Tisková konference po jednání vlády, 19. června 2018

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám zde pana premiéra Andreje Babiše, ministryni financí paní Alenu Schillerovou a ministryni pro místní rozvoj paní Kláru Dostálovou a prosím pana premiéra, aby nejprve on shrnul průběh jednání.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže dobrý den, dámy a pánové. Nejdůležitějším bodem dnešního vlády, která měla téměř padesát bodů a kterou jsme nedokončili a budeme pokračovat v pátek, byl rozpočet, který jsme schválili s deficitem 50 miliard.

Samozřejmě, je třeba si uvědomit nárůst některých položek, jako jsou důchody o 38 miliard a školství o 24 miliard. Takže jen tyto dvě položky jsou podstatně vyšší než deficit. My jsme také jasně řekli, že akceptujeme deficit, pokud investice budou zásadně vyšší než deficit – a ty investice jsou 80 miliard. Rozpočet byl schválen, i když přetrvává rozdíl v představách jednotlivých resortů a Ministerstva financí. Ten je v tuto chvíli deset miliard a my určitě povedeme dál debatu hlavně o navýšení platů. Je jasné, že dáváme učitelům do školství patnáct procent a některým vybraným resortům, hlavně na kulturu, a myslím, že i zaměstnanci soudů a státních zastupitelství, dostanou úředníci osm procent navíc. A chceme vést debatu o těch šesti procentech, jak je rozdělit. Nechceme je rozdělovat plošně. My jsme zároveň vyzvali i ministry, aby se podívali, jestli skutečně nemůžou ušetřit v počtu svých zaměstnanců. V té debatě budeme pokračovat v pátek, kdy dostaneme přehled vývoje – a bavíme se jen o ministerstvech – kolik od roku 2013 na jednotlivých ministerstvech se navýšil počet úředníků. A chceme, aby se jednotliví ministři nad tím zamysleli, jestli skutečně tam nemůžou najít úspory. Určitě podrobně rozpočet okomentuje paní ministryně Schillerová.

Pro mě dnes to byla hlavně agenda bruselská. Je zasedání Evropské rady 28. a 29. června v Bruselu. Mně vláda schválila mandát. Klíčové debaty budou samozřejmě ohledně migrace. Názory jednotlivých členských států se mění téměř ze dne na den. My tam máme stále stejný názor. To znamená, že my máme bránit kontinent jako takový. To není jen o obraně Schengenského prostoru, který samozřejmě není kompletní a nejsou tam země jako Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a další. My říkáme: Ano, investujme do bezpečnosti, ale investujme mimo kontinent – investujme do boje proti pašerákům, aby ty čluny skutečně nevypluly, prázdné čluny aby nevypluly. Tam samozřejmě vnímáme i ty jednotlivé názory i v rámci například Německa, kde jsou různé názory, aby vlastně byli zastaveni, aby byla zavedeny znovu kontroly v rámci Schengenu. To samozřejmě není přijatelné. Chceme, aby si Evropa jasně řekla, že obrana kontinentu je v kompetenci jednotlivých členských zemí – a Itálie k tomu přistupuje velmi aktivně – a samozřejmě za finančního přispění ostatních zemí, a nejen finančního, ale eventuálně i personálního, vyslání policistů a podobně.

V rámci Evropské rady je samozřejmě velká debata i o příštím rozpočtu. Pro nás skutečně je ten rozpočet nepřijatelný. A je nepřijatelný z toho důvodu, že návrh Komise vlastně rezultuje do toho, že snižuje kohezní politiku a zemědělství a navyšuje v rámci například Hedgingu 1 jednotný trh, který se stále víc a víc nabourává. Inovace a digitální technologie, tam je nárůst o 43 procent. U ostatních položek – migrace, bezpečnost, vnější vztahy – o 46 procent. My skutečně nevidíme důvod, aby se posilovaly jiné programy, to není v našem zájmu, protože my i historicky máme velké problémy s čerpáním těchto nových programů a návrh Komise je pro nás velice nevýhodný.

My ani nechceme navyšovat odvody, to znamená při stávajícím jednom procentu vlivem navýšení HND by ten rozpočet měl být o osm procent vyšší. Samozřejmě jednotlivé země na to mají různé názory, čistí plátci nechtějí navýšení. My také říkáme, že nevidíme důvod, protože po brexitu dochází k navýšení o osm procent. A taky se musíme bavit o nákladech celých struktur Bruselu, které v minulosti byly 9,7 miliardy eur a teď mají být ještě podstatně vyšší. Naše pozice je v různých skupinách států – v rámci koheze je to samozřejmě V4, v rámci zemědělství včera bylo jednání ministra zemědělství, tam vlastně 15 zemí včetně V4 podporuje udržení toho rozpočtu. Lídrem té aktivity je Francie. A potom samozřejmě hlavní problém pro nás je vůbec struktura těch peněz, které dostáváme. Dnes jsme to perfektně viděli na diskusi – dnes jsme projednávali dvanáct závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu – jak vlastně nesmyslně, a to konstatoval sám pan prezident, v rámci MPSV čerpáme evropské peníze, které ve finále podle ankety nikdo ani nepotřeboval. Takže rozpočet je mimořádně důležitý. Samozřejmě otázka je, proč rozpočet na roky 2021 až 2027 dělá stávající Komise. O tom můžeme samozřejmě vést diskuse, protože uvidíme, jak bude vypadat Komise po příštích evropských volbách. Evropa je v pohybu a samozřejmě hlavní téma je migrace.

Tento týden ve čtvrtek odlétám do Budapešti, tam je schůzka premiérů V4 s rakouským premiérem. Tam to určitě budeme řešit. V rámci programu Evropské rady je i problematika zdanění digitálu, kterou my určitě podporujeme, protože tam vidíme potenciál až pět miliard eur u globálních firem, které nejsou zdaňované. Ale určitě se tam chceme vrátit k našemu projektu reverse charge, kde jsem oslavil nedávno čtvrté výročí mého vystoupení a který samozřejmě dále prosazujeme, protože jsme přesvědčeni, že toto bychom měli zkusit. Ten pilot už byl jednou přidělen Rakousku, které ho nevyužilo. A my jsme přesvědčeni, že jsme ukázali Evropě, jak se snižuje mezera DPH, že jsme úspěšně vybírali daně. A máme na definitivní režim DPH jiný názor než některé členské státy.

Ohledně zpráv NKÚ: My jsme dnes měli dvanáct bodů NKÚ. Velice stručně: Když si vezmeme MPSV, to je typický příklad čerpání evropských fondů s neznámým výsledkem. 58 miliard jde do MPSV. Tady NKÚ kontroloval program, ze kterého vypadlo 258 strategických materiálů a 176 akčních plánů. V souhrnné výši 620 milionů. A když se ptali těch příjemců, co z toho vlastně prakticky jestli to bylo potřebné, tak řekli, že nebylo. Proto my musíme prosazovat a vlastně bojovat proti navýšení toho evropského sociálního fondu, který nám byl přidělen, ty peníze 22,5 procenta v tomhle období a na to příští se navrhuje 27 procent. A já si myslím, že my dnes, a všude, kde chodíme do krajů, chybí peníze na investice. Na zdravotnictví, na školství. A my chceme skutečně ty peníze, abychom je identifikovali, když je načerpáme. A mám obavu, že právě u resortů MPSV a MŠMT ty peníze dohledáme možná na prezenčkách nějakých konferencí nebo rekvalifikací a podobně.

Zpráva NKÚ ke starým ekologickým zátěžím, to je samozřejmě taky závažné zjištění a nekonečný příběh lagun OSTRAMO. Ještě jako ministr financí jsem to kritizoval. Je to jediná ekologická zátěž, která je na Ministerstvu průmyslu, a za 20 let jsme tam nasypali 2,8 miliardy korun. A já, když jsem se díval do té díry, tak jsem je skutečně neviděl. Takže je potřeba skutečně, aby ty ekologické zátěže, které my dnes soutěžíme za čtvrtinu a transparentně, aby například tato ekologická zátěž už konečně byla dokončena nebo přešla na Ministerstvo financí, protože z těch aktivit DIAMA nemáme dobrý pocit.

Zjištění NKÚ jsou skutečně závažné, to plýtvání. Tady zpráva zemědělství, že jsme sponzorovali nebo dotovali pozorování zvěře. Posedy například. Takové zvláštní věci, já vůbec nechápu, proč stát tohle dělá. Státní zdravotní ústav, tam to skončilo úplně katastrofou. Tam došlo de facto i k vícero trestním oznámením. Takže ty zprávy NKÚ – já jsem vyzval ministry, aby se tomu skutečně věnovali, aby to podrobně studovali a aby to taky vyhodnocovali. Aby se ptali, kteří úředníci pochybili a jakým způsobem bude zjednána náprava. Já si myslím, že zprávy NKÚ jsou velice důležité. Já si cením spolupráci s NKÚ a chceme v tom pokračovat, protože to plýtvání v rámci naší státní správy je stále ještě velice rozsáhlé.

Potom jsme jednali a probrali věcný záměr zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. Já jsem k tomu měl minule výhrady, protože nevidím důvod, proč bychom to měli zadávat externím firmám. Tak to bylo schváleno s tím, že to zrealizuje Česká pošta a že ty náklady v porovnání s bývalým sčítáním lidu, domů a bytů klesnou téměř o 22 procent.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: Jak už bylo řečeno, ke státnímu rozpočtu řekne více ministryně financí. Prosím, máte slovo.

Alena Schillerová, ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, já si dovolím navázat na pana premiéra. Jsem ráda, že vláda dnes schválila ten prvotní návrh státního rozpočtu, jak ukládají pravidla rozpočtová, aby tak bylo učiněno do 20. června příslušného roku. Dovoluji si vás informovat, že v podstatě příjmy oproti roku 2018 plánujeme pro rok 2019 o 105,7 miliardy korun vyšší, čili zhruba o 8,5 procenta, přičemž daňové příjmy se budou zvyšovat o 45,4 miliardy korun. Příjmy z pojistného potom o 39,6 a ostatní příjmy o 20,7 miliardy. Co se týče návrhu předběžných výdajů státního rozpočtu na rok 2019, tak bez prostředků EU a finančních mechanismů budou zhruba vyšší o 105,7 miliardy, to je celé o 8,2 procenta. Deficit, a to je asi to základní číslo, které vás zajímá, plánujeme navrhnout ve výši 50 miliard korun, což je pro nás nepřekročitelná částka.

V souladu s prioritami této vlády největší objem peněz půjde na sociální oblast, zejména do důchodů, protože zvažujeme navýšit důchody v průměru od 1. ledna 2019 až o 918 korun, což je částečně zásluhou valorizace a částečně dílem toho, že zvyšujeme procentní částku, která se vypočítává z průměrné mzdy. A je to nejvyšší navýšení za posledních 10 let. Pro důchodce, kteří mají průměrný věk 85 a více, se bude ještě navyšovat dalších 1000 korun. Další velmi významná část půjde do oblasti platů. Tady bych především zdůraznila tzv. reformu regionálního školství, která byla připravena minulou vládou, ale nebyla finančně zajištěna, takže my v podstatě jsme si jako jednu z priorit samozřejmě vytkli tuto reformu zabezpečit, a tím ji zachránit. Podporujeme jako vláda a budeme podporovat v souladu s ministerstvem školství pozměňovací návrh, který tuto reformu rozkládá do dvou let. Ne odkládá, zdůrazňuji, ale rozkládá. Takže my plně zabezpečujeme financování pro rok 2019. Je to částka v řádu asi 24 miliard, přičemž 21,5 miliardy půjde na platy učitelů a ty budou vyšší v průměru o 15 procent tak, jak bylo těmto učitelům slíbeno. Současně se bude jejich počet navyšovat o 16 000. To souvisí s reformou regionálního školství. Počítáme i s navýšením prostředků pro vysoké školy asi o 1,8 miliardy, kde také významná část této částky půjde do platů.

Počítáme i s dalším nárůstem v oblasti soudů, státních zastupitelství, katastrálních úřadů – tam to navýšení bude v průměru o 8 procent a v oblasti kultury. Jinak v oblasti veřejné správy jako celku včetně ozbrojených složek počítáme v průměru s navýšením o 6 procent, ale budeme se jako vláda bavit o tom, kam se ty peníze dají. Nepočítáme s plošným navýšením, budeme o tom debatovat, protože máme oblasti, které jsou skutečně velice podfinancované, jako sociální oblast, a pak máme oblasti, kde to tak vážné není. Takže počítáme s tím, že o tomto budeme dále debatovat.

Třetí prioritou, kterou bych tady chtěla zdůraznit, je oblast investic, tak jak uváděl pan premiér. My do investic z národních zdrojů počítáme, že ty se budou pohybovat v částce zhruba necelých 80 miliard. Je to nejvyšší částka, která jde z národních zdrojů do investic za posledních 10 let. Samozřejmě, že nejvýznamnější část půjde do dopravní infrastruktury, ale posilujeme i dotační programy, které zabezpečuje zejména Ministerstvo pro místní rozvoj a souvisejí vlastně s různými brownfieldy a s různými programy, které se vypisují především pro obce. Tam je také významné navýšení. Já když jsem uváděla částku pro školství, tak jsem záměrně neuvedla oblast sportu, protože byť patří z velké části do této kapitoly – dílem se na tom ještě podílejí i Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, ale významnou část zabezpečuje Ministerstvo školství – tak my počítáme do budoucna s oddělením a s tím, že by se sport spravoval samostatně. Proto už tu částku uvádím takto zvlášť, i když patří do kapitoly Ministerstva školství. A tam počítáme také s velmi významným navýšením zejména do oblasti investic.

V tuto chvíli je pro mě zásadní, že máme takto stanovený schodek. Jak uvedl pan premiér, tak se lišíme od požadavku, po těch debatách, které samozřejmě už několik týdnů s resorty a na úrovni vlády, ať už oficiální, nebo i vlády neoficiální, se scházíme, debatujeme, tak je rozdíl v řádu asi v deseti miliardách. O tom povedeme další debaty během léta. Ale my samozřejmě povedeme debaty i o tom, jakým způsobem zejména snížit mandatorní výdaje. To znamená, že budeme debatovat i třeba na téma snížení úředníků veřejné správy. Bude to jedno z témat. Samozřejmě v červenci očekávám zpřesnění makroekonomické predikce, podle které počítáme a děláme odhad příjmů, takže budeme dále debatovat. Ale jak jsem řekla, pro mě jako ministryni financí, a dnes to schválila i vláda, je nepřekročitelný schodek 50 miliard.

Dovolte mi, abych ještě okomentovala velice stručně podle mne velmi významný pozměňovací návrh poslance Raise, který dnes vláda doporučila, a to je možnost osvobodit bytové jednotky v takzvaných rodinných domech. Podle stávající právní úpravy daně z nabytí nemovitých věcí, která se zavedla kdysi opatřením Senátu, tato možnost nebyla. Týkala se vlastně jen bytů v bytových domech. Tento problém, fenomén, se objevil někdy v loňském roce. Vlastně najednou se objevily případy, kdy developeři z nějakých důvodů, asi marketingových, staví byty i v rodinných domech a na ty osvobození nedopadalo. Už tehdy, v dubnu 2017, pan premiér tehdy v roli poslance podal takový pozměňovací návrh, ale ten se nepodařilo projednat vzhledem k volbám. Takže tento pozměňovací návrh je podán znovu a Ministerstvo financí i celá vláda ho podpořila. Takže pokud bude schválen a nabyde účinnosti, tak do budoucna bude možné první převod u bytů, které jsou v rodinných domech, také osvobozovat. Děkuji za pozornost.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: A ještě tady další dva body představí ministryně pro místní rozvoj. Prosím.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji za slovo. Tak já navážu, protože bytovou politikou jsme se zabývali i dále. Dnes vláda schválila nařízení vlády o bydlení mladých. Změnili jsme tam termín, aby mladí lidé mohli žádat už od 15. srpna letošního roku. Státní fond rozvoje bydlení na to má připravené zdroje. Je to zaměřeno na modernizaci obydlí nebo na nákup bytu, tam je ten úvěr až do výše 1,2 milionu, nebo na nákup nebo výstavbu rodinného domku. Zde je hodnota úvěru až do výše 2 miliony korun s tím, že úroková sazba je vždy minimálně 1 procento, nebo referenční sazba EU. Dnes aktuálně je referenční sazba 0,91 procenta, tudíž všichni mladí lidé, kteří budou žádat od toho 15. srpna, se budou pohybovat na sazbě 1 procento. Splátka úvěru je na 20 let s možností prodloužení až na 25 let a žádat mohou mladí lidé, kteří žijí v manželství nebo registrovaném partnerství, do 36 let věku nebo alespoň jeden z nich musí mít 36 a pečovat společně o dítě do 15 let. Takže já věřím, že mladí lidé už dnes hojně volají na Státní fond rozvoje bydlení a že tento nástroj bude dobře využit.

Druhým bodem je: Dnes vláda přijala další krok opravdu k transparentnosti veřejných zakázek. Od 1. 7. všechny vlastně rezorty budou povinně používat Národní elektronický nástroj. Ona ta povinnost je dána směrnicí EU, kde od října letošního roku musí povinně zadávat elektronicky všichni. Pokud stát vlastně v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek ukládá povinnost elektronicky zadávat, měl by mít i pro to nástroj – Národní elektronický nástroj, který samozřejmě povinně je pro státní sektor, ale dobrovolně ho mohou využívat i kraje a obce. Takže my samozřejmě ho budeme neustále zdokonalovat, budeme se samozřejmě starat o jeho rozvoj tak, aby sloužil ke všemu. A samozřejmě ten velký přínos Národního elektronického nástroje je i pro dodavatele, protože veškeré informace o zakázkách budou mít na jednom místě.

Související témata