Nesnesitelná lehkost trefování se do ČNB

Pan Evžen Korec uveřejnil dne 2. 12. článek, ve kterém na České národní bance nenechává nit suchou. Jeho text začíná celkem poeticky, když praví, že „honosná budova v samém srdci Prahy … má opravdu velmi silné zdi“. Tento stavitelský postřeh je pochopitelný, uvážíme-li, že ho vyslovuje známý český developer, který o budovách jistě ví své. Již méně výstižná je však jeho další domněnka, a sice že „poměrně masivní zabezpečení izoluje také pracovníky tohoto ústavu od běžného života“. Kvůli tomuto poměrně krotkému výroku by jistě nestálo za to začínat nějakou polemiku. K ní však vybízí celkové zaměření a vyznění článku.

Celým textem se vine špatně skrývaná nevraživost pana Korce vůči ČNB a jejím krokům v oblasti regulace hypoték. Centrální banka je ve velmi ledabyle napsaném článku vyobrazena jako úhlavní nepřítel zájemců o vlastní bydlení, který poťouchle brání domácnostem žádat banky o hypoteční úvěry a vhání je tak do náruče vlastníků bytů a do nájemních vztahů. To hlásá už samotný název článku „ČNB dělá všechno pro to, aby připravila lidi o bydlení“. Autor připomíná, že v porovnání s loňským rokem se hypoteční trh letos propadl o třetinu a zásahy ČNB označuje jako „přehnaně přísné“, „neospravedlnitelné“ či dokonce „destruktivní“. Vrcholem všeho podle něj je, že „tyto negativní dopady centrálním bankéřům nevadí a že chtějí jít ještě dál“.

Komentář: ČNB dělá vše pro to, aby připravila lidi o bydlení

ČNB z kritiky pana Korce opravdu nevychází dobře. A pokud by byl náhodou ještě někdo na pochybách o zlovolnosti centrálních bankéřů, přidává autor článku na misku jejich hříchů pro jistotu i dvojí poznámku o kurzovém závazku, který označuje za „prapodivný makroekonomický experiment“, „který nyní kritizuje i spousta ekonomů“. Lze samozřejmě z různých stran zkoumat přínosy a náklady kurzového závazku a přinášet kvalifikované soudy. To však pan Korec ani náznakem nečiní. Kurzový závazek mu spíše slouží jako pouhá záminka ke zmnožení všech údajných provinění centrálních bankéřů, aby tím ještě zřetelněji vyniklo jejich zhoubné působení na hypoteční trh. Nemohu se zbavit dojmu, že jde o průhlednou berličku, jako když si někdo ne moc slavný vystaví na krb společnou fotografii s někým, kdo slavný je, aby tím skrze něj dodal většího lesku sobě samému.

Proč tuto polemiku vlastně vedeme? Je potěšitelné slyšet od člověka z developerského oboru, že opatření, která ČNB přijala, se neminula účinkem. A musíme pana Korce utvrdit v jeho tušení: určitý pokles hypotečního trhu centrální bance opravdu nevadí a je dokonce (světe div se) očekávaným vedlejším efektem toho, čeho chtěla dosáhnout. Ne však proto, že by se ve své údajné odtrženosti od „běžného života“ chtěla kochat trudným osudem domácností marně toužících po vlastním bydlení, nýbrž především proto, že tím usiluje o zachování finanční stability v české ekonomice.

Svět podle Evžena Korce vypadá přímočaře, až prostince. Na straně jedné je dlouhá fronta zájemců o vlastní bydlení a těch, kteří jim ho chtějí nabídnout. Na straně druhé stojí centrální banka, která si umanula, že jim svými požadavky bude komplikovat život, jak to jen půjde. Svět je však podle ČNB složitější, protože v sobě zahrnuje i vazby mezi domácnostmi a finančním sektorem. Především však odráží historickou zkušenost mnoha ekonomik, které prošly bolestivou zkušeností prasknutí hypotečních a realitních bublin a rozsáhlou sanací finančního sektoru penězi daňových poplatníků včetně těch, kteří ve vlastním nebydlí. Čeští developeři jsou dnes zcela zaujati veskrze příznivým ekonomickým vývojem, který jim umožňuje požadovat za nemovitosti ceny, jež jsou pro značnou část domácností ekonomicky nedostupné, a to i bez opatření ČNB. Pravděpodobně přitom zapomínají na těžkosti způsobené světovou finanční krizí před deseti lety. To si však ČNB dovolit nemůže.

Nevadilo by, že pan Korec svým článkem otevřeně přiznává, že se přísnější podmínky pro poskytování hypotéčních úvěrů bezprostředně promítají do jeho oboru podnikání. Nevadí ani, že autor sice bezděčně, ale přesvědčivě dokládá, že vlastně nerozumí (nebo možná nechce rozumět) zákonné odpovědnosti ČNB za stabilitu finančního sektoru a zprostředkovaně i domácností. Je však na pováženou, když po flagrantním projevení této své neznalosti na konci článku ve svatém nadšení zvolá: „Proto je na čase jasně vzkázat ČNB, ať se přestane plést do hypotečního i realitního trhu“.

Tomuto kategorickému požadavku se téměř ani nechce věřit. Vězte, pane Korče, že Vaši výzvu nelze splnit, aniž by ČNB rezignovala na plnění úkolů, které jí ukládá zákon. Stejně jako v případě měnové politiky i používání našich makroobezřetnostních nástrojů některé subjekty v ekonomice ovlivňuje a někdy omezuje. V tom tkví podstata naší politiky, ať se Vám to líbí nebo ne. Naše kroky v oblasti regulace hypotečního trhu se Vám pochopitelně zamlouvat nemusí. Pokud se Vám podaří regulérní politickou cestou dosáhnout v zákoně o ČNB vynětí ustanovení, která nás pověřují péčí o finanční stabilitu a dohledem nad finančním trhem, potom se hypotečnímu trhu, nepochybně k Vaší momentální radosti, věnovat nebudeme. Za stávajícího stavu věcí se nám však lehkost, s jakou byste nás chtěl zbavit povinnosti ovlivňovat hypoteční trh, který je těsně spjat s finanční stabilitou, jeví být až nesnesitelná.

Související témata