Růst eurozóny nabírá obrátky

Zářijové indexy PMI ukazují překvapivě silné oživení eurozóny, které se rozšiřuje napříč průmyslem i službami. Spolu s růstem aktivity ale znovu zesilují cenové tlaky, což může zvyšovat obezřetnost Evropské centrální banky.

Klíčové body

• Kompozitní PMI eurozóny vzrostl na 53,1 bodu, nejvýše od dubna 2023.
• Oživení táhnou průmysl i služby a výrazně se zlepšilo především Německo.
• Silnější růst spolu s dražšími vstupy zvyšuje měnověpolitické dilema ECB.

Předběžné zářijové indexy PMI přinesly opět o něco příznivější obrázek hospodářství eurozóny. Kompozitní PMI vzrostl z 52,0 na 53,1 bodu, zatímco finanční trh očekával pouze 51,7 bodu. Soukromý sektor tak expandoval třetí měsíc v řadě a nejrychlejším tempem od dubna 2023. PMI ve službách se zvýšil z 51,6 na 53,0 bodu, nejvýše za deset měsíců. Výrobní PMI zůstal na 52,7 bodu, ale index samotné průmyslové produkce mírně vzrostl na 53,4 bodu, což je maximum za více než čtyři a půl roku. Růst je tedy nově rozložen mezi průmysl i služby a zářijová data vyznívají až překvapivě dobře.

Pozitivní je především vývoj poptávky. Nové zakázky rostly nejrychleji od května 2022 a objem nedokončené práce se zvýšil poprvé od června téhož roku. Podniky také mírně rozšiřovaly zaměstnanost. Zrychlení aktivity proto nelze vysvětlit pouze preventivním doplňováním zásob. Méně příznivý signál vysílají ceny. Vstupní náklady i prodejní ceny rostly nejrychlejším tempem za čtyři měsíce, přičemž firmy znovu zmiňovaly dražší paliva a energie. Zářijový mix už není stagflační v tom smyslu, že by vyšší ceny doprovázela klesající aktivita. Pro Evropskou centrální banku (ECB) však není komfortní kombinace zrychlujícího růstu a obnovených cenových tlaků. Podnikatelská očekávání navíc opět mírně poklesla a zůstávají historicky utlumená.

Výrazné zlepšení zaznamenalo především Německo. Německý kompozitní PMI vzrostl z 51,8 na 53,8 bodu, nejvýše za jedenáct měsíců a výrazně nad očekáváním trhu. Aktivita ve službách se po pěti měsících kontrakce vrátila k růstu, když příslušný index vyskočil z 49,7 na 52,9 bodu. Výrobní PMI sice mírně klesl z 54,3 na 53,8 bodu, průmyslová produkce ale nadále rostla velmi solidním tempem. Nové zakázky se zvyšovaly nejrychleji od února 2022 a zaměstnanost vzrostla druhý měsíc v řadě. Německé oživení tak již nestojí pouze na průmyslu podporovaném obrannými výdaji, investicemi a vývozem, ale nově se rozšířilo také do služeb. Současně však zesílil růst nákladů, zejména kvůli energiím a pohonným hmotám.

Příjemně překvapila rovněž Francie. Francouzský kompozitní PMI vzrostl z 48,5 na 51,2 bodu, zatímco trh očekával pokračování mírné kontrakce. Soukromá aktivita se tak vrátila k růstu poprvé za deset měsíců a expandovala nejrychleji za více než dva roky. Hlavním zdrojem zlepšení byly služby, jejichž PMI vyskočil z 48,0 na 51,4 bodu. Výrobní PMI naopak klesl z 51,1 na 50,3 bodu a průmyslová produkce rostla pouze nepatrně. Nové zakázky se zvýšily poprvé za deset měsíců, ale jen mírně, zahraniční poptávka dále klesala a zaměstnanost se snížila pátý měsíc v řadě. Francouzský obrat je proto povzbudivý, jeho udržitelnost však zatím není tak přesvědčivá jako v Německu.

Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence (AI).

Obavy, že průmyslové PMI je zkreslováno především doplňováním zásob a snahou firem zajistit si vstupy, zůstávají částečně relevantní. V září je však těžší vysvětlovat zlepšení pouze tímto faktorem. Současně rostou služby, nové zakázky, nedokončená práce i zaměstnanost a oživení je patrné v obou největších ekonomikách měnové unie. Podle historického vztahu mezi PMI a HDP odpovídají zářijová data mezičtvrtletnímu růstu eurozóny přibližně o 0,4 %. To by znamenalo poměrně solidní zakončení 3. čtvrtletí. Opatrnost je přesto namístě. Důvěra firem zůstává slabá a drahé energie mohou s určitým zpožděním snížit marže podniků, reálné příjmy domácností a spotřebitelskou poptávku.

Pro ECB představují zářijová data další argument pro přísnější měnovou politiku. ECB přitom na zasedání 10. září zvýšila depozitní sazbu na 2,50 % a současně zvedla prognózu inflace pro rok 2027 na 2,5 %. Jádrovou inflaci očekává v příštím roce na 2,6 %. Silnější růstová aktivita navíc snižuje riziko, že vyšší sazby způsobí výraznější hospodářský pokles, zatímco zrychlení vstupních a prodejních cen zvyšuje obavu z přenosu energetického šoku do širšího spotřebního koše. PMI samy o sobě další zvýšení sazeb nezaručují a ECB bude potřebovat potvrzení ve spotřebitelské inflaci, mzdách a cenách služeb. Zářijové PMI zároveň oslabují jednoduchý příběh o stagnující Evropě a výrazně odolnější americké ekonomice.

FAQ

Jak silné je oživení eurozóny?

PMI ukazuje nejrychlejší expanzi za více než tři roky.

Která ekonomika překvapila nejvíce?

Především Německo, kde oživení zasáhlo i služby.

Co data znamenají pro ECB?

Posilují argumenty pro opatrnější, přísnější politiku.

Související témata