Ano, Česku roste úrok na dluhu. Ne, Česku neroste úrok na dluhu v porovnání s Německem. Vůbec. Přitom teprve z toho druhého lze usuzovat na zásadní zhoršování stavu českých veřejných financí v očích mezinárodních investorů. Pletou se tedy všichni ti, kdož míní, že to lze vyvozovat z toho prvního. Ukažme si blíže proč přesně...

V roce 2019 hospodařilo Česko se schodkem státního rozpočtu 28,5 miliardy korun. Přitom úroková přirážka desetiletých dluhopisů vlády ČR k desetiletým dluhopisům vlády Německa v tom roce v průměru činila 1,72 procentního bodu (viz zelenou linii na grafu Bloombergu níže).

Letos bude Česko hospodařit s deficitem více než desetinásobným, nejspíše 310 miliard korun. Přičemž ta samá úroková přirážka k německým dluhopisům letos činí průměrně 1,71 procentního bodu (viz modrou linii na tomtéž grafu).

Přirážka se tedy navzdory více než desetinásobnému nárůstu deficitu prakticky vůbec nezměnila; pokud něco, tak velmi mírně klesla.

Proč srovnání s Německem?

Protože je ve finančním světě zcela běžné. Německé dluhopisy jsou totiž tradičně považovány za etalon bezpečnosti.

Porovnávání s Německem je jakýsi standard při posuzování toho, jak mezinárodní trhy hledí na stav veřejných financí dané země. Pokud její přirážka vůči Německu citelněji narůstá, začíná to být z hlediska mezinárodních trhů teprve varovné znamení.

Pokud přirážka českých dluhopisů vůči německým letos v porovnání s rokem 2019 v průměru vůbec nenarůstá, znamená to následující.

Je poměrně obtížné přisoudit jakýkoli letošní nárůst výnosu na českých dluhopisech domácím faktorům typu výhledově se dále prohlubujícího deficitu státního rozpočtu. Pokud by mezinárodní investoři byli znepokojení ryze vývojem českých veřejných financí, musela by česká úroková přirážka vůči Německu narůstat.

Ale jak už víme, navzdory více než desetinásobnému nárůstu deficitu se přirážka v porovnání s rokem 2019 letos prakticky ani nepohnula.

Ve skutečnosti totiž letos výnos (tedy vlastě úrok) na českých dluhopisech narůstá ruku v ruce s výnosem na dluhopisech německých, přičemž vzájemný rozdíl ve výnosech se oproti roku 2019 prakticky nemění. Což svědčí o tom, že růst výnosu na českých dluhopisech způsobují prakticky výhradně mezinárodní faktory, které zároveň zvedají úroky na dluhu jiných zemí, včetně tradičně rozpočtově ukázněného Německa.

Různá, nyní tak četná varování, že úrok na českém dluhu momentálně narůstá rychle a že je to (i) kvůli stavu tuzemských veřejných financí, jsou tedy zcela mimo.

Je třeba analyzovat delší úseky, alespoň roční či mnohaměsíční, ne několikadenní výkyvy, a je třeba hlavně také srovnávat s vývojem v dalších srovnatelných zemích v čele právě s Německem. To je minimální standard základní analýzy stavu veřejných financí.