Financování ekologického a revitalizačního programu není a nebude ohroženo

Reakce na: " Špinavé důchody. Babiš rozdá penzistům peníze určené na sanaci ekologických škod"
Zdroj: Euro | 28.5.2018 | Autor: Petr Weikert

Ministerstvo financí uvádí na pravou míru zavádějící informace ohledně novely zákona o zrušení Fondu národního majetku, které se objevily např. v článku Petra Weikerta Špinavé důchody uveřejněném 29. května v týdeníku Euro. Článek zaměňuje pojmy s dojmy a vyvolává zbytečné obavy nesmyslným tvrzením, že stát vysává své vlastní účty privatizace, na kterých údajně chybí 120 miliard korun na ekologické závazky státu. Ve skutečnosti se žádné vysávání nekoná. „Novela zlepšuje pravidla pro převádění peněz mezi privatizačními účty a státním rozpočtem a odstraňuje riziko, že se budou na privatizačních účtech bezúčelně hromadit,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová. „Novela zároveň zajišťuje financování ekologických závazků, i pokud by na ně peníze na zvláštních účtech nebyly,“ dodává ministryně financí a stejného názoru je i Hospodářská komora. „Po jednání se zástupci ministerstva jsme přesvědčeni, že samotnou novelou zákona o zrušení Fondu národního majetku nedojde ke snížení objemu finančních prostředků na sanace ekologických zátěží či revitalizační programy. Hospodářská komora naopak spolupracuje s resorty financí a životního prostředí na zabezpečení většího objemu peněz zejména na ekologické sanace, aby stát dal nabyvatelům větší míru jistoty, že jeho závazky vyplývající z ekologických smluv budou v dohledné době vypořádány,“ uvedl člen představenstva HK s gescí životního prostředí Jan Mraček.

Smyslem novely zákona č. 178/2015 o zrušení Fondu národního majetku je, aby se na zvláštních účtech privatizace nehromadily nevyužité miliardy korun. Z privatizačních účtů se v současnosti využívají zhruba 2 miliardy korun ročně na ekologické závazky státu. Díky transparentnímu a otevřenému soutěžení těchto zakázek se Ministerstvu financí dlouhodobě daří závazky plnit za zhruba třetinové ceny oproti výši smluvních garancí. Strašení chybějícími 120 miliardami korun je tím pádem nesmyslné, v garancích zbývá ve skutečnosti pouze 99 miliard a skutečné výdaje na tyto závazky nepřesáhnou 30 miliard korun (viz tisková zpráva z března 2017). Usnesení vlády č. 610/2017 dokonce zavazuje Ministerstvo financí, aby výdaje na ekologický a revitalizační program navýšilo od roku 2018 na 4,5 miliardy korun ročně.

Zhruba 10 miliard korun se v předchozích letech z privatizačních účtů pravidelně převádělo do státního rozpočtu ke krytí schodku tzv. důchodového účtu (příjmy státu z důchodového pojištění mínus výdaje na důchody). To letos nepůjde, protože důchodový účet bude poprvé po deseti letech v přebytku. Tím pádem vzniká riziko, že peníze na privatizačních účtech nebude možné využít na žádný účel, který zákon umožnuje a budou zde ležet ladem. Přestože stát si ve stejné chvíli bude na finančních trzích půjčovat od investorů a platit jim úroky.

Ministerstvo financí se jako zodpovědný hospodář rozhodlo tuto absurdní situaci řešit jednoduchou a logickou novelou, která usnadní převádění peněz z jedné státní kapsy do druhé – z privatizačních účtů do státního rozpočtu. Stát zároveň už nebude mít důvod kumulovat peníze na privatizačních účtech pro případ, že by jejich zdroje zeslábly, protože novela upravuje i opačnou eventualitu – pokud by na privatizačních účtech nebyl dostatek prostředků na privatizační závazky, peníze by se naopak převedly ze státního rozpočtu. Stávající úprava to neumožňuje. Nabyvatelé majetku tak nemají žádný důvod k obavám o schopnost státu hradit ekologické závazky.