Biden v pátek navštíví Varšavu. Ministři EU dnes jednají i o zvýšení armádních rozpočtů

Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Do Varšavy se Biden přesune poté, co se ve čtvrtek setká v Bruselu se zástupci Severoatlantické aliance, Evropské unie a zemí G7. Ve Varšavě má Biden na programu schůzku s polským prezidentem Andrzejem Dudou. V Bruselu se bude jednat i dnes, a to na úrovni ministrů obrany a zahraničí EU. Polsko a pobaltské státy chtějí dnes v Bruselu diskutovat o přípravě pátého balíku protiruských sankcí.

Na polském území jsou tisíce amerických vojáků, do Polska kromě toho z Ukrajiny před válkou uprchly od jejího začátku na konci února více než dva miliony lidí. Polsko je tak v řešení ukrajinské krize klíčovým spojencem, podotkla agentura AP. Polsko je také jednou ze zemí, které nejhlasitěji volají po tom, aby Severoatlantická aliance zvážila důraznější kroky pro zastavení krvavých bojů na Ukrajině.

Představitelé Bílého domu dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se však tento měsíc na polsko-ukrajinských hranicích sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, a dal tak Ukrajině najevo americkou podporu.

Dnes bude Biden kromě toho vést konferenční hovor, jehož se zúčastní francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Schloz, italský premiér Mario Draghi a jeho britský protějšek Boris Johnson.

V Bruselu se ve čtvrtek Biden bude účastnit mimořádného summitu, na němž budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Evropští lídři by na summitu měli hovořit mimo jiné o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn. Diskutovat budou také o možnosti dalších sankcí.

Další debata o posílení společné obrany i dnes v Bruselu

O proměně evropské obranné strategie pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu budou dnes v Bruselu hovořit ministři zahraničí a obrany zemí Evropské unie. Bavit se budou o zvýšení armádních rozpočtů a rozšíření společných nákupů zbraní a vojenského vybavení, stejně jako o možnosti zřídit unijní síly rychlého nasazení. Projednávat budou také návrh na další financování zbraní pro Kyjev z unijních fondů.

Zástupci vlád členských zemí budou mít na stole návrh obranné koncepce EU na příští desetiletí označovaný jako Strategický kompas. Ten unijní diplomacie chystá již více než rok, v posledních týdnech se však v reakci na ruský útok proti sousední zemi jeho text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok a hovoří například o zřízení brigády o síle až 5000 vojáků schopných okamžitého nasazení kdekoli v unii. Státy by podle dokumentu, jehož konečnému schválení by ve čtvrtek měli dát zelenou prezidenti a premiéři členských zemí, také měly zvýšit své obranné rozpočty a identifikovat možnosti společných obranných investic.

Ministry čeká také debata o tom, zda na historicky první rozhodnutí společně financovat nákup zbraní pro mimounijní zemi navázat uvolněním další platby. EU se před dvěma týdny shodla na poskytnutí 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) Ukrajině ze svého obranného fondu a šéf unijní diplomacie Josep Borrell minulý týden lídrům na summitu ve Versailles navrhl uvolnění stejně vysoké částky. Jednomyslnou podporu však nezískal.

Především pobaltské země či Polsko chtějí diskutovat také o přípravě pátého balíku protiruských sankcí, který by podle nich měl odříznout Rusko od příjmů z prodeje plynu a ropy. Země jako Německo, Itálie či Maďarsko jsou však proti a podle diplomatů nebude mít patrně debata o sankcích jednoznačný výsledek.

Čínské dementi údajné zbrojní podpory Ruska

Čínský velvyslanec v USA Čchin Kang označil za dezinformace zprávy, že se Čína chystá poskytovat zbraně a munici Rusku, aby ho podpořila ve válce na Ukrajině. V rozhovoru s americkou stanicí CBS Čchin také řekl, že Peking udělá maximum, aby napomohl zmírnění krize.

Ukrajina, Spojené státy a Británie se obávají, že Peking Rusku pomůže vojensky nebo při obcházení sankcí, které na Moskvu uvalily západní státy. Americký prezident Joe Biden v pátek varoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga před "důsledky", které by pro Čínu měly takové kroky.