Mankiw: Podivné úvahy levice a skutečný náklad uzavření vlády

Známý ekonom a autor učebnic ekonomie Greg Mankiw doporučuje k přečtení článek na New York Times od jeho kolegů Emmanuela Saeze a Gabriela Zucmana. Ovšem „ne proto, že by souhlasil s doporučeními na zavedení supervysokých daní pro bohaté, ale proto, že článek jasně ukazuje, jak uvažuje levice a jaké jsou její motivy“.
 
Jak vysvětluje Mankiw, standardní ekonomická teorie v rámci teorie optimální redistribuce jsou argumenty pro progresivní zdanění založené na klesajícím mezním užitku. Saez a Zucman se ale na věc dívají jinak. Podle nich bohatí lidé podkopávají demokracii, tudíž jde o věc politickou a ne ekonomickou. Typickým zástupcem bohatých lidí je finančník, který vydělává své peníze podvody a využívá své vztahy s vládou a politiky k tomu, aby se dál obohacoval, zatímco ochuzuje lidi kolem sebe.

Mankiw ale připomíná, že existuje i jiný typ lidí, jako například Taylor Swift. Její bohatství je odhadováno na více než 300 milionů dolarů a vydělala si ho tím, že „obohacuje životy jiných svou hudbou“. Tedy ne tím, že by měla nějaký politický vliv nebo by ochuzovala jiné. Mankiw se tedy ptá, zda je většina bohatých prvního typu, nebo zda se podobají spíše této zpěvačce. „Evidentně existují oba typy a ten první nyní bohužel sedí v Bílém domě. Většina bohatých lidí, které já vidím, jsou jako Taylor Swift. Vydělávají své peníze poctivě tím, že jiným nabízejí nějakou hodnotu. A mají menší politický vliv, než se obvykle tvrdí,“ píše ekonom. A dodává:

„Většina bohatých lidí, které znám, by ráda dala velké peníze výměnou za to, aby Trump odešel z Bílého domu. Mnozí to také zkusili. A Trump není důkazem, že bohaté elity mají obecně příliš velký vliv na politiku. Pokud něco platí, tak opak, a současný prezident ukazuje, že bohatí lidé mají na politiku příliš malý vliv,“ uzavírá ekonom svou úvahu týkající se levicového pohledu na vztah mezi bohatstvím a politikou. Krátce se věnuje i odhadům toho, jak se uzavření americké federální vlády projeví na ekonomické aktivitě.

Mankiw poukazuje na rozhovor, ve kterém ekonom Kevin Hassett tvrdí, že ono uzavření nebude mít na produkt větší vliv. „Zdá se mi, že se hodně mýlí, protože předpokládá, že vládní zaměstnanci vlastně nevytvářejí žádnou hodnotu, nebo že vše nahradí poté, co se vrátí do zaměstnání. Pokud by tomu tak ale skutečně bylo, měli bychom jim všem zkrátit pracovní týden, aby si mohli užívat více volna,“ píše Mankiw.

Takový pohled na věc ale podle něj nemá s realitou moc společného. Jestliže je například uzavřen nějaký přírodní park, rodiny, které jej kvůli tomu nenavštíví, trpí snížením svého ekonomického blahobytu. A tato ztráta nebude nikdy nahrazena. Ekonom pak odhaduje celkové ztráty způsobené uzavřením federální vlády zhruba na 100 milionů dolarů denně.

Zdroj: Blog Grega Mankiwa