Bateriová úložiště: Energetická budoucnost v praxi

Energetika ve světě v současnosti prochází zásadními proměnami. Jedním z hlavních trendů je postupné opouštění tradičních zdrojů energie ve prospěch zdrojů obnovitelných. Tato změna sebou nese kromě snížení uhlíkové stopy také nové energetické výzvy především v oblasti stabilizace distribuční sítě.

To vyplývá z charakteru produkce obnovitelných zdrojů, který je v mnoha případech nárazový a závislý na externích (typicky meteorologických) podmínkách, což vede k větším výkyvům v síti, jejichž důsledkem může být v extrémním případě i úplný výpadek sítě. 

Ruku v ruce s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu tedy roste potřeba posílit stávající stabilizační prvky v síti a vzniká i prostor pro úplně nová řešení. V této souvislosti se stále častěji skloňují bateriová úložiště, která by mohla ideálním způsobem na jedné straně akumulovat energetické přebytky a na straně druhé představovat rychlý záložní zdroj v případě převisu spotřeby nad produkcí.  

Jak vypadají příklady z praxe?

Jedním z mediálně nejvděčnějších příkladů praktické realizace je 129 MWh bateriové úložiště v Jižní Austrálii v současnosti realizované společností Tesla, které má být po dokončení největší svého druhu na světě a jehož realizaci se její CEO Elon Musk zavázal uskutečnit v průběhu 100 dní (v opačném případě ho Tesla postaví zdarma). Úložiště by zde mělo fungovat v tandemu s přilehlou větrnou elektrárnou a kompenzovat rozdíly mezi její aktuální produkcí a odběrem ze sítě. V podobném duchu se nese i připravovaný projekt Vattenfallu, který plánuje vybudovat úložiště s maximálním výkonem 22 MW v blízkosti svojí větrné farmy Pen y Cymoedd ve Walesu. Ten se má stát součástí britského národního Enhanced Frequency Response (EFR), který představuje nový vysoce reaktivní (náběh kolem 1s) systém stabilizace frekvence v distribuční síti. 

I v České Republice máme v této oblasti první vlaštovky - podobné projekty se připravují na Českobudějovicku (EON, 1,75 MWh), Chomutovsku (ČEZ,  1MWh) a Prostějovsku (Solar Global, 10MWh). I díky bohatým nalezištím lithia na Cínovci a lokálnímu know-how (jmenovitě unikátní patent tuzemského výrobce lithiových baterií HE3DA) je možné u nás předpokládat v této oblasti ještě významný rozvoj a Česká Republika může v této technologické revoluci sehrát nezanedbatelnou roli. 

Jako alternativa k velkým bateriovým projektům se diskutuje i koncept tzv. virtuálního úložiště. Toto řešení spočívá v propojení menších uložišť na úrovni koncových uživatelů a jejich využití na vyrovnávání nabídky a poptávky v síti. V této souvislosti se mluví především o využití baterií, které si pořizují uživatelé k domácím fotovoltaickým systémům (např. v Německu jich evidují na 50 tisíc) a rovněž využití baterií v elektromobilech.   

Financování bateriových projektů

Nedílnou součástí diskuse o bateriových projektech je i otázka jejich financování. V současnosti je většina uložišť financována z vlastních zdrojů, ale diskutuje se i možnost zapojení zdrojů bankovního financování. Zde bude důležitým faktorem hlavně struktura odběratelských kontraktů s distribučními sítěmi. Pro potenciální bankovní financování na projektové bázi je důležitá hlavně předvídatelnost příjmů a to v ideálním případě předpokládá dlouhodobé odběratelské smlouvy za stanovenou cenu po dobu amortizace úložiště. To ovšem znamená menší flexibilitu na straně distributora a zároveň nižší výnosnost pro provozovatele a proto je pravděpodobnější, že kontrakty budou výrazně kratší. Například ve Velké Británii, která momentálně bateriové stabilizační prvky v síti intenzivně řeší, získalo tento rok v rámci tendru na poskytovatele stabilizačních služeb (EFR) 8 úložišť 4-leté kontrakty. To při očekávané návratnosti přibližně 10 let nevyvažuje pro banky významná komerční rizika (jenom krátkodobě předvídatelné příjmy, očekávaný pokles cen baterií v čase, riziko technologické změny), což by muselo být kompenzováno konzervativnější strukturou (např. kratšími splatnostmi nebo výrazným omezením dividend ve spojení s mechanizmy povinného předčasného splacení) a vyšší cenou. Je pravdou, že omezené množství projektů v Británii získalo v roce 2016 i 15-leté kontrakty na záložní kapacitu, které poskytují fixní peněžní tok po delší dobu, ale ty nejsou schopny samy zabezpečit návratnost investice a zároveň se vedou diskuze, zda se podobné kontrakty s ohledem na flexibilitu a náklady budou udělovat i v budoucnosti.

Autorem textu je Ivan SZABÓ, Projektové financování ČSOB

(Ilustrační foto: domácí bateriové úložiště, HE3DA)

 
 
 

Zařazenost 27.12.2017 14:12:00
ZdrojPatria
Originálpatria.cz/zpravodajstvi/3712792/bateriova-uloziste-energeticka-budoucnost-v-praxi.html
Přílohy
KategorieUdálosti


Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Školení Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Důchodová kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Podílové fondy

Směnárny - Euro, Dolar

Úřad práce

Investice

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Penzijní fondy

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - TÜV spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2018

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies