Expanze v českém výrobním sektoru v červenci i přes mírné zhoršení pokračuje

Červencový PMI potvrdil pokračující expanzi českého zpracovatelského průmyslu, tempo oživení však zvolnilo. Pozitivem zůstává silná zahraniční poptávka, zatímco firmy dál brzdí vysoké náklady a opatrnost při náboru zaměstnanců.

Komentář k červencovému indexu PMI ve výrobním sektoru pro ČR

Klíčové body

• Český PMI zůstal nad hranicí 50 bodů.
• Exportní zakázky rostly nejrychleji od roku 2021.
• Zaměstnanost v průmyslu nadále klesá.

Červencový index PMI ve výrobním sektoru potvrdil, že český zpracovatelský průmysl setrvává na začátku 3. čtvrtletí v pásmu expanze. Hodnota ukazatele však klesla z červnových 53,9 na 52,2 bodu. Červnový výsledek byl přitom nejsilnější od dubna 2022, takže část červencového poklesu představuje návrat k umírněnějšímu tempu růstu. PMI zůstává nad neutrální hranicí 50 bodů, jeho hodnota v červenci ale byla společně s květnem nejslabší od letošního února. Na červencový výsledek PMI je podle mě nutné nahlížet především jako na zpomalení dosavadního oživení průmyslové aktivity než na signály útlumu.

Růst výroby i nových zakázek v červenci pokračoval, avšak pomalejším tempem než v předchozím měsíci. Příznivým signálem byla především zahraniční poptávka, když nové exportní zakázky rostly nejrychleji od srpna 2021. To naznačuje, že českým výrobcům se dařilo získávat objednávky na zahraničních trzích navzdory zvýšeným cenám energií a geopolitické nejistotě. Současně však zpomalení celkových zakázek ukazuje, že oživení zatím není rovnoměrné a jeho domácí složka může být méně přesvědčivá. Český průmysl tak zůstává výrazně závislý na tom, zda se zlepšení evropské poptávky udrží i v dalších měsících.

Ve srovnání s květnem se částečně změnila také struktura průmyslové aktivity. Tehdy firmy výrazně zvyšovaly nákupy vstupů a vytvářely bezpečnostní zásoby kvůli obavám z nedostatku materiálu a dalšího zdražování. V červenci naopak finanční tlak přiměl podniky omezit růst nákupní aktivity i zásob před zahájením výroby. Pozitivní vývoj PMI proto tentokrát méně souvisel s předzásobením, přesto však část výsledku nadále ovlivňovaly problémy v dodavatelských řetězcích. Delší dodací lhůty totiž technicky zvyšují hlavní index PMI, i když samy o sobě představují pro výrobu spíše komplikaci než známku zdravější poptávky.

Napětí v dodávkách během července přetrvávalo, jeho intenzita se však proti předchozím měsícům zmírnila. Objem nedokončené výroby přesto dále poměrně výrazně rostl, protože firmy nebyly schopné všechny objednávky zpracovat včas. Vedle zpožděných dodávek k tomu mohly přispívat také problémy s dostupností některých vstupů. Růst nákupních i prodejních cen zpomalil, cenové tlaky však zůstaly z historického pohledu zvýšené. Výrazně zdražovaly například kovy a chemické výrobky, takže průmysl nadále čelí riziku, že vyšší náklady bude muset promítat do cen pro odběratele.

Slabší stránkou červencového průzkumu je opětovné snižování zaměstnanosti. V červnu se počet pracovníků po pěti měsících poklesu přibližně stabilizoval, tento vývoj se však neudržel. Firmy se při stále vysokých nákladech a nejistém výhledu zřejmě snaží chránit své ziskové marže a zvyšovat produktivitu bez rozšiřování pracovních kapacit. Také důvěra výrobců klesla na tříměsíční minimum, přesto zůstala v historickém srovnání relativně vysoká. Oživení průmyslu proto pokračuje, zatím však není natolik pevné, aby podniky vedlo k výraznějšímu náboru zaměstnanců nebo k bezvýhradně optimistickému hodnocení dalšího vývoje.

Červencový PMI představuje pro českou ekonomiku smíšený, ale stále převážně příznivý signál. HDP ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostl o 0,4 % k/k a o 2,0 % r/r, přičemž růst podpořila konečná spotřeba a zahraniční obchod. Podle komentáře Českého statistického úřadu (ČSÚ) vývoj hrubé přidané hodnoty v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnil především průmysl, což dobře zapadá do vývoje PMI ve 2. čtvrtletí. Červencový PMI naznačuje, že výrobní sektor k hospodářskému růstu pravděpodobně přispíval také na začátku 3. čtvrtletí. Růst exportních zakázek je povzbudivý, zatímco slabší zaměstnanost, omezené nákupy vstupů a zvýšené náklady ukazují na přetrvávající opatrnost podniků. Dosavadní vývoj v ČR proto odpovídá spíše mírnému růstu průmyslové produkce než nástupu silné a plošné průmyslové expanze.

FAQ

Jaká byla hodnota PMI?

52,2 bodu.

Co podporuje průmysl?

Silnější zahraniční poptávka.

Jaké je hlavní riziko?

Vysoké náklady a slabší zaměstnanost.

Související témata