Otázky a odpovědi ke zprávě o konkurenceschopnosti bankovního sektoru

Otázky a odpovědi ke zprávě o konkurenceschopnosti bankovního sektoru

Čeho se toto sdělení týká?

Dnešní sdělení plní závazek stanovený v Unii úspor a investic posoudit konkurenceschopnost bankovního sektoru EU.

Sdělení uznává podstatné zlepšení odolnosti a výkonnosti bankovního sektoru za posledních 15 let od celosvětové finanční krize, nastiňuje však hlavní výzvy, které brání konkurenceschopnosti tohoto odvětví a omezují jeho přínos pro hospodářství EU, a zároveň stanoví opatření k jejich řešení.

Jak toto sdělení doplňuje strategii Unie úspor a investic?

Cílem strategie SIU je pomoci finančnímu systému EU účinněji nasměrovat úspory do produktivních investic a zároveň zvýšit finanční příležitosti pro občany a podniky. Vztahuje se jak na bankovní, tak na kapitálové trhy.

Banky hrají v hospodářství EU důležitou úlohu tím, že podporují domácnosti a podniky. Poskytují 75 % podnikových úvěrů společnostem z EU.  

Kromě své tradiční úlohy vkladatelů a věřitelů hrají banky klíčovou úlohu na kapitálových trzích. Mnohé z nich poskytují rozmanité retailové investiční produkty, slouží jako brána pro společnosti z EU, které usilují o přístup na kapitálové trhy, a jako tvůrci trhu přispívají k tržní likviditě.

Vzhledem k této zásadní úloze v hospodářství Unie mají účinnost a výkonnost bank prvořadý význam. Bankovní sektor EU a kapitálové trhy jsou vzájemně závislé a měly by se rozvíjet souběžně.

Silnější a větší banky v EU mohou podpořit rozvoj kapitálových trhů EU, zejména na přeshraničním základě. Efektivnější a integrovanější kapitálové trhy pak mohou bankám v EU pomoci zvýšit domácí i mezinárodní konkurenceschopnost.

Jaké jsou výzvy pro konkurenceschopnost bank v EU?

Sdělení identifikuje tři hlavní výzvy, které brzdí plný potenciál bankovního sektoru podporovat hospodářství EU.

1. Jednotný bankovní trh zůstává v jednotlivých členských státech příliš roztříštěný. To omezuje rozsah a přeshraniční činnost, omezuje hospodářskou soutěž a omezuje schopnost bank poskytovat služby domácnostem a podnikům v celé EU. Rovněž brání bankám v EU dosáhnout rozsahu potřebného k tomu, aby mohly konkurovat bankám ze třetích zemí v klíčových segmentech trhu, jako je investiční bankovnictví, tržní financování a digitální finanční služby, zejména na trhu EU. Fragmentace navíc brání zeměpisné diverzifikaci a banky jsou více vystaveny místním otřesům.
2. EU v některých případech doplnila další podrobnosti nebo povinnosti nad rámec mezinárodních norem. Standardy Basel III, které jsou určeny pro velké mezinárodně působící banky, uplatňujeme na všechny banky v EU, včetně těch nejmenších, i když s určitými prvky proporcionality. Komise zváží úpravu některých norem tak, aby lépe zohledňovaly specifika EU, jako je velikost a obchodní modely.
3.  Je třeba snížit nepřiměřenou složitost vyplývající ze vzájemného působení mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních pravidel a pravidel pro řešení krizí. Aspekty regulačního rámce vztahující se na banky v EU, včetně požadavků na podávání zpráv, jsou zbytečně složité a zatěžující a měly by být zjednodušeny. Další aspekty regulačního rámce by mohly být přiměřenější, neboť EU musí mít jak velké banky schopné konkurovat na mezinárodní úrovni, tak menší instituce, které financují místní podniky.

Řešení těchto tří výzev má zásadní význam pro to, aby bankovní sektor lépe podporoval hospodářství EU financováním růstu a inovací.

Kdo bude mít prospěch z konkurenceschopnějšího a integrovanějšího bankovního sektoru a jak?

Konkurenceschopnější a integrovanější bankovní sektor by prospěl hospodářství EU tím, že by pomohl financovat strategické priority EU.

Podpora rozsáhlejší přeshraniční činnosti a silnější hospodářské soutěže by byla přímo prospěšná pro občany a podniky, neboť by vedla k diverzifikovanějším bankovním produktům a službám pro občany a podniky s konkurenčnějšími cenami.

A konečně, umožnit bankám konsolidovat operace přes hranice by pomohlo snížit náklady související s dodržováním předpisů, řízením rizik a další infrastrukturou. Banky by pak mohly více investovat do digitálních inovací a transformace a nabízet širší a kvalitnější škálu služeb. Rozšiřování je rovněž zásadní pro odpovídající podporu rozvoje integrovaných kapitálových trhů.

Jak opatření uvedená ve sdělení ovlivní finanční stabilitu a odolnost bankovního sektoru?

Odolnost a konkurenceschopnost jdou ruku v ruce a vzájemně se posilují. Bankovní sektor, který není konkurenceschopný, nemůže zůstat odolný v průběhu času, zatímco bankovní sektor, který není odolný, není pro investory atraktivní a nemůže odolat otřesům a zůstat konkurenceschopný v dlouhodobém horizontu. Sdělení usiluje o dosažení obou cílů zvýšením účinnosti rámce s cílem zlepšit konkurenceschopnost bank v EU a zároveň zachovat celkovou odolnost systému.

Jak sdělení přispěje ke zjednodušení regulačního rámce pro banky?

Sdělení otevírá cestu ke snížení nepřiměřené složitosti regulačního rámce v souladu s širšími cíli Komise v oblasti snižování zátěže.

Cílem tohoto zjednodušení je přinést hmatatelné výhody bankám i orgánům, aniž by byla oslabena odolnost. Neznamená to slabší pravidla nebo deregulaci. Předpokladem konkurenceschopnosti zůstává finanční stabilita a odolnost bankovního systému, avšak zbytečná zátěž by měla být odstraněna. V praxi to může zahrnovat odstranění nesrovnalostí a překrývání mezi právními texty, omezení vnitrostátní diskreční pravomoci a gold-platingu a zajištění toho, aby byl rámec přiměřenější velikosti a obchodnímu modelu bank. 

Sdělení stanoví konkrétní opatření ke snížení nepřiměřené složitosti. Komise:

• zvýšit transparentnost a cílenost kapitálových požadavků specifických pro banky (požadavky pilíře 2) a pokynů v oblasti dohledu;
• zjednodušit a dále harmonizovat makroobezřetnostní rezervy a rezervy k řešení krize;
• povzbudit orgány, aby zlepšily své koordinační mechanismy tak, aby stanovily obezřetnostní požadavky stále koordinovanějším způsobem;
• zavést cílené změny, které Evropskému orgánu pro bankovnictví umožní zajistit další proporcionalitu, zjednodušení a automatizaci podávání zpráv bankami.

Jak Komise zohlední specifika EU při provádění mezinárodních norem?

EU uplatňuje standardy Basel III od 1. ledna 2025 s řadou přechodných opatření. Komise je i nadále odhodlána tyto mezinárodní standardy uplatňovat způsobem, který lépe odráží specifické rysy a rozmanitost bankovního systému EU.

Silnou stránkou je rozmanitost bankovního sektoru EU. EU potřebuje jak velké banky, které mohou financovat rozsáhlé inovace a konkurovat v celosvětovém měřítku, což je důležité pro strategickou autonomii EU; a menší, méně složité banky, které zůstávají v blízkosti podniků a komunit.

EU v současné době uplatňuje plné standardy Basel III na všechny banky, nejen na velké mezinárodně působící banky, i když určitá proporcionalita je již zakotvena. V této souvislosti sdělení signalizuje další proporcionalitu pro menší banky, včetně možné úpravy kritérií a prahových hodnot pro „malé a nepříliš složité instituce“ a přizpůsobení jejich požadavků.

Stejně jako ostatní jurisdikce Komise posoudí dopad minimální výstupní úrovně, která je pojistkou pro příliš nízké modelované kapitálové požadavky. Kromě toho Komise přezkoumá přechodná opatření pro hypoteční úvěry a úvěry pro podniky bez ratingu, což je důležité pro domácnosti a malé a střední podniky.

Jak EU odstraní překážky přeshraniční bankovní činnosti a podpoří integraci trhu?

Sdělení ukazuje, že zjednodušení přinese výhody, ale samo o sobě nezvýší konkurenceschopnost bank v EU. Klíčovou výzvou je nedostatečný rozsah a nedostatečná úroveň přeshraniční bankovní činnosti: velké banky EU mohou být v poměru k národnímu HDP velké, ale ve srovnání s hospodářstvím EU jako celkem a s významnými mezinárodními protějšky zůstávají malé. Banky v EU potřebují vhodné prostředí pro růst, hospodářskou soutěž a konsolidaci.  

Za účelem řešení tohoto problému se sdělení zaměřuje na překážky integrace trhu. Bankovní skupiny v EU musí v současné době splňovat obezřetnostní požadavky na úrovni mateřských i dceřiných podniků. To vede k tomu, že vysoce kvalitní likvidní aktiva ve výši více než 230 miliard EUR jsou zachycena v rámci vnitrostátních hranic. Komise plánuje umožnit přeshraničním bankovním skupinám, které jsou dobře integrovány, účinněji alokovat kapitál a likviditu v celé Unii, aby mohly přesměrovat nadměrné zdroje tam, kde by byly pro hospodářství nejproduktivnější. Jakákoli reforma v tomto ohledu by zohlednila obavy týkající se finanční stability na místní úrovni členských států, v nichž sídlí dceřiné společnosti přeshraničních bankovních skupin.

Sdělení zároveň v době krize zdůrazňuje, že k zachování finanční stability a budování důvěry mezi orgány dohledu jsou nezbytné silné a společné záruky. Z tohoto důvodu Komise plánuje nahradit návrh evropského systému pojištění vkladů z roku 2015 novým návrhem na zjednodušení rámce pojištění vkladů, který bude vycházet ze stávajících záchranných sítí na centrální a vnitrostátní úrovni a bude řešit zbývající zranitelnost systémů pojištění vkladů vůči nedostatku likvidity.

Co toto sdělení znamená pro bankovní unii?

Dokončení bankovní unie zůstává pro Komisi prioritou jako součást strategie Unie úspor a investic.

Toto sdělení zasazuje bankovní unii do širšího kontextu a snaží se ukázat, že další pokrok v bankovní unii může zvýšit odolnost rámce, posílit důvěru mezi orgány dohledu a v konečném důsledku pomoci snížit překážky přeshraniční činnosti. Zatímco centrální dohled prostřednictvím jednotného mechanismu dohledu (SSM) a rámec pro řešení krizí prostřednictvím Jednotného výboru pro řešení krizí jsou již zavedeny, jsou stále zapotřebí další kroky k vytvoření skutečné bankovní unie, včetně dalšího postupu v oblasti společného pojištění vkladů.

Celkovým cílem je posílit konkurenceschopnost bank a podpořit hospodářství EU.

Jaký je další postup pro evropský systém pojištění vkladů (EDIS)?

Komise nahradí návrh evropského systému pojištění vkladů z roku 2015 novým návrhem, který odráží pokrok dosažený v regulačním a institucionálním prostředí za posledních deset let. Cílem bude posílit ochranu bankovních vkladů bez ohledu na to, zda je banka v úpadku řešena prostřednictvím řešení krize nebo vnitrostátního úpadkového řízení.

Nový návrh lépe sladí řízení a financování krizového řízení a pojištění vkladů v rámci bankovní unie, přičemž bude vycházet ze stávajících záchranných sítí jak na centrální (jednotný fond pro řešení krizí), tak na vnitrostátní úrovni (systémy pojištění vkladů). Bude se rovněž zabývat zbývajícími zranitelnými místy systémů pojištění vkladů. A co je nejdůležitější, zajistí, aby přeshraniční úpadky bank byly řešeny na evropské úrovni, aby jednotlivé členské státy nenesly náklady samy. Komise rovněž zohlední rozmanitost bankovního sektoru a vnitrostátní specifika.

Co hodlá Komise udělat pro usnadnění přeshraničních bankovních služeb a řešení otázek týkajících se domovského a hostitelského státu?

Hlavní překážkou konkurenceschopnosti bank zůstává roztříštěnost bankovního trhu. Ačkoli bankovní unie vytvořila jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí na základě společného souboru pravidel, přetrvávají obavy, že bankovní skupiny fungují za běžných okolností na evropské úrovni, ale řeší se na vnitrostátní úrovni v krizi, přičemž selhání dceřiných společností spadá do pravomoci vnitrostátních orgánů.

Na podporu účinnějšího přeshraničního přidělování finančních prostředků v rámci bankovních skupin a na podporu přeshraničních bankovních služeb má Komise v úmyslu vytvořit záruky, které zvýší předvídatelnost ochrany vkladatelů a krizového řízení a zajistí, aby se s nimi na evropské úrovni zacházelo jednotněji. Cílem je posílit důvěru mezi orgány.

Kromě odstranění obezřetnostních překážek sdělení rovněž uznává, že přeshraniční bankovní služby lze usnadnit bližším pohledem na jiné než obezřetnostní překážky, jako je uplatňování pravidel pro boj proti praní peněz nebo ochranu spotřebitele.

Co Komise plánuje s kapitálovými rezervami?

Komise zdůrazňuje, že je třeba reformovat makroobezřetnostní rámec a zároveň zachovat finanční stabilitu. Za tímto účelem bude usilovat o zajištění jednoduššího souboru makroobezřetnostních nástrojů, jakož i větší konvergence a konzistentnosti při uplatňování makroobezřetnostních nástrojů v celé EU. Za tímto účelem Komise zváží snížení počtu kapitálových rezerv a zlepšení jejich koncepce a kalibrace s cílem dosáhnout větší soudržnosti a harmonizace úrovně požadovaného kapitálu.

Povede zjednodušení obezřetnostních požadavků („kapitálový stack“) ke zvýšení nebo snížení kapitálu v držení bank?

Naším cílem je posílit účinnost rámce a snížit nepřiměřenou finanční a administrativní zátěž bank při současném zachování celkové úrovně odolnosti systému.

K dosažení těchto cílů by bylo třeba některé požadavky dále harmonizovat a zjednodušit jejich koncepci.

Přitom lze očekávat určitý dopad na úroveň kapitálu, zejména v oblastech, kde je dnes vysoká diskreční pravomoc a různorodost.

Navrhne Komise Evropskému orgánu pro bankovnictví mandát v oblasti konkurenceschopnosti?

Zvyšování konkurenceschopnosti není jen o změně pravidel. Sdělení uznává potřebu kulturní změny a úlohu všech aktérů:

• Orgány dohledu by se měly řídit přístupem více založeným na posouzení rizik a vyvarovat se přístupu nulové tolerance rizika, jakož i zbytečného podávání zpráv a příliš normativních požadavků.
• Banky by rovněž měly akceptovat, že určitá právní nejednoznačnost je nevyhnutelná, spíše než vždy usilovat o úplnou jistotu prostřednictvím dodatečných pokynů, které jsou motivovány nadměrnými úvahami o dodržování předpisů. 

Zvláštní mandát pro Evropský orgán pro bankovnictví v oblasti konkurenceschopnosti je složitou otázkou, která by vyžadovala další analýzu od nynějška do návrhů, které mají být předloženy v prvním čtvrtletí roku 2027.

Plánujete přijmout nějaká opatření týkající se státních expozic s cílem zvýšit konkurenceschopnost bankovního sektoru? Existuje souvislost s pokrokem v bankovní unii?

Jedním z cílů bankovní unie bylo ve větší míře izolovat banky od krizí států. Situace se od krize státního dluhu EU vyvíjela, neboť k tomuto cíli přispělo několik strukturálních reforem, mimo jiné zřízením jednotného orgánu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí, jakož i zvýšením celkové odolnosti bankovního sektoru. Expozice vůči suverénním subjektům je dnes podle údajů z oblasti dohledu méně obezřetnostní než před deseti lety. Posoudíme, zda jsou zapotřebí další opatření k omezení koncentrace rizik a podpoře diverzifikace portfolií státních dluhopisů bankami.  

Jak sdělení zohledňuje zpětnou vazbu z konzultace a doporučení orgánů dohledu a regulačních orgánů EU? 

Cílená konzultace, kterou Komise zahájila v únoru 2026, shromáždila názory a důkazy od 227 zúčastněných stran, včetně bank, veřejných orgánů, podnikatelských sdružení a občanské společnosti ze všech členských států EU. Do této skupiny patřily hlavní finanční orgány EU.

Reakce poukázaly na několik klíčových problémů v bankovním sektoru: složitá pravidla, roztříštěné trhy, nerovná hospodářská soutěž a překážky bránící přeshraničnímu bankovnictví. Zúčastněné strany obecně podporovaly hlubší integraci jednotného trhu a silnější bankovní unii, ačkoli měly různé názory na to, jak toho dosáhnout.

Komise vyzývá zúčastněné strany, aby k dnešnímu sdělení poskytly zpětnou vazbu. Bude analyzovat obdržené odpovědi a dialog se zúčastněnými stranami bude pokračovat s ohledem na přípravu legislativního balíčku, který má být předložen do prvního čtvrtletí roku 2027.

Jaké jsou další kroky?

Komise přijme legislativní návrhy na změnu bankovního regulačního rámce do prvního čtvrtletí roku 2027 v souladu s plánem „Jedna Evropa, jeden trh“. Sdělení zároveň obsahuje několik výzev členským státům, orgánům dohledu a bankovnímu odvětví, aby pokračovaly ve svém úsilí nebo změnily přístupy s cílem zlepšit konkurenceschopnost bank na podporu hospodářství EU. Kulturní posun v bankovnictví může již nyní přinést hmatatelné výhody, a to bez ohledu na výsledek politických jednání o bankovním regulačním rámci.

Jak budete shromažďovat zpětnou vazbu od zúčastněných stran k tomuto sdělení a jak bude zohledněno?

Komise je i nadále odhodlána naslouchat zpětné vazbě zúčastněných stran ohledně dalšího postupu uvedeného v tomto sdělení. Zúčastněné strany mohou poskytnout zpětnou vazbu ke sdělení prostřednictvím platformy „Podělte se o svůj názor“. Komise zohlední stávající i veškeré další příspěvky při přípravě legislativních návrhů plánovaných na první čtvrtletí roku 2027.

Co Komise plánuje ohledně pravidel na ochranu spotřebitele?

Komise bude sledovat, jak členské státy uplatňují pravidla na ochranu spotřebitele, s cílem usnadnit přeshraniční bankovní činnost a usnadnit spotřebitelům přístup k širší škále bankovních služeb při současném zachování odpovídající úrovně ochrany.

Bude zachována rozmanitost bankovního sektoru a úloha menších bank? Jak by sdělení přispělo k tomu, aby byl bankovní regulační rámec přiměřenější?

Sdělení uznává, že rozmanitost bankovního sektoru EU je jednou z hlavních silných stránek Evropy a měla by být zachována. Zdůrazňuje význam velkých přeshraničních bankovních skupin i menších regionálních, družstevních a spořitelen, které mají zásadní význam pro financování domácností, malých a středních podniků a místních komunit.

Aby bylo zajištěno, že rámec bude fungovat pro všechny banky bez ohledu na velikost nebo obchodní model, klade sdělení velký důraz na proporcionalitu. V praxi to znamená vhodněji nastavit pravidla tak, aby banky mohly podporovat reálnou ekonomiku, aniž by čelily zbytečné složitosti. Komise proto může prozkoumat nové prahové hodnoty a kritéria pro malé a nepříliš složité instituce a upravit požadavky v rámci mikroobezřetnostního a makroobezřetnostního rámce a rámce pro řešení krizí tak, aby lépe odrážely různé profily bank.