Teiresiás získal evropskou jazykovou cenu

Projekt Langskills se zaměřuje na jazykové vzdělávání studentů se sluchovým postižením, kteří využívají znakový jazyk.

25. srpna 2020

Martina Fojtů

CC-BY

I když to v posledních měsících nebylo jednoduché, výjezdy do zahraničí a vzájemná výměna informací se na univerzitách berou jako samozřejmost. Co když má ale student poruchu sluchu a dorozumívá se znakovým jazykem? Pro ně je možnost vycestovat výrazně limitovaná tím, do jaké míry se dostanou k ovládnutí cizích jazyků. Právě to řeší projekt Langskills střediska Teiresiás Masarykovy univerzity, které za něj teď dostalo Evropskou jazykovou cenu Label 2020.

Pro člověka se sluchovým postižením je prvním cizím jazykem čeština, pak se musí naučit znakový jazyk pro mezinárodní komunikaci a teprve pak třeba angličtinu.

Projekt s celým názvem Language Skills of Deaf Students for EU Mobility se soustřeďuje hlavně na jazykové vzdělávání uživatelů znakového jazyka a obecně studentů se sluchovým postižením. Běžný člověk nad tím ani nepřemýšlí, ale ovládnutí cizího jazyka nebo výjezdy do zahraničí jsou pro tyto lidi ještě větší výzvou než pro kohokoliv jiného. Sluchové postižení může mít totiž řadu úrovní.

Mají ho lidé, kteří se umí třeba za pomoci nějaké technologie o svůj sluch při osvojování jazyka stále ještě opřít, i lidé, kteří se můžou spolehnout jen na jazyk znakový. Právě to je jeden z aspektů, který všechno ztěžuje.

inzerce

„V případě studentů, jejichž mateřským jazykem je ten český znakový, je prvním cizím jazykem už čeština. Druhým se pak stává některý znakový jazyk nutný pro mezinárodní komunikaci mezi neslyšícími a angličtina nebo další cizí mluvený jazyk je v prioritách až na dalším místě,“ vysvětluje Boris Janča, tajemník Střediska Teiresiás. Lidé s handicapem tak musí třeba k zahraničnímu pobytu projít daleko komplikovanější cestou.

Chybí prostředí i pro zvládnutí národního jazyka

U mluvčích, kteří nemůžou používat sluch, navíc neexistuje ani přirozené prostředí pro zvládnutí národního jazyka. A chybí i vzdělávání o znakových jazycích: „Zatímco slyšící se učí teorii na svém jazyce mateřském, který bezpečně ovládají a mohou tak jednotlivé jevy poměrně jednoduše pochopit, rodilým mluvčím znakového jazyka takovou možnost škola nenabízí. Studium čehokoliv dalšího se tak znovu komplikuje,“ doplňuje Lenka Tóthová, učitelka angličtiny pro studenty se sluchovým postižením a vedoucí projektu LangSkills.

Všechno to projekt zohledňuje. Středisko Teiresiás při Masarykově univerzitě v něm ve spolupráci s Univerzitou Loránda Eötvöse, Univerzitou středního Lancashiru, servisním střediskem GESTU při Technické univerzitě Vídeň a neziskovou organizací Deaf Studies Trust. Vypracovali sérii aktivit, příležitostí a materiálů, které mají za cíl podpořit účast vysokoškolských studentů se sluchovým postižením v mobilitních programech a jiných internacionalizačních aktivitách. Studentům se sluchovým postižením se v něm nabízí dva otevřené e-learningové kurzy angličtiny a britského znakového jazyka. Jeho nedávní absolventi už si znalosti z něj mohli vyzkoušet v praxi během loňské letní školy v britském Bristolu, kde pokračovali ve studiu.

Teiresiás, tedy Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, mělo v celé oceňované aktivitě speciální roli. „Znevýhodněným studentům se věnuje řada zahraničních i českých vysokých škol velmi intenzivně, je však málo takových, které mají tak rozsáhlou a mnohaletou vlastní zkušenost s komunikací a výukou neslyšících studentů i učitelů jako Masarykova univerzita,“ zdůraznil Petr Peňáz, ředitel střediska Teiresiás a vypíchnul i vytvoření vícejazyčného výkladového online slovníku dictio.info, což je také dílo jeho a kolegů.

Slovník umožňuje ověřovat smysl výrazů v jednotlivých znakových jazycích nebo smysl českých a anglických slov bez použití češtiny nebo angličtiny. Všechno dohromady to vytváří ucelený vzdělávací program, který studenty motivuje ve zlepšování vlastních jazykových dovedností. Právě to jsou důvody, proč jeho tvůrci dostali evropskou cenu.