Je harmonizace základu daně ze zisku trojským koněm pro harmonizaci sazby?

Dnes by měl Evropský parlament hlasovat o nové směrnici, která zavádí jednotný základ pro výpočet daně ze zisku (tj. z příjmu právnických osob) známy pod zkratkou CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base). Názor EP bude pouze poradní; jde totiž o téma u oblasti daní, a tam musí každou celounijní harmonizaci schválit jednomyslně všechny členské státy.

Jde o starší myšlenku, jejíž schvalování se zaseklo v roce 2011 a kterou Evropská komise oprášila v říjnu 2016. Základem je návrh, aby firmy působící ve více zemích EU své zisky z těchto zemí sečetly a pak rozdělily ke zdanění do jednotlivých zemí podle vzorce, který se snaží odhadnout, jaká část celkového zisku vznikla v jednotlivých zemích. Tento odhad bude proveden bez ohledu na to, co tvrdí účetní výkazy dané firmy, čímž by firmy měly ztratit chuť přesouvat zisk ze země do země ve snaze minimalizovat výši placených daní ze zisku.

Komise zároveň předkládá návrh CCTB (Common Corporate Tax Base, tedy bez „Consolidated“) na jistou harmonizaci danění zisku v jednotlivých členských zemích. CCTB se týká například zmírnění daňové výhodnosti dluhu oproti kapitálu a daňových úlev ve prospěch výzkumu a vývoje.

Samotný návrh CCCTB (a stejně tak CCTB) je vcelku rozumný a pro země typu ČR dokonce vítaný. Právě u Česka a podobné ekonomiky, v nichž je velká část firemního kapitálu v rukou zahraničních vlastníků, se nelze ubránit podezření, že výnos daně ze zisku je oslaben skrytým převáděním zisku mimo zemi formou uměle vykazovaných služeb a pokřivených transferových cen. Expertka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová dokonce tvrdí, že přechod na CCCTB by Česku přinesl nárůst inkasa daně ze zisku o 5 %. To je hezkých zhruba 8 miliard Kč.

Celá věc má dvě vady na kráse. Zaprvé, návrhy EK neřeší přesuny zisku zcela mimo EU. S těmito přesuny se ale formou směrnic příliš bojovat nedá (je třeba používat tradičnější nástroje, jako jsou například podrobná daňová přiznání).

Zadruhé, mnozí znalci bruselských móresů se obávají, že zdánlivě nepříliš konfliktní CCCTB+CCTB jsou pouze palebnou přípravou na druhý krok v podobě návrhu na harmonizaci samotné sazby daně ze zisku. A to už by byl problém: různé země jsou totiž v různé situaci (třeba z pohledu kapitálové vybavenosti), a proto mohou chtít uplatňovat sazbu daně ze zisku v různé výši. Následující graf dokumentuje, že různé země skutečně různé sazby uplatňují (graf ukazuje sazby implicitní, tedy jak skutečně vycházejí, a ty se mohou díky různým úpravám daňového základu lišit od „oficiálních“ sazeb uvedených v zákonech).

Michal Skořepa