Měnové reformy v Zimbabwe narážejí na svízelný stav reálné ekonomiky

Poté, co v Zimbabwe nenásilným převratem skončila dlouholetá vláda Roberta Mugabeho, stal se po volbách v červenci 2018 novým prezidentem Emmerson Mnangagwa. Nástup nové vlády vyvolal očekávání ohledně provedení protržních reforem a oživení hospodářství, které se za Mugabeho éry ocitlo ve vleklé krizi.

V roce 2009 v reakci na druhou nejvyšší hyperinflaci ve světových dějinách uzákonilo Zimbabwe americký dolar jako národní měnu. Později byly legalizovány i další cizí měny a v roce 2016 byly do oběhu vydány nové bankovky, tzv. bondy, jejichž hodnota byla oficiálně jedna ku jedné vůči americkému dolaru. Tento umělý kurz ovšem neodpovídal ekonomické realitě, což vedlo k rozvoji černého trhu, kde hodnota bondu neustále klesala.

V únoru 2019 vláda oznámila vytvoření nové národní měny, tzv. RTGS (real-time gross settlement) dolaru, která existuje pouze v elektronické podobě, a zrušila její paritu s americkým dolarem. V červnu 2019 bylo pak používání všech cizích měn v platebním styku zakázáno. Výjimku dostaly subjekty obchodující převážně se zahraničím, jako těžební firmy, dovozci ropných produktů či firmy působící v oblasti cestovního ruchu. V listopadu minulého roku došlo k první emisi nových bankovek a mincí - zimbabwských dolarů (ZWL). Důvěra v novou měnu je však nízká, navíc bylo kvůli obavám z inflace prozatím vydáno pouze omezené množství bankovek, a to stejně jako dosavadní bondy pouze v nominálních hodnotách 2 a 5 dolarů. Přes oficiální zákaz proto ekonomika funguje z velké části nadále na bázi amerického dolaru. Vzhledem k všeobecnému nedostatku oběživa si navíc prostředníci při směně elektronických peněz na hotovost účtují provizi ve výši až 50 procent.

Zimbabwský dolar prošel od loňska několika devalvacemi a z počátečního kurzu k americkému dolaru 2,5:1 se počátkem března 2020 vyšplhal na mezibankovním trhu až na 18,4:1. Současně se zvyšoval rozdíl mezi oficiálním kurzem na mezibankovním trhu a kurzem na černém trhu, který ve stejné době již přesáhl poměr 40:1. Ve snaze vypořádat se s touto diskrepancí a omezit černý trh centrální banka Zimbabwe dne 11. března oznámila opuštění politiky pevného kurzu a oznámila přechod na řízený plovoucí měnový kurz. To vedlo k dalšímu propadu kurzu domácí měny a o několik dní později se americký dolar oficiálně obchodoval již za 25 ZWL.

V důsledku měnové nestability v Zimbabwe mimořádně rychle roste cenová hladina, což vyvolává obavy z opakování hyperinflace z let 2007 – 2009. Národní statistický úřad přestal publikovat stále hrozivější čísla o meziroční míře inflace v srpnu 2019 a opět začal až v únoru 2020, kdy míra inflace v meziročním srovnání podle jeho údajů dosáhla hodnoty 540,2 %.

Možnosti provedení účinných měnových opatření jsou velmi omezené v situaci, kdy vláda nijak zásadně nepokročila ve zlepšení správy veřejných financí. Fiskální stabilizaci měl podpořit desetiměsíční program Mezinárodního měnového fondu. Fond ovšem v únoru 2020 zkonstatoval minimální pokrok v požadovaných reformách, zapříčiněný chybnou politikou a všeobecně rozšířenou korupcí. Úvěr od Mezinárodního měnového fondu nepřipadá v úvahu vzhledem k akumulovaným nesplaceným dluhům Zimbabwe vůči mezinárodním finančním institucím.

Svízelnou hospodářskou situaci v uplynulém roce dále zkomplikovaly následky cyklonu Idai a nejhoršího sucha za desítky let. V současné době je přibližně polovina obyvatel Zimbabwe odkázána na humanitární potravinovou pomoc a země čelí každodenním až 18hodinovým odstávkám elektřiny kvůli snížení výkonu hydroelektráren. Pravidelně dochází k výpadkům v zásobování pohonnými hmotami, léčivy i potravinami. Hrubý domácí produkt Zimbabwe podle odhadů v roce 2019 klesl zhruba o deset procent a podobný propad se očekává i pro letošní rok, přičemž toto číslo zatím nezohledňuje dopady pandemie koronaviru. Hospodářství Zimbabwe podle všeho nadále čekají krušné časy.

Václav Kuželka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lusace