Kybernetické útoky představují pro Francii stále závažnější bezpečnostní a ekonomickou hrozbu.

Jedním z příkladů nových forem kybernetických hrozeb byl incident, který se odehrál ve dnech 11.–13. října 2026 ve Francii a Dánsku. Hackeři pronikli do informačních systémů propojených se stovkami supermarketů a narušili fungování jejich chladicích zařízení. Teplota v chladicích boxech začala nekontrolovaně stoupat, v některých případech až o 50 °C, případně na hodnoty přesahující 150 °C. Následkem bylo znehodnocení potravin a škody dosahující milionů eur.

Incident ukazuje, že kybernetické útoky již nejsou omezeny na krádeže dat, vyděračský software nebo finanční podvody. Stále častěji mohou zasahovat také průmyslové a provozní řídicí systémy, které ovládají fyzická zařízení. Právě propojení informačních technologií s reálnou infrastrukturou představuje jednu z největších současných bezpečnostních výzev.

Vedle finančně motivované kyberkriminality roste význam útoků, jejichž cílem je destabilizace společnosti, narušení veřejných služeb nebo získávání strategických informací. Podle francouzského týdeníku L’Express patří Evropa k významným cílům ruských kybernetických operací, které jsou v některých případech přímo spojovány se zpravodajskými službami. Zkušenosti ostatních evropských zemí ukazují rozsah možných rizik. V Dánsku byly proruským hackerům připisovány útoky na vodohospodářskou infrastrukturu, v Polsku se útočníci zaměřili na energetickou síť. Pro Francii, jejíž ekonomika závisí na rozsáhlých dopravních, energetických a digitálních systémech, představují podobné scénáře významné bezpečnostní riziko.

Francie patřila k evropským průkopníkům regulace kybernetické bezpečnosti. Již v roce 2013 zavedla zvláštní režim pro provozovatele životně důležitých služeb a infrastruktury (opérateurs d'importance vitale, OIV), kterým stanovila specifické bezpečnostní povinnosti. Klíčovou institucí je Národní agentura pro bezpečnost informačních systémů (ANSSI), která koordinuje prevenci, ochranu a reakci na závažné kybernetické incidenty. Francouzský přístup kombinuje státní regulaci, technickou podporu ohrožených organizací a spolupráci se soukromým sektorem. Podle žebříčku National Cyber Security Index citovaného týdeníkem L’Express dosahuje Francie skóre 89,17 bodu ze 100 a zaujímá 13. místo na světě. V evropském srovnání tak patří mezi relativně dobře připravené země. Přesto zaostává například za Estonskem, které se umístilo na 6. místě s 94,17 bodu, nebo Polskem, které obsadilo 9. příčku s 90 body.

Podle zprávy ANSSI zveřejněné v březnu 2026 zaznamenala agentura v roce 2025 celkem 3 586 bezpečnostních událostí, z nichž 1 366 představovalo potvrzené incidenty. Nejvíce zasaženými sektory byly školství a výzkum (34 %), ministerstva a územní samosprávy (24 %), zdravotnictví (10 %) a telekomunikace (9 %). Významným trendem je rostoucí počet krádeží dat. ANSSI zaznamenala 196 případů jejich neoprávněného odcizení oproti 130 v předchozím roce, což představuje nárůst o přibližně 51 %. Útočníci stále častěji upřednostňují získání citlivých informací před tradičním zašifrováním systémů a požadováním výkupného.
Evropská agentura ENISA ve své zprávě ze září 2026 rovněž upozorňuje na pokračující kybernetickou špionáž, geopoliticky motivované útoky a rostoucí využívání umělé inteligence útočníky. Veřejná správa zůstává nejčastějším cílem zaznamenaných útoků v EU.

Pro Francii bude v následujících letech zásadní zejména ochrana kritické infrastruktury, zabezpečení průmyslových řídicích systémů a posilování odolnosti veřejných institucí a podniků. Důležitou roli bude hrát také implementace evropské směrnice NIS2, která rozšiřuje požadavky na kybernetickou bezpečnost v řadě hospodářských odvětví. Rostoucí bezpečnostní požadavky současně vytvářejí příležitosti pro česko-francouzskou spolupráci, zejména v oblasti monitorování kybernetických hrozeb, ochrany průmyslových systémů, bezpečnosti sítí a výměny odborných zkušeností. Francouzský trh představuje potenciál také pro české technologické společnosti nabízející specializovaná řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že kybernetická bezpečnost již není pouze technickou otázkou, ale stává se součástí hospodářské bezpečnosti, strategické autonomie a obranyschopnosti evropských států. Česká ambasáda v Paříži aktivně pomáhá českým firmám a institucím v nastavení spolupráce a etablování se na francouzském trhu. (viz článek o projektu ekonomické diplomacie PROPED se zaměřením na kybernetickou bezpečnost).