Rada pro konkurenceschopnost jednala o umělé inteligenci a klimatické strategii

Na jednání ČR jménem skupiny 11 zemí upozornila na patovou situaci, jež nastala v jednáních o návrhu tzv. notifikační směrnice dle směrnice o službách a navrhla možný kompromis. „Tento kompromis je výsledkem konzultací široké koalice členských států, včetně například Německa a Francie, a mohl by být cestou k rychlému schválení tohoto důležitého předpisu,“ upřesnil náměstek Bärtl. Z časových důvodů však již není příliš realistické, aby byl návrh směrnice před volbami do Evropského parlamentu dojednán. „Naše dnešní vystoupení tedy míří spíše směrem k nové Komisi, od které očekáváme ambiciózní přístup v oblasti služeb na vnitřním trhu,“ doplnil náměstek Bärtl. Tzv. notifikační směrnice by měla posílit mechanismus notifikace nových národních předpisů s dopadem na služby na vnitřním trhu a zajistit tak, aby na něm nevznikaly nové neodůvodněné překážky. Odstraňování překážek na vnitřním trhu je dlouhodobou prioritou ČR.

ČR rovněž upozornila na nedávný rozsudek Tribunálu Soudního dvora EU ve věcech T-339/16, T-352/16 a T-391/16, kterým bylo zrušeno prozatímní zmírnění emisních norem pro osobní automobily v souvislosti s náběhem na tzv. testování v reálném provozu. Zrušení tohoto opatření staví automobilový průmysl do právní nejistoty a mohlo by vést k vážným ekonomickým škodám s dopadem na zaměstnanost a hospodářský růst. Komisařka pro vnitřní trh Elżbieta Bieńkowska v reakci na české vystoupení přislíbila, že Komise bude adekvátně reagovat, přičemž konkrétní podobu reakce zveřejní Komise ve středu 20. února.

Dalšími diskuzními tématy byly dopady umělé inteligence na sektor průmyslu. „Umělá inteligence je v ČR vládní prioritou, intenzivně pracujeme na naší národní strategii pro její zavádění do nejrůznějších oblastí. Kolegy na jednání jsem informoval, že ČR se bude ucházet o zřízení evropského centra excelence pro umělou inteligenci v ČR,“ uvedl náměstek Bärtl.

Ministři dále diskutovali o dopadech dlouhodobé klimatické strategie EU s názvem „Čistá planeta pro všechny“ na evropský průmysl. Náměstek Bärtl na jednání zdůraznil, že se nejedná jen o téma environmentální, ale i průmyslové. „Dekarbonizace evropské ekonomiky nesmí vést k evropské deindustrializaci, proto oceňujeme, že většina dekarbonizačních scénářů navržených Evropskou komisí počítá s jádrem,“ uvedl. Abychom zajistili dlouhodobou konkurenceschopnost evropského průmyslu, musíme zabránit vzniku nepřiměřených nákladů na naše podniky, kterým jejich konkurence ve třetích zemích není vystavena.