21.05.2020
Na základě usnesení Okresního soudu v Mělníku připadl ÚZSVM dům po muži, který zemřel v roce 2012.
? Po jeho úmrtí bylo zahájeno dědické řízení. Výslechem účastníků bylo zjištěno, že muž zanechal holografickou závěť. Na základě provedených důkazů, zejména znaleckých posudků, soud dovodil, že údajná závětní dědička zůstavitele není pravou dědičkou, neboť závěť, která měla založit její dědické právo, nemohla být pro nedostatek vlastnoručního podpisu zůstavitele prohlášena platným právním úkonem. Dále bylo zjištěno, že zemřelý byl svobodný, bezdětný, jeho rodiče předemřeli, neměl žádné sourozence a nežil ani se žádnou osobou ve společné domácnosti. Nezanechal tak žádné dědice ze zákona, čímž připadlo dědictví státu jako tzv. odúmrť. České republice připadl majetek v hodnotě 1,7 mil. Kč, spočívající zejména v rodinném domě v okrese Mělník. ÚZSVM má jako dědic povinnost uhradit náklady za pohřebné ve výši 23 tisíc. Kč.
Občanským zákoníkem jsou rozlišovány tyto typy závěti: závěť holografická, tj. napsaná vlastní rukou zůstavitele, závěť alografická, tj. sepsaná jinak než vlastní rukou zůstavitele (nutnost dvou svědků), závěť ve formě notářského zápisu, závěť s úlevami, která je určena osobám, které se kvůli nějaké události nacházejí v situaci, kdy jsou v ohrožení života. Sepsání závěti notářem oproti jiným formám dává jistotu, že závěť bude mít ty důsledky, které pořizovatel zamýšlel a pozůstalost bude skutečně podle jeho vůle projednána. Originál závěti sepsané notářem zůstává vždy uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, notář zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidovány také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti. Odúmrť je v právním řádu České republiky obecně definována v občanském zákoníku takto: dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu. Příslušnost ÚZSVM hospodařit s takto nabytým majetkem vyplývá ze zákona o majetku státu.