Komentář Ministerstva financí k aktuální zprávě Národní rozpočtové rady

Ministerstvo financí vítá Zprávu Národní rozpočtové rady jako další užitečný vklad do probíhající diskuze o udržitelnosti veřejných financí v dlouhodobém horizontu, která je zatížena známým problémem stárnutí populace a financování sociálních systémů, zejména pak důchodů, ale i zdravotní a dlouhodobé péče. Ministerstvo financí opakovaně na problém dlouhodobé udržitelnosti upozorňuje. Nejedná se tedy o žádné nové zjištění. V minulém týdnu se například k problematice vyjádřila Evropská komise, která v rámci evropského semestru vydala doporučení mj. poukazující na riziko udržitelnosti důchodového systému a zdravotnictví.

Vítáme, že zpráva Národní rozpočtové rady tentokrát analyzuje roli tzv. revizního mechanismu, který by uváděl do souladu věk odchodu do důchodu s očekávanou dobu dožití. V současné době totiž Ministerstvo práce a sociálních věci předložilo do mezirezortního připomínkového řízení Zprávu o stavu důchodového systému České republiky, která slouží vládě k rozhodnutí, zda je pro udržitelnost penzijního systému potřebná korekce věkové hranice. Sama zpráva pak například uvádí, že výše penzijních závazků průměrného jedince převyšuje jím odvedené pojistné o 41 %. Přestože samotné svázání věku odchodu do důchodu s průměrnou délkou života nevyřeší dlouhodobou udržitelnost kompletně, je nenahraditelným opatřením, které snižuje deficity důchodového systému v dlouhém horizontu až o cca 80 mld. Kč v dnešních cenách.

Ministerstvo financí je připraveno participovat i na debatách o případných změnách v oblasti dalších systémů ovlivněných stárnutím populace, jako je zdravotnictví, dlouhodobá péče nebo vzdělávání.

Bylo to právě Ministerstvo financí, kdo prosadil reformu fiskálního rámce, zejména pak zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který i do budoucna vládě nařizuje sestavovat státní rozpočet tak, aby byl splněn tzv. střednědobý rozpočtový cíl, který indikuje zajištění obezřetné a dlouhodobě udržitelné rozpočtové politiky. Jakákoliv vláda je při zhoršujícím se vývoji veřejných financí povinna na tento vývoj reagovat a nesmí nechat dluh vládních institucí explozivně růst, zejména pokud by byla překročena hranice dluhu 55 % HDP, při níž se spouští dluhová brzda. Současná právní úprava tedy dosažení pásem dluhové brzdy velmi limituje. Samotné rostoucí výdaje na penze a zdravotnictví dluhovou brzdu dle zákona nemohou překročit, musely by však vytěsnit jiné výdaje. Z tohoto důvodu by Ministerstvo financí bylo ohledně interpretace projekce celkového dluhu za 50 let opatrnější.