Požár ve Zlíně způsobil stamilionové škody. Příčina se vyšetřuje

Požár budovy č. 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně zničil zásoby několika firem a vyřadil jejich hlavní logistické zázemí. Vasky vyčíslily hodnotu uloženého zboží až na 180 milionů korun, Alpine Pro mělo v objektu jediný centrální sklad se zásobami za více než půl miliardy. Celková škoda ani přesná příčina požáru zatím nejsou známy. Výši výsledného pojistného plnění ovlivní sjednané limity a způsob ocenění zničeného majetku.

Požár vypukl ve čtvrtek 9. července před půl devátou ráno ve skladu obuvi v devátém patře jedenáctipodlažní budovy č. 34. Podle Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje bylo postupně nasazeno 32 jednotek a 51 kusů techniky. Kvůli rozsahu události hasiči vyhlásili zvláštní stupeň požárního poplachu, tedy nejvyšší možný. Při hašení pomáhaly také dva vrtulníky s bambivaky.

Zásah komplikovala výška objektu, množství skladovaného materiálu a rychlé narušení statiky. Hasiči proto pracovali převážně z výškové techniky a nemohli dlouhodobě zasahovat uvnitř. Oheň postupoval do dalších podlaží a během čtvrtka se zřítila severní i západní část stavby. Požár zasáhl také střechu sousední budovy č. 32, kde sídlí Česká pošta a další nájemci. Zasahující jednotky se proto soustředily také na ochranu okolních objektů a zastavení dalšího šíření ohně. Z prostor využívaných společností Vasky bylo podle města Zlína evakuováno šest zaměstnanců. Záchranáři vyvedli lidi také z okolních objektů. Událost se přes mimořádný rozsah majetkových škod obešla bez úmrtí a vážných zranění.

Velitel zásahu ohlásil lokalizaci požáru ve 22:15. Přibližně o hodinu později hasiči snížili stupeň požárního poplachu ze zvláštního na třetí. Během noci zůstalo na místě 14 profesionálních a dobrovolných jednotek. Požářiště sledovaly pomocí dronů a výškové techniky, dohašování pokračovalo také v následujících dnech.

Město doporučilo obyvatelům centra omezit větrání kvůli zplodinám unikajícím z požářiště. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu zveřejněných radnicí nepředstavovaly naměřené hodnoty bezprostřední ohrožení života. V blízkosti objektu však mohly být koncentrace některých látek zvýšené. Událost zasáhla také fungování veřejných institucí. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen Baťův mrakodrap, ve kterém sídlí krajský a finanční úřad. Mimo provoz zůstaly rovněž prostory BAŤOVA INSTITUTU. Zlínský kraj část areálu poskytl jako zázemí pro zasahující složky.

Celková škoda převýší první odhady

První zveřejněné částky se týkaly především zásob společnosti Vasky. Policie původně odhadovala škodu na uskladněné obuvi na 60 až 80 milionů korun. Firma následně uvedla, že v objektu měla přibližně 75 tisíc párů obuvi a další zboží v prodejní hodnotě 150 až 180 milionů korun. S částkou 180 milionů korun pracovalo během zásahu také město Zlín. Rozdíl mezi odhady může souviset s použitým způsobem ocenění. Výrobní náklady bývají nižší než prodejní hodnota zboží, která obsahuje obchodní marži. Pro výši pojistného plnění bude rozhodující metoda sjednaná v pojistné smlouvě. Případný výpadek marže může pokrývat pojištění přerušení provozu.

Zveřejněné částky proto zatím nepředstavují konečný účet. Vycházejí z odlišných podkladů a vznikaly v době, kdy nebylo možné do objektu bezpečně vstoupit. Přesnější vyčíslení přinesou inventury a znalecké posudky.

Společnost Vasky uvedla, že její majetek byl pojištěn. Zasažené prostory však představovaly její jediný centrální sklad. Firma přišla o většinu hotových zásob značek Vasky a Botas, zatímco část zboží zůstala na jednotlivých prodejnách. Výroba obuvi pokračuje v jiném závodě. Její měsíční kapacita činí přibližně 10 až 12 tisíc párů, takže ztrátu zhruba 75 tisíc párů nelze rychle nahradit. Dopad požáru proto bude záviset na výši pojistného plnění a rychlosti obnovení expedice objednávek. Firma bude zároveň potřebovat nové skladové zázemí napojené na výrobu a prodejní síť.

Ještě vyšší hodnotu zasaženého zboží oznámila společnost Alpine Pro. Také ona měla ve zlínské budově svůj jediný centrální sklad. Podle vyjádření majitele Václava Hrbka se v něm nacházelo zboží za více než půl miliardy korun, včetně části nové podzimní a zimní kolekce. Hrbek uvedl, že pojištění celou škodu nepokryje a vypořádání bude komplikované. Alpine Pro po požáru dočasně zastavilo internetový obchod. Kamenné prodejny měly bezprostředně po události vlastní zásoby, jejich další doplňování však může být omezené. Provozní dopady se proto mohou naplno projevit až s odstupem. Část zničeného zboží byla určena pro nadcházející sezonu. Rychlost jeho nahrazení bude záviset na dostupnosti nových dodávek, přičemž případné zpoždění se může projevit v nabídce prodejen i internetového obchodu.

Skutečný rozsah škod bude možné stanovit po inventurách a odborných prohlídkách. Přístup do objektu omezuje narušená statika a část majetku zůstává pod sutinami. Konečná hodnota škody se může měnit podle stavu zachráněného zboží a výsledků znaleckého ocenění.

Požár zasáhl také společnost Equator Cycling, depo Zásilkovny a Nadace Tomáše Bati přišla přibližně o 30 tisíc knih uložených na 48 paletách. Šlo o tituly z její vlastní produkce, včetně starších publikací, které již nemusí být možné znovu vydat ve stejné podobě. Škoda nadace má také historický rozměr. Část zničených knih dokumentovala baťovskou historii a průmyslový rozvoj Zlína. Jejich hodnotu proto nelze vyjádřit pouze výrobní cenou jednotlivých výtisků.

Samostatnou škodu představuje budova vlastněná společností CREAM. Její ředitel Martin Jarolím uvedl, že škoda na objektu se bude pohybovat ve stovkách milionů korun. Firma před požárem zahájila opravy budovy a připravovala její další využití. Požár zasáhl stavbu ve chvíli, kdy vlastník investoval do její obnovy. Část provedených prací byla znehodnocena a další využití objektu se bude odvíjet od výsledků statického posouzení. K hodnotě stavby se přidají náklady na zabezpečení jejího torza a odklizení sutin. Další výdaje přinesou statické posudky a opatření potřebná k ochraně okolních objektů.

Budova č. 34 patřila k významným stavbám bývalého baťovského areálu. Původně vznikla jako centrální sklad obuvi a byla součástí cenného celku zlínské průmyslové architektury. Rozhodování o jejím dalším osudu proto ovlivní technický stav i historická hodnota objektu. Celková škoda dosud nebyla úředně stanovena. Výslednou částku vytvoří škody na budově a majetku nájemců spolu s provozními ztrátami a náklady na přesun do náhradních prostor.

Policie zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání obecného ohrožení z nedbalosti. Přesnou příčinu vzniku požáru však kriminalisté ani vyšetřovatelé hasičů dosud nepotvrdili. Zakladatel společnosti Václav Staněk pro iDNES.cz uvedl, že firma je pojištěná, výsledek jednání s pojišťovnou je však zatím nejistý. „Pojištění jsme, ale nevím, jak to proběhne s pojišťovnou. Doufáme, že se do toho zapojí,“ uvedl. Doplnil, že na prodejnách sice zůstala část zásob, ve srovnání s centrálním skladem jde ale pouze o zlomek. K možné příčině požáru zároveň řekl, že jde pouze o pracovní domněnku a definitivní závěry přinese až vyšetřování hasičů. Podle něj mohla sehrát roli prasklá žárovka, která spadla mezi papírové krabice s obuví. Ve skladu se navíc nacházely tisíce impregnačních sprejů, které během požáru vybuchovaly.

Odborníci budou zjišťovat bezprostřední zdroj zapálení a okolnosti následného šíření ohně. Posouzení se může týkat rozmístění hořlavého materiálu a rozdělení objektu na požární úseky. Prověřována může být také funkce požárně bezpečnostních zařízení. Dosavadní informace neprokazují selhání konkrétního systému. Určení prvního ohniska nemusí samo o sobě vysvětlit celý rozsah události. Vyšetřování se proto zaměří také na důvody vysoké intenzity požáru a jeho průniku do dalších částí budovy. Výsledky budou podstatné pro určení odpovědnosti a nastavení budoucích preventivních opatření.

Majitel budovy uvedl, že rychlost šíření požáru si nedokáže vysvětlit. Pro závěr vyšetřování budou důležité stopy získané na požářišti a svědecké výpovědi. Další informace přinesou požárně technické expertizy. Stav objektu však může práci vyšetřovatelů zpomalit, protože některá místa zůstávají obtížně přístupná. Příčina požáru bude důležitá rovněž pro pojistitele. Při prokázání odpovědnosti konkrétní osoby nebo firmy mohou pojišťovny po vyplacení pojistného plnění požadovat náhradu vyplacených prostředků. Výsledek bude záviset na právním posouzení události a smluvních vztazích mezi zúčastněnými subjekty.

Jeden sklad se stal kritickým místem podnikání

Rozsah škod odhalil soustředění vysoké hodnoty majetku v jednom objektu. Vasky i Alpine Pro provozovaly ve zlínské budově své jediné centrální sklady. Výpadek jednoho místa tak narušil hlavní logistické procesy obou společností. Pojištění může nahradit sjednanou finanční hodnotu zničeného majetku. Výroba a doprava nových zásob však mohou trvat měsíce. U sezonního sortimentu navíc hrozí, že náhradní dodávky dorazí až po skončení hlavního prodejního období. Každý další týden bez plně funkčního skladu může zvýšit provozní ztrátu.

Pojištění přerušení provozu může podle podmínek smlouvy pokrýt ušlý hrubý zisk a pokračující náklady během obnovy. Rozhodující bude sjednaná doba ručení. Pokud návrat k běžnému provozu potrvá déle, zbývající ekonomickou ztrátu ponese podnik. Nájemci nemohou počítat s rychlým návratem do původních prostor. Budova má narušenou statiku a o budoucnosti jejího zbytku rozhodnou další posudky. Firmy proto budou hledat náhradní sklady. Současně musí zajistit jejich napojení na expedici a firemní informační systémy.

„U rozsáhlých majetkových škod se role pojišťovacího makléře naplno projeví bezprostředně po vzniku události. Pomáhá klientovi koordinovat komunikaci s pojistiteli, zajistit potřebnou dokumentaci a správně uplatnit všechny nároky vyplývající z pojistných smluv. Vedle škody na budově nebo zásobách je nutné včas řešit také přerušení provozu, náklady na náhradní prostory a opatření, která zabrání dalším ztrátám. U komplikovaných událostí, kde se střetávají zájmy vlastníka objektu, nájemců a několika pojistitelů, je zkušený makléř pro firmu důležitým partnerem. Zná nastavení pojistného programu, dokáže upozornit na jednotlivé limity a pomáhá klientovi připravit podklady tak, aby likvidace postupovala co nejrychleji,“ uvedla Kateřina Měchurová, výkonná ředitelka Asociace českých pojišťovacích makléřů.

„Význam makléře přitom pokračuje i po vyplacení pojistného plnění, kdy společně s klientem vyhodnocuje, zda pojistná ochrana odpovídá skutečným rizikům a zkušenostem z nastalé škody. Problematiku pojištění přerušení provozu a správného postupu při uplatnění škody chceme přiblížit také odborné veřejnosti. Na září proto připravujeme webinář Praktický průvodce škodou z přerušení provozu, který se zaměří na konkrétní postupy a zkušenosti z likvidace těchto událostí,“ uzavřela Kateřina Měchurová.

Případ upozornil také na sezonní změny hodnoty zásob. Oděvní a obuvnické společnosti mohou před začátkem hlavní sezony držet ve skladech výrazně více zboží než během zbytku roku. Pojistný limit nastavený podle průměrného stavu pak nemusí pokrýt hodnotu majetku v době nejvyššího naplnění skladu. Při likvidaci budou vlastník budovy a jednotliví nájemci dokládat skutečný rozsah zničeného majetku. Podstatnou roli získají účetní evidence a skladové systémy. Kvalita podkladů může ovlivnit dobu potřebnou k vyčíslení jednotlivých nároků a rychlost prvních výplat.

Česká asociace pojišťoven v souvislosti se zlínským požárem připomněla, že více než 5 700 požárů způsobilo v roce 2025 škody za 5,7 miliardy korun. „Aktuální požár ve Zlíně dává připomenout rok 2025. V loňském roce přes 5700 požárů způsobilo škodu za více než pět miliard korun, konkrétně 5,7 mld. Kč. Z pohledu statistiky se loni jednalo o nejhorší rok za poslední dekádu. Rok 2025 byl přitom poznamenán především požáry průmyslových budov, které jsou zpravidla ničivější a přinášejí vyšší škody než požáry na majetku občan. U požárů obecně platí, že příčin bývá celá řada, od technické závady až po hrubou nedbalost, a to platí jak v domácnostech, tak u firem. Zatím co technickou závadu nelze předvídat, u nedbalostní příčiny je možné jí předcházet včasnými procesními opatřeními. A dodržování normami předepsaných protipožárních opatření je samozřejmě základ,“ uvedla Česká asociace pojišťoven.

Zlínský požár ukázal, jak rychle může ztráta jediného centrálního skladu zasáhnout celý obchodní model firmy. Výši konečné ztráty ovlivní pojistné plnění i doba potřebná k obnovení zásob a vybudování náhradního logistického zázemí. Skutečný dopad události se ukáže v následujících týdnech a měsících podle toho, jak rychle se jednotlivým společnostem podaří vrátit k běžnému provozu.