PODCAST ROZHOVORY: Eli Lilly vs. Novo Nordisk. Revoluce v léčbě obezity je podle MUDr. Kunové teprve na začátku

Ještě před několika lety byly léky typu Ozempic nebo Wegovy především diabetologickou specialitou. Dnes představují jednu z největších investičních příležitostí ve farmacii a podle některých odhadů mohou mít dopad nejen zdravotnictví, ale také potravinářství, fitness průmysl nebo spotřebu alkoholu. Podle MUDr. Václavy Kunové není trh zdaleka saturovaný, Eli Lilly a Novo Nordisk čeká další růst adopce a největší výzvou už není účinnost léků, ale schopnost pacienty správně vést. Právě potřeba kvalitní edukace vedla MUDr. Václavu Kunovou k založení GLP-1 centra, které propojuje lékaře, nutriční specialisty, trenéry i pacienty. Centrum se zaměřuje nejen na samotné léky, ale především na to, aby léčba vedla k dlouhodobému zlepšení zdraví, a ne jen ke krátkodobému poklesu hmotnosti.

Obsah:
01:04 Obezita a její léčba
07:33 Rozdíly mezi GLP-1 agonisty
17:26 Sekundární dopady léků na hubnutí
23:26 Eli Lilly vs Novo Nordisk
35:38 "Compounders" se raději vyhněte
39:36 Dlouhodobé užívání není problém
44:23 Vedlejší účinky léčby
49:18 Konkurence bude ostrá
50:48 Edukace jako výzva
55:25 Jak si prodloužit život

Obezita jako jeden z největších zdravotních trhů světa

Investiční příběh Eli Lilly a Novo Nordisk stojí na jednoduchém předpokladu: obezita je masivní globální problém. V České republice trpí obezitou přibližně třetina populace, ve Spojených státech více než 40 % obyvatel. A podle MUDr. Václavy Kunové nejde pouze o estetickou záležitost.

„Obézní člověk má vyšší pravděpodobnost vzniku diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění. Je tam větší zátěž na nosné klouby, ale také psychická zátěž. Obezita je problém, který je zapotřebí řešit,“ říká.

Právě rozsah problému je klíčovým investičním argumentem. Na rozdíl od mnoha jiných farmaceutických terapií nejde o úzkou skupinu pacientů, ale o stovky milionů potenciálních uživatelů. Kunová přitom připomíná, že růst adopce je stále v poměrně rané fázi.

„Ve Spojených státech dnes léky užívá asi 13 % lidí. Odhady JPMorgan mluví o tom, že do roku 2030 to bude 16 % dospělých.“ To je číslo, které investoři sledují možná ještě pozorněji než jednotlivé klinické studie.

Široké účinky

Z pohledu medicíny nejsou největším přínosem samotná shozená kila. Důležitější jsou dopady na celkové zdraví. „Ty léky nepůsobí jenom na snížení váhy. Mají i velmi silné protizánětlivé účinky. Dochází ke snížení hladiny krevního cukru, krevních tuků i krevního tlaku,“ vysvětluje Kunová s tím, že to z nich dělá v podstatě platformu pro léčbu celé řady chronických onemocnění.

Ukazuje se, že jejich pozitivní efekty mohou zasahovat i do kardiologie, spánkové medicíny či léčby závislostí. „Studie ukazují, že lidé mají nižší spotřebu alkoholu a dalších stimulů,“ dodává Kunová. Pokud se podobná zjištění budou potvrzovat, může být adresovatelný trh pro Eli Lilly i Novo Nordisk výrazně větší, než se dnes zdá.

Eli Lilly versus Novo Nordisk. Kdo má navrch?

Trh v posledních měsících jasně favorizuje Eli Lilly. Důvodem je především Mounjaro (tirzepatid), který bývá považován za účinnější terapii než Wegovy od Novo Nordisku. Kunová ale situaci vidí střízlivěji. „Neřekla bych, že jedna firma je jednoznačně lepší. Každá má svoje pozitiva a negativa,“ říká.

Novo Nordisk má výhodu rozsáhlých dat zejména v oblasti kardiovaskulární bezpečnosti. „U semaglutidu jsou provedené výborné studie u pacientů se srdečními onemocněními. Máme velmi dobře zdokumentované jeho přínosy.“ Pro investory je důležité, že z pohledu lékařské praxe nejde o vítěze a poraženého. Spíše vzniká duopol na trhu, jehož velikost se stále zvětšuje.

Další bitva se povede o tablety

Jedním z největších budoucích témat jsou perorální formy léčby. Dnes převažují injekce podávané jednou týdně, přičemž právě psychologická bariéra injekční aplikace dosud část pacientů brzdila.

„Perorální forma přivede úplně jiný segment uživatelů. Rozšíří celý trh,“ říká Kunová. Právě zde mohou investoři najít důležitý růstový katalyzátor. Pokud se tabletové formy rozšíří podobně jako dnes antihypertenziva nebo cholesterolové léky, počet uživatelů může výrazně vzrůst.

Nečekaní poražení: alkohol, sladkosti i ultra zpracované potraviny

Zajímavou částí debaty byly sekundární dopady GLP-1 revoluce. Pacienti podle Kunové nejedí pacient jen méně. Mění se také jejich preference. „Intenzivně sladké věci jim přestávají chutnat. Více vyhledávají libové maso, zeleninu, ovoce a méně tučné výrobky.“ Ve Spojených státech se už podle ní objevují restaurace nabízející speciální „GLP-1 friendly“ menu.

Pro investory to otevírá zajímavou otázku. Jestliže miliony lidí začnou dlouhodobě konzumovat méně sladkých nápojů, alkoholu a vysoce kalorických snacků, mohou se postupně měnit celé spotřebitelské segmenty. A to by mohlo mít druhotný dopad na firmy typu Coca-Cola, PepsiCo nebo McDonald's.

Hrozba pro fitness centra? Spíše příležitost

Dalším ze zajímavých postřehů podcastu byl pohled na fitness sektor. Zatímco část trhu považovala GLP-1 léky za potenciální hrozbu pro fitness průmysl, Kunová očekává spíše pravý opak. „Fitcentra si možná myslí, že je to jejich konec, ale já si myslím, že je to jejich začátek,“ říká.

Úspěšná léčba totiž vyžaduje ochranu svalové hmoty. „Člověk musí přidat silový trénink dvakrát až třikrát týdně. Jinak ztrácí svalovou hmotu.“ Pacienti navíc po prvních úspěších často získávají motivaci ke sportu, kterou předtím neměli. To může vytvořit zcela novou klientskou základnu pro fitness segment.

Největším rizikem není konkurence

Investoři často řeší nástup generik nebo nových konkurentů, Kunová ale upozorňuje na jiný problém. Podle ní je klíčová edukace pacientů a správná práce s dávkováním, což ji vedlo k založení GLP-1 centra. „Někteří lidé jsou schopni se na těch lécích doslova zhuntovat,“ varuje.

Právě dlouhodobá adherence pacientů může být pro farmaceutické společnosti nakonec důležitější než samotná účinnost. Firmy, které dokážou pacienty udržet v léčbě několik let a minimalizovat negativní zkušenosti, budou mít významnou výhodu. „U většiny lidí si umím představit dlouhodobou udržovací dávku. Nevidím důvod, proč by ji museli vysazovat.“

Právě tento detail je pro valuace obou firem zásadní. Pokud by většina pacientů léky užívala jen rok nebo dva, šlo by především o jednorázový růstový příběh. Pokud se ale z GLP-1 stane dlouhodobá terapie podobná lékům na cholesterol nebo vysoký tlak, mění se celá ekonomika trhu.