Zpráva o stavu Unie: Komise přijala revidované pokyny ke státní podpoře v rámci systému EU pro obchodování s emisemi

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a cílem EU stát se do roku 2050 první klimaticky neutrální ekonomikou dnes Komise přijala revidované pokyny ke státní podpoře v rámci systému EU pro obchodování s emisemi („pokyny k ETS“). Pokyny se uplatní v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021. Vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2021 se zahájením nového obchodovacího období ETS a nahradí předchozí pokyny přijaté v roce 2012.

Výkonná místopředsedkyně Komise odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová uvedla: „Aby bylo možné udržitelným způsobem bojovat proti změně klimatu a dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu, musíme na emise uhlíku umístit cenový štítek a zároveň zabránit úniku uhlíku. Revidované pokyny ke státní podpoře v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, které byly dnes přijaty, jsou důležitým prvkem tohoto projektu. Umožňují členským státům podporovat ta odvětví, která jsou z důvodu nepřímých nákladů na emise únikem uhlíku nejvíce ohrožena. Zároveň pomáhají zajistit nákladově efektivní dekarbonizaci ekonomiky tím, že zamezují nadměrné kompenzaci a nežádoucímu narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu“.

Kontrola státní podpory ze strany EU hraje důležitou úlohu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Aby bylo možné plně využívat omezených veřejných prostředků, je nezbytné, aby pravidla státní podpory i nadále plnila svou úlohu. To znamená zajistit, aby veřejné prostředky nevytěsňovaly soukromé výdaje a zachovat rovné podmínky na jednotném trhu při současné minimalizaci nákladů pro daňové poplatníky.

Cílem pokynů k ETS je snížit riziko „úniku uhlíku“, ke kterému dochází v případech, když společnosti přesouvají výrobu do zemí mimo EU s méně ambiciózními politikami v oblasti klimatu, což vede k odlivu hospodářské činnosti z EU, avšak nedochází ke snížení emisí skleníkových plynů v celosvětovém měřítku. Pokyny zejména umožňují členským státům kompenzovat podnikům v ohrožených odvětvích část vyšších cen elektřiny vyplývajících ze signálů o ceně uhlíku vytvořených systémem EU ETS (tzv. „nepřímé náklady na emise“). Nadměrná kompenzace podnikům by ale zároveň mohla působit proti cenovým signálům vytvořenými systémem EU ETS, jehož cílem je podpořit nákladově efektivní dekarbonizaci ekonomiky, a zapříčinit tak nepřiměřené narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu.

V této souvislosti revidované pokyny ETS:

1. zaměří podporu pouze na odvětví ohrožená únikem uhlíku v důsledku vysokých nepřímých nákladů na emise a jejich silného vystavení mezinárodnímu obchodu. Na základě objektivní metodiky je způsobilých deset odvětví a dvacet pododvětví (ve srovnání se 13* odvětvími a sedmi pododvětvími podle předchozích pokynů);
2. stanoví stabilní sazbu kompenzace v novém období ve výši 75 % (sníženou z 85 % na začátku předchozího obchodovacího období ETS) a vyloučí kompenzace za neúčinné technologie, aby se zachovaly pobídky podniků motivující k energetické účinnosti, a
3. podmíní kompenzace dalším úsilím dotčených podniků o dekarbonizaci, například splněním doporučení vyplývajících z jejich auditu energetické účinnosti.

Pokyny rovněž zohledňují specifika malých a středních podniků (MSP) v souladu se strategií pro malé a střední podniky pro udržitelnou a digitální Evropu tím, že je osvobozují od nového požadavku podmíněnosti s cílem omezit jejich administrativní zátěž.

Komise za podpory externího konzultanta dokončila rozsáhlé hodnocení a posouzení dopadů v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy. V této souvislosti vedla Komise řadu konzultací, včetně veřejné konzultace na základě dotazníku a cílené konzultace, jež měly shromáždit podněty zainteresovaných odvětví. Komise si také v rámci veřejné konzultace, která proběhla od 14. ledna do 10. března 2020, vyžádala k návrhu revidovaných pokynů stanoviska příslušných zúčastněných stran. Veškeré podrobnosti o veřejné konzultaci jsou k dispozici online.

Nové pokyny, zpráva o posouzení dopadů a veškeré podklady jsou k dispozici zde.

Komise rovněž vyhodnocuje a přezkoumává další pokyny ke státní podpoře, včetně pokynů k podpoře v oblasti energetiky a životního prostředí, aby se ujistila, že jsou plně v souladu se zelenými a digitálními cíli Komise.

Souvislosti

V prosinci 2019 předložila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu, což je plán pro zajištění udržitelnosti ekonomiky EU a dosažení klimatické neutrality do roku 2050 tím, že se z klimatických a environmentálních problémů stanou příležitosti ve všech oblastech politiky a že transformace bude spravedlivá a inkluzivní pro všechny.

Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU v boji proti změně klimatu a klíčovým nástrojem pro nákladově efektivní omezování emisí skleníkových plynů. Systém ETS byl zaveden v roce 2005, byl prvním velkým trhem s uhlíkem na světě a i nadále zůstává systémem nejrozsáhlejším. Funguje ve všech 27 zemích EU a je do něj zapojen i Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Spojené království je součástí EU ETS až do konce přechodného období. Podle protokolu o Irsku/Severním Irsku se EU ETS použije na Spojené království a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko, pokud se vztahuje na výrobu, přenos, distribuci a dodávky elektřiny, obchodování s elektřinou na velkoobchodní úrovni nebo přeshraniční obchod s elektřinou. Stanovení ceny za uhlík přináší konkrétní výsledky pro životní prostředí: Evropská unie je již na cestě k tomu, aby splnila svůj cíl snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2020.

Minulý týden Komise předložila plán na další snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 %. Komise do června 2021 také přezkoumá všechny relevantní politické nástroje, včetně směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi, a v případě potřeby navrhne jejich revizi, aby se dosáhlo dalšího snížení emisí skleníkových plynů.

Komise v návaznosti na přezkum nástrojů politiky v oblasti klimatu, včetně iniciativy pro vytvoření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, prověří, zda je nezbytná revize nebo úprava pokynů ETS, aby se zajistil soulad s cílem klimatické neutrality a přispělo se k jeho dosažení při současném respektování rovných podmínek.

Další informace

Informativní přehled

Internetové stránky projevu o stavu Unie