrozila budoucí vykopávky / výzkum v lokalitě, tj. zajistit, aby zásahy byly šetrné, a v budoucnu snadno demontovatelné a odstranitelné.
- Nové instalace by měly být citlivé k místu a neměly by zahrnovat technická řešení, která nejsou v souladu s kontextem.
- U starobylých lokalit by architekti měli být pokorní vůči historii a neměli by se snažit vnucovat řešení, která by zásadně změnila charakter místa.
- u těžko přístupných nebo odlehlých lokalit se snažit o opětovné využití místních materiálů a nedovážet materiály, které jsou pro danou lokalitu cizí nebo nevhodné.
- Používat stavební materiály, které lze snadno dopravit na místo, aniž by došlo k narušení okolí.
- v souladu s pokyny pro udržitelnost přijímat řešení, která jsou uhlíkově neutrální nebo mají minimální uhlíkovou stopu
Můžete prosím popsat, jak jsou tyto zásady v návrzích pro Zavist dodrženy?
Přestože zásady, které popisujete jsou všeobecně přijatelné, nejsou vymahatelné správními orgány, protože nejsou opřeny o zákonné povinnosti pro projekty a jejich zhotovitele. Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
V.P.
Vážená paní/vážený pane,
rád bych poslal připomínku k plánovanému vybetonování vrchu na Závisti v rámci projektu zpřítomnění.
Věřím, že vlnou negativních reakcí jste již zaplaveni. Přesto si dovolím vyjádřit své myšlenky jako obyvatel Zbraslavi, který má k místu velmi blízko již od dětství:
Začnu pozitivně - postavená rozhledna je odvážná, ale dle mého názoru velmi vkusná, architektonické studio Rajniš byla vynikající volba. Mnoho lidí nesouhlasí, ale domnívám se, že pouze proto, že, jak je trochu v naší národní povaze, máme rádi zachovávat status quo a příčíme se čemukoliv nezvyklému. Rozhledna je ale elegantní, vzdušná, zajímavá, přírodní materiály nijak neruší, dobře splývají s místem...
Co se týká druhé části, věřím, že mě nevede averze vůči nezvyklosti, ale zdravý rozum a nějaký estetický cit, když vyjádřím ostrý nesouhlas.
Zamyslete se nad betonem - ve městech je ho všude až příliš, do přírody si od něj člověk chodí odpočinout. Tím, že ho nalejete doprostřed lesa výrazně narušíte jeho hodnotu. Beton je navíc přece naprostým popřením ducha historie. Kdybyste ty tvary vyskládali z kamenů, bylo by vše úplně jinak.
Zamyslete se nad pestrobarevným provedením - to evokuje dvě věci: a) hračkářství, b) moderní výrobní haly. V obou případech ale rozhodně ne historii, duchovní rozměr, přírodu... je to pravý opak. Cokoliv, i nic, by bylo mnohem lepší než pestrobarevná vybetonovaná plocha. Těžko dokážu představit něco horšího.
Vaše připomínky předal Středočeský kraj autorovi projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist. Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
I.H.
Vážení,
obracím se na vás s důraznou žádostí, abyste se v rámci svých pravomocí zasadili o zastavení projektu "Zpřítomnění" keltského oppida Závist na vrchu Hradiště nad Zbraslaví.
Pominu teď hledisko kulturně-historicky-archeologické, k němuž jich existuje precedens ve formě Národním památkovým ústavem ne tak dávného zamítnutí instalace nevelké dřevěné plastiky na akropoli, s odůvodněním zhruba ve smyslu že "nelze narušovat pietu místa". Pokud dřevěná socha byla shledána na daném místě nepřijatelnou, je nade vší pochybnost, že naddimenzovaná rozhledna a betonové monolity jsou daleko za hranou byť jen úvah v tomto směru.
Pozastavím se nad hlediskem ochrany přírody a biologických kvalit dotčeného území. Příslušné orgány ochrany přírody shledaly projekt jako přípustný, protože, parafrázuji, "ničí jen malou plochu" chráněného území. To je podle mého názoru nepřípustný alibismus a nesystémový přístup k ochraně biologicky cenných lokalit. Kolik "malých" částí chráněného území můžeme nesmyslně a nepotřebně zničit, aby se další zásahy už staly nepřípustnými? Řečnická otázka. Odpověď samozřejmě je, že žádnou. Orgány ochrany přírody se navíc zabývají pouze jedním chráněným druhem, přástevníkem kostivalovým, jenž je konkrétním předmětem ochrany v daném chráněném území a jehož vhodný biotop má projekt zničit. Naprosto však pomíjejí další chráněné a ohrožené druhy živočichů, které se v dané lokalitě vyskytují a pro které bude znamenat příliv návštěvníků nové atrakce narušení jejich životních podmínek přinejmenším vyrušováním (již teď lze ve frontě na rozhlednu zaslechnout stesky, že "tu nejsou lavičky, stánky s pivem a suvenýry a veřejné záchodky"). Jde mj. o ještěrku zelenou, ještěrku obecnou, užovku hladkou, mloka skvrnitého, z ptáků o strakapouda prostředního, datla černého, ťuhýka obecného a dudka chocholatého, který přímo v dané lokalitě v roce 2021 zahnízdil. Pro někoho "plevelem zarostlá" akropole, jež má být zasypána štěrkem a zalita betonem, je domovem mnoha mizejících druhů hmyzu, například na byliny vázaných tesaříků rodu Phytoecia. V okolním lese žije např. roháč obecný, tesařík piluna, tesařík bukový, krajník hnědý a dokonce i krajník pižmový, nemluvě o stovkách dalších, mizejících druhů hmyzu, jež jsou pod rozlišovací schopnosti většiny lidí.
Z hlediska obecné ochrany přírody a udržitelného rozvoje vůbec, je zcela konsternující, že v době probíhající globální klimatické změny a úpadku biodiverzity v celosvětovém měřítku je někdo schopen vážně navrhnout vyprodukování mnoha tun betonu, oceli a syntetické pryskyřice, které, spolu s hektolitry propálené nafty zcela zbytečně, škodlivě a nesmyslně ještě více přitopí pod kotlem klimatického rozvratu. Zdůvodnění, že někdejší keltské stavby je potřeba návštěvníkům předvést a zpřístupnit pohledem z rozhledny na betonové monolity vyvedené v pestrých barvách a dobře viditelné z letadla, ne-li rovnou z vesmíru, zní jak z komunistické, budovatelské prehistorie. Neexistují snad mobilní aplikace, které umožní, pokud by o to nakrásně někdo stál, na daný terén promítnout virtuální realitu?
No a konečně z hlediska kulturně-spirituálního, akropole v současné podobě je místo emocionálně a duchovně drahé tisícům lidí. Je nepřijatelné, aby o jejím "zpřítomnění", ve skutečnosti však brutálním zničení, rozhodlo bez širší diskuse s veřejností několik od života a místa odtržených jednotlivců. Je k politování, že v hlavách sobeckých, samolibých a omezených egomaniaků se takové nápady rodí, tomu se ale zabránit nedá. Ovšem je tragické, pokud orgány, které si platíme aby takovým excesům bránily, jim ještě přitakávají.
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti.
Odpověď na došlý dotaz v říjnu 2021:
Ohledně umístění dřevěné sochy, které zmiňujete, Národní památkový ústav poskytl k záměru pouze konzultační vyjádření. Žadatel nezahájil řízení o umístění sochy na Závisti, proto z pohledu správního orgánu památkové péče nelze mluvit o precedentu. Řízení o věci se nevedlo, proto správní orgán nemohl stanovit, zda je umístění sochy na místě přípustné či nepřípustné či přípustné za dodržení určitých podmínek.
Stavební aktivita na akropoli národní kulturní památky probíhá v souladu s rozhodnutím Obecního úřadu Dolní Břežany, Stavební úřad, silniční správní úřad, životní prostředí, Sp. zn. SU/4203/20/Lh/U2, č. j. 3939/21, ze dne 30. 8. 2021.
Vliv stavebních záměrů na životní prostředí, potažmo ohrožení Vámi zmiňovaných chráněných živočichů v dané lokalitě, posuzuje Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Oddělení posuzování vlivů na životní prostředí, který Vám poskytne podrobnější informace.
Ing. Arch. P.
S odkazem na https://www.kr-stredocesky.cz/de/web/urad/home/-/blogs/projekt-zpritomneni-narodni-kulturni-pamatky-zavist-byl-poprve-predstaven-verejnosti;jsessionid=F81656F3702C040B400FB5B8992E612E.liferay_s1Jakožto
vás jakožto předseda Stavební komise Rady MČ Praha-Zbraslav informuji, že komise k projektu Zpřítomnění zaujala dne 15.11.2021 následující stanovisko:
8.6.21 Rozhledna - oppidum Závist a úprava okolí
SK nesouhlasí se záměrem ZPŘÍSTUPNĚNÍ NKP ZÁVIST - ÚPRAVA PLOCHY, který připravuje obec Dolní Břežany a doporučuje radě MČ Praha Zbraslav tento záměr projednat a vyjádřit obci Dolní Břežany nesouhlasné stanovisko.
Rozestavěná rozhledna na akropoli je již nyní na hranici akceptovatelnosti, avšak abstraktní betonové, ostře barevné plochy takovouto hranici velmi výrazně překračují. Lokalita má přirozenou pietu a vnitřní sílu, kterou je vhodné zachovat pro budoucí generace.
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti. Protože veřejné prostředky je lepší vydávat v návaznosti na potřeby lokálních komunit, nestaví se Středočeský kraj k projektu jako k nejlepšímu, ale jako k projektu k jednání.
V. H.
Dobrý den,
V prosinci jsme si mailem vyměnili pár informací ohledně záměru na Závisti a využívám proto možnosti dát připomínky.
V příloze zasíláme naše návrhy, myšlenky na úpravu záměru projektu Zpřítomnění, který má být na NKP Závist realizován nebo také ke zmiňované koncepce provozu.
Jak je známo, tak nemůžeme souhlasit s betonem na NKP Závist a navrhujeme proto jiné řešení.
Jsem připraven, bude-li zájem, o našich myšlenkách hovořit při chystaném projednávání na místě…
A.K.
Vážená paní, vážený pane,
Žádám tímto o odpovědi a vysvětlení v souvislosti s projektem ”Akropole
Závist – Zpřítomnění,“ a to především v souvislosti s jeho dosud
nerealizovanou částí, tj. betonáží jakýchsi obrazců přímo na území této
kulturní památky.
1) Je provedena analýza souladu prosazovaného záměru s pravidly
Natura 2000, do níž akropole, i její okolí spadá? Případně s jakým
výsledkem? Pokud je dle Vás záměr v souladu s pravidly Natura 2000,
žádám o zveřejnění této analýzy, s ohledem na povahu projektu a pravidla
Natura 2000 je zde oprávněná obava, že je projekt v rozporu s těmito
pravidly.
2) Jak se obec Dolní Břežany reprezentovaná starostou Michalíkem,
stejně jako další zainteresovaní, jako například Středočeský kraj, staví
ke zjevně odmítavému stanovisku veřejnosti široké (petice SOS OPPIDUM
ZÁVIST - nebetonujte keltskou památku s více než 10000 podpisy) i
odborné (např. Stanovisko Českého národního komitétu ICOMOS k realizaci
projektu Akropole - Závist - Zpřítomnění v areálu národní kulturní
památky Hradiště a keltské oppidum Závist)? Hodlá na základě tohoto
masivního odmítavého postoje provést revizi prosazovaného projektu, nebo
toto ignorovat a prosazovat projekt proti vůli veřejnosti?
3) Jak je možné, že první část projektu ”Akropole Závist –
Zpřítomnění,“ tj. již zbudovaná rozhledna, dramaticky převyšuje okolní
stromy, což je v přímém rozporu se stanovisky, vydanými k projektu, na
což upozorňuje např. server seznamzpravy.cz v článku a reportáži
„Podfuk, nebo omyl? Stavba na keltském oppidu přerostla plány“?
4) Jak je možné, že na rozhlednu bylo instalováno osvícení (a to
nikoliv jen bezpečnostní ale komplexní), o čemž existují fotografické
doklady? Toto je v přímém rozporu s ochranou přírody v lokalitě, kde se
vyskytuje např. Přástevník Kostivalový, tedy motýl, který je aktivní i v
noci a bude tedy lákán světlem a důsledku toho bude hynout? A nemá-li
být osvětlení využíváno, tak, jak jsme viděli např. dne 17.12.2021, z
jakého důvodu bylo instalováno a byly na něj mrhány veřejné prostředky?
5) S ohledem na výše uvedené vyzývám tímto obec Dolní Břežany
reprezentovanou starostou Michalíkem, stejně jako další zainteresovaní,
jako například Středočeský kraj, aby zastavili projekt „Akropole Závist
– Zpřítomnění“ v jeho současné podobě a vypsali regulérní soutěž na
novou podobu úpravu kulturní památky s účastí široké odborné i laické
veřejnosti. V opačném případě se bude jednat o zjevné pohrdání občanskou
společností.
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti. Protože veřejné prostředky je lepší vydávat v návaznosti na potřeby lokálních komunit, nestaví se Středočeský kraj k projektu jako k nejlepšímu, ale jako k projektu k jednání.
Správní orgán státní památkové péče při vydal závazného stanoviska k záměru stavby rozhledny vč. elektro přípojky a stavby „Zpřítomnění“ ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a v souladu s § 9 odst. 4 vyhlášky č. 66/1988, kterou se provádí zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a po písemném odborném vyjádření Národního památkového ústavu, generálního ředitelství č. j. NPÚ-310/67483/2020 ze dne 29. 9. 2020. Správní orgán předložený záměr shledal jako přípustný a stanovil podmínky, za kterých je možné záměr realizovat.
Vydáním závazného stanoviska žadateli vzniká právo stavět nikoliv povinnost. Pokud by žadatel změnil svůj záměr, je nezbytné k novému záměru požádat o vydání nového závazného stanoviska.
Osvětlení řešil správní orgán památkové péče se stavebním úřadem obce Dolní Břežany v rámci kolaudačního řízení. Zatím je vydán souhlas s předčasným užíváním stavby na tři měsíce – v rámci předčasného užívání došlo ke zkoušce osvětlení. Světelná instalace není akceptována podmínkami závazného stanoviska památkové péče viz výše.
M.F.
Dobrý den,
zasílám dotaz k projektu „Zpřítomnění“ ohledně stanoviska NPÚ:
Dle mých informací se Krajský úřad Středočeského kraje s připomínkami NPÚ nevypořádal a o žádné další stanovisko NPÚ nepožádal. Hodlá se Středočeský kraj s připomínkami NPÚ ještě nějak vypořádat? Hodlá Stč. kraj splnit podmínky NPÚ či nikoliv? Proč Stč. kraj ignoroval stanovisko NPÚ?
Vám jistě známé stanovisko NPÚ:
Národní památkový ústav na základě prostudování předložených podkladů a znalosti situace konstatuje, že záměr prezentace konstrukcí odhalených archeologickými výzkumy, včetně vybudování plošiny, ze které bude možno je sledovat z nadhledu, není v rozporu se zájmem ochrany výše uvedených kulturněhistorických hodnot s tím, že další stupeň projektové dokumentace podmiňujeme následujícími podmínkami:
Podmínky:
Z pohledu komplexní péče o tuto NKP:
1. Bude v dalším řízení doložen vliv na krajinný/přírodní kontext památky, a to zejména doplněním pohledových souvislostí navržené rozhledny, a to vzhledem k okolní krajině i obou částí projektu vzájemně. Tedy bude upřesněno, zda rozhledna má za cíl zpřístupnit návštěvníkovi zejména pohled na prezentované interpretace archeologicky zjištěných půdorysů staveb, či rozhled do krajiny této části Povltaví. Bude zvážen rozsah i materiálové ztvárnění projektu Akropole Závist – zpřítomnění a podklad bude doplněn o prvky vzájemné interakce dosud prakticky samostatných dvou projektů.
2. Bude dopracována představa o budoucí průběžné údržbě takto prezentované lokality s ohledem na skutečnost, že budování dalších pomocných staveb (např. návštěvnické centrum, sklad zahradní techniky) v budoucnosti v souvislosti s provozem této stavby je nepřípustné.
Co se péče a památkový fond archeologické povahy týká:
3. Budou dodrženy rozměry a způsob založení předkládaných konstrukcí (betonových desek, dřevěné rozhledny).
4. Doprava potřebného materiálu a jednotlivých prvků nutných pro stavbu bude realizována pouze po předem tomu určených komunikacích, které byly již použity v roce 2005 pro přepravu materiálu pro zasýpání archeologických sond na akropoli. Budou zvoleny takové dopravní prostředky, které se mohou pohybovat po těchto komunikacích bez potřeby jejich zásadních úprav, 5. Veškerý transport od komunikace na místo určení (stavby) bude prováděn s maximální možnou šetrností vůči dané lokalitě, se stejnou citlivostí vůči okolí budou prováděny i vlastní stavební práce,
6. Trasa el. přípojky bude navržena tak, aby se v co největší možné míře pohybovala v recentních (nearcheologických terénech). V případě, že je to možné, bude voleno autonomní zásobování elektrickou energií a od realizace přípojky upuštěno.
Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Národní památkový ústav je odbornou organizací, která zpracovává potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče. Písemné vyjádření odborné organizace je tedy podkladem pro vydání závazného stanoviska ve věci.
Podmínky uvedené v písemném vyjádření NPÚ Gř jsou promítnuty nebo částečně promítnuty nebo nezohledněny v závazné části závazného stanoviska.
Správní orgán v závazné části závazného stanoviska nezohlednil podmínku č. 2 písemného vyjádření NPÚ Gř, která je nad rámec prací vymezených předloženou žádostí. Dále nebyla zohledněna podmínka č. 3, která předložený záměr nijak nekoriguje, pouze konstatuje stav uvedený v projektové dokumentaci. Z tohoto vyplývá, že NPÚ Gř věděl zcela přesně jakou výšku zamýšlená rozhledna či vyhlídková plošina bude mít a nijak tuto výšku nerozporoval a nekorigoval. Pokud se odborné organizaci jevila výška zamýšlené rozhledny či vyhlídkové plošiny naddimenzovaná, mohla tuto připomínku uplatnit ve svém písemném vyjádření a stavbu korigovat. NPÚ Gř žádné omezení výšky rozhledny v předloženém záměru nereflektoval.
Podmínka č. 1 byla částečně zohledněna a formulována v podmínce. 6 závazného stanoviska, podmínka č. 4 byla promítnuta do podmínky č. 3 závazného stanoviska a podmínka č. 6 byla s úpravami vyjádřena v podmínkách č. 4 a 5 závazného stanoviska.
KUSK vyzval žadatele doplnění podané žádosti. Na základě obdrženého doplnění žádosti správní orgán nabyl přesvědčení, že další stupeň projektové dokumentace předloženého záměru nepřinesedalší zásadní informace ve věci a od požadavku předložení dalšího stupně projektové dokumentace upustil.
KUSK Odbor kultury a památkové péče písemné vyjádření NPÚ Gř neignoroval a s podmínkami písemného vyjádření NPÚ Gř se vypořádal.
Dobrý den,
dotaz č. 2 k projektu „Zpřítomnění“:
Hodlá Středočeský kraj zmíněný projekt ještě nějak projednávat s veřejností?
Bude Středočeský kraj reflektovat to, že petici SOS OPPIDUM ZÁVIST - nebetonujte keltskou památku (https://www.petice.com/sos_oppidum_zavist_-_nebetonujte_keltskou_pamatku) podepsalo již více než 10 000 lidí, například kontaktovat předkladatele petice pro spolupráci s hlasy, které si takový zásah do krajiny na Závisti nepřejí?
Středočeský kraj přikročil k prezentaci projektu Zpřítomnění v souvislosti s plánovaným zapojením Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem, do popularizační činnosti na Závisti v návaznosti na rozšíření provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor. Primární snahou Středočeského kraje je tedy zahájit veřejnou debatu nad otázkou vynaložení určitého množství veřejných prostředků na výstavbu objektů projektu Zpřítomnění archeologické lokality Závist a budoucích provozních prostředků na edukační činnosti na Závisti. Protože veřejné prostředky je lepší vydávat v návaznosti na potřeby lokálních komunit, nestaví se Středočeský kraj k projektu jako k nejlepšímu, ale jako k projektu k jednání.
Petice je pro Středočeský kraj důležitou informací o názoru laické veřejnosti. Petiční výbor neurčil v souladu se zákonem svého zástupce pro jednání a ani nedoložil v souladu se zákonem odpovídající množství podpisů, které by opravňovalo k projednání petice zastupitelstvem obce nebo kraje.
| Zařazeno | út 29.03.2022 16:03:00 |
|---|---|
| Zdroj | Středočeský |
| Originál | kr-stredocesky.cz/web/urad/home/-/blogs/odpovedi-na-dosle-dotazy-k-projektu-zpritomneni-np-zavist |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
