Zákaz ničení neprodaných spotřebních výrobků – přehled pro firmy

V únoru 2026 Evropská komise přijala dva navazující akty, které pravidla konkretizují:

• delegovaný akt (EU) 2026/296, který stanoví výjimky ze zákazu ničení,
• prováděcí akt (EU) 2026/2, který upravuje způsob a formát zveřejňování informací o vyřazovaných neprodaných výrobcích.

Zákaz se začne uplatňovat od 19. července 2026 pro velké podniky, od roku 2030 i pro střední podniky. Mikropodniky a malé podniky jsou z povinností vyňaty. Zničení neprodaných výrobků je možné pouze ve výjimečných, jasně vymezených případech a musí být řádně odůvodněno a zdokumentováno.

Firmy, které neprodané výrobky vyřazují jako odpad, budou zároveň povinny transparentně zveřejňovat informace o množství, důvodech vyřazení a způsobu nakládání s těmito výrobky. Zveřejňování ve standardizovaném formátu se vztahuje na výrobky vyřazované od roku 2027.

Podrobnější vysvětlení pravidel a praktické odpovědi pro firmy jsou uvedeny níže:

1. Co znamená zákaz ničení neprodaných výrobků?

Zákaz znamená, že vybrané neprodané spotřební výrobky se nesmějí likvidovat jako odpad, pokud pro to neexistuje zákonem stanovená výjimka. Cílem je zabránit plýtvání, podpořit opětovné využití výrobků a snížit environmentální dopady.

2. Kdy zákaz začíná platit?

Zákaz ničení neprodaných spotřebních výrobků se začne uplatňovat od 19. července 2026.

3. Koho se zákaz týká?

V první fázi se zákaz vztahuje na velké podniky. Střední podniky budou povinnostem podléhat od roku 2030. Mikropodniky a malé podniky jsou z těchto povinností vyňaty.

4. Na jaké výrobky se zákaz vztahuje?

Zákaz se v současné fázi týká především oděvů, oděvních doplňků a obuvi. Do budoucna může být zákaz rozšířen i na další kategorie spotřebních výrobků.

5. Znamená to, že neprodaný výrobek nikdy nesmím zničit?

Ne. Zničení je možné pouze ve výjimečných případech, které jsou výslovně stanoveny v delegovaném aktu (EU) 2026/296. Mimo tyto výjimky je zničení zakázáno.

6. V jakých případech je zničení výjimečně povoleno?

Zničení může být přípustné například tehdy, pokud neprodaný výrobek:

• představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost,
• je vadný nebo nenávratně poškozený,
• nesplňuje právní požadavky (např. bezpečnostní, chemické, označovací),
• porušuje práva duševního vlastnictví,
• nelze jej uvést na trh z jiných závažných důvodů (např. etických).

7. Musí firma důvod zničení nějak dokládat?

Ano. Pokud firma využije výjimku, musí být schopna:

• odůvodnit, proč nelze výrobek dále použít, prodat nebo darovat,
• zdokumentovat důvod zničení (např. posudek, test, právní stanovisko),
• dokumentaci uchovávat po dobu nejméně 5 let.

8. Musím před zničením zkoumat jiné možnosti?

Ano. Firma by měla vždy nejprve posoudit alternativy ke zničení, zejména:

• další prodej,
• darování,
• renovaci nebo repasování,
• přípravu k opětovnému použití.

Zničení má být krajním řešením.

9. Jak mám s výrobky nakládat, pokud už dojde ke zničení?

I při uplatnění výjimky musí firmy dodržet hierarchii nakládání s odpady:

1. příprava k opětovnému použití,
2. recyklace,
3. jiné využití (včetně energetického),
4. odstranění.

Recyklace má přednost před prostým odstraněním.

10. Co je povinnost zveřejňování informací o neprodaných výrobcích?

Firmy, které neprodané výrobky vyřazují jako odpad, musí zveřejňovat informace o:

• množství vyřazených výrobků,
• důvodech jejich vyřazení,
• způsobu nakládání,
• opatřeních k prevenci ničení.

Cílem je zvýšit transparentnost a tlak na předcházení vzniku odpadu.

11. Od kdy se údaje zveřejňují?

Zveřejňování podle standardizovaného formátu stanoveného prováděcím aktem (EU) 2026/2 se vztahuje na výrobky vyřazované od roku 2027.

12. V jaké podobě se informace zveřejňují?

Prováděcí akt (EU) 2026/2 stanoví jednotný formát, který má zajistit:

• srovnatelnost údajů mezi firmami,
• přehlednost pro veřejnost,
• omezení administrativní zátěže.

Konkrétní technické detaily formátu jsou součástí přílohy prováděcího aktu.

13. Týká se povinnost zveřejňování i darovaných výrobků?

Ne. Darování výrobků se nepovažuje za jejich vyřazení jako odpad a do této povinnosti nespadá.

14. Jaké jsou hlavní rizika nedodržení pravidel?

Nedodržení pravidel může znamenat:

• porušení přímo použitelného nařízení EU,
• sankce podle národní legislativy,
• reputační riziko spojené s veřejně dostupnými údaji,
• negativní dopad na ESG hodnocení firmy.

15. Co by firmy měly udělat už nyní?

Firmám se doporučuje:

• provést revizi nakládání s neprodanými výrobky,
• nastavit interní procesy a dokumentaci pro výjimky,
• připravit evidenci dat pro budoucí zveřejňování,
• zapojit téma do širší strategie udržitelnosti a compliance.