Jak si společnost osvojuje chytrá a digitální řešení – část 1.

Během posledních týdnů a měsíců se celý svět změnil doslova před našima očima. Něco podobného bychom si ještě před chvílí nedokázali ani představit. Když jsme byli umístěni do karantény, sociální a ekonomické dopady na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat. Můžeme ale v celé situaci hledat i špetku pozitivity? My věříme, že ano.

Pandemie koronaviru s sebou samozřejmě přinesla katastrofické dopady pro zdravotnictví i sociální podmínky, to v žádném případě nemáme v úmyslu zlehčovat. A ne nejsme cyničtí, ale rádi se na příslovečnou sklenici díváme spíše jako na z poloviny plnou. A pokud jde o chytré technologie a řešení – oblast, které se věnujeme i tady na Crypto Kingdom – přinesla pandemie celou řadu pozitiv a světlých chvilek.

Proč efektivní a chytré technologie nemiluje každý?

Efektivní technologické řešení jsou už ze své podstaty vždy revoluční. Přinášejí totiž něco nového, a především umožňují dělat věci jinak. Rychleji, jednodušeji. Příklad můžeme vzít kdekoliv. Ještě dnes nemá spousta lidí (především té starší generace) bankovní účet a chodí vyplňovat a odesílat složenky na poštu. Posílat si peníze přes „chytrou“ banku Revolut je rovněž jednodušší než u bankovnictví drtivé většiny tuzemských bank. A technologie jako blockchain potom přinášejí podobnou revoluci i do oblastí jako je oběh zboží v obchodě či volební systém…

Proč ale potom takové chytré technologie nemiluje každý? Člověk je totiž od přírody tak trochu líným tvorem a jen neradi se učíme něčemu novému. Starý způsob jsme si totiž již dokonale osvojili a vlastně nám ani tolik nepřekáží. Proč se tedy namáhat.

Pokud ale tímto způsobem bude uvažovat většinová společnost, mají chytrá technologická řešení velký problém. Můžou být sebepropracovanější, s jejich adopcí mezi širokou veřejnost to ale stejně bude složitější.

Potom tady ale máme takzvané body zlomu. Okamžiky, kdy se celá hra změní a nikdo se vás vlastně ani na nic neptá. O tomto principu pojednává ve stejnojmenné knize (Bod zlomu) americký autor Malcolm Gladwell (rovněž autor „pravidla“ o tom, že musíte jakékoli své činnosti obětovat nejméně 10 tisíc hodin práce, pokud se v ní chcete stát mistry).

A už nyní je jasné, že jsme se podobného okamžiku dočkali právě teď. A dopady už v tuto chvíli vidíme všude kolem nás. Jen si to představte – učitelé základních škol komunikují i se žáky prvního stupně každý den přes internet a komunikační platformy jako Skype nebo Zoom. A to celorepublikově. Přitom na některých školách tvořil vrchol technologického vybavení ještě na začátku tohoto roku obyčejný dataprojektor.

Ty největší firmy na světě poslaly většinu svých zaměstnanců na home office – a ejhle – zjistili, že někteří z nich už tam může klidně zůstat i v budoucnu. Důsledek? Bude zapotřebí méně kanceláří a tak dále. A tím to samozřejmě nekončí. Najednou jsme si uvědomili, že celopodnikové porady „z očí do očí“ zkrátka a dobře nejsou potřebné každý týden. A nějaký podobný příklad máte určitě ve svém pracovním (nebo možná také osobním životě) i vy.

Kdo po krizi „vyhraje“?

Ano, je to smutné – ale podniky, které jsou postaveny na turistickém ruchu či socializování se, čekají nejspíš velmi nelehké časy. Na druhou stranu mnoho technologických firem a startupů hlásí nárůsty tržeb i ve stovkách procent. Zatímco takový Rohlík.cz ještě před chvílí dovážel potraviny domů pouze obyvatelům Prahy, dnes již má řešení i pro další kraje. Rekordní obraty hlásí rovněž Alza. A ano, bouřlivé dění probíhá i v oblasti burzy a kryptoměn.

Na kraji léta 2020 je zkrátka a dobře jasné, že stojíme na prahu nové společenské a ekonomické éry. A i když to samozřejmě vůbec není o tom, kdo „vyhraje“ nebo „prohraje“, někteří lidé a firmy vyjdou lépe připraveni a budou se mít lépe než ti ostatní. Na prostoru tohoto nového seriálu bychom se tak rádi podívali blíže na technologické fenomény, které se dle našeho názoru již brzy dotknou nás všech.

Nevíš, jak začít s kryptoměnami? ZDARMA tě provedeme.