Česká koruna i maďarský forint na letošních maximech

Předběžná dohoda mezi USA a Íránem přinesla uklidnění na finanční trhy a oslabila energetická rizika. Pozitivní sentiment se projevil i na devizovém trhu, kde posilují středoevropské měny.

Klíčové body

Koruna a forint profitují i z návratu rizikového apetitu investorů.
Euro vůči dolaru část ztrát umazalo, ale předválečných úrovní zatím nedosáhlo.
Další vývoj bude záviset na úspěchu mírových jednání a politice centrálních bank.

Informace o předběžné dohodě mezi Íránem a USA se propsala do optimismu na finančních trzích. Příměří a příslib znovuotevření Hormuzského průlivu snižují nejhorší geopolitický scénář, který spočíval v delším výpadku energetických toků z Perského zálivu. Ropa Brent dnes ráno klesla až na 83 dolarů za barel. Finanční trhy tak od poloviny května odečetly velkou část rizikové prémie, která se do energií propsala během konfliktu.

Přesto je potřeba na současný vývoj na Blízkém východě nahlížet opatrně. V případě předběžné dohody jde totiž zatím spíše o rámec a časové okno pro další jednání než o definitivní řešení konfliktu. Klíčový problém zůstává íránský jaderný program. Právě otázky obohacování uranu, rozsahu kontrol a sankčních úlev budou politicky i technicky nejtěžší. Citlivé body mají být řešeny během 60denního období a je jasné, že jednání budou mimořádně složitá. Jakákoliv širší jaderná dohoda či významnější sankční úleva navíc může narazit i na americký Kongres.

Při pohledu na jednotlivé segmenty finančního trhu je zřetelně viditelné, že některá aktiva jsou na tom již nyní lépe než před začátkem blízkovýchodního konfliktu, zatímco jiné mají stále co dohánět.

Velmi dobře patrné je to na devizovém trhu. Euro vůči americkému dolaru sice po zprávách o dohodě posílilo nad hladinu 1,16 EURUSD, ale i tak zůstává výrazně slabší než na konci února před začátkem konfliktu (1,18 EURUSD) a také pod průměrnými úrovněmi z dubna (1,169 EURUSD). To ukazuje, že měnový trh neoceňuje jen geopolitiku, ale pozorně sleduje i úrokový diferenciál, rozdíl mezi měnovou politikou amerického Fedu a evropské ECB, sílu amerických výnosů a globální poptávku po dolaru jako rezervní měně. V posledních týdnech navíc dochází ke zřetelné divergenci mezi ekonomickým vývojem v USA a v eurozóně v neprospěch eurozóny.

Daří se naopak středoevropským měnám vůči euru. Česká koruna i maďarský forint jsou aktuálně silnější oproti začátku blízkovýchodního konfliktu a platí to především pro forint (téměř 7 %). Středoevropské měny těží z návratu risk-on nálady na trhy, z nižší energetické rizikové prémie a z relativně atraktivního úrokového diferenciálu. U koruny navíc pomáhá jestřábí tón České národní banky (ČNB) a spekulace, že úrokové sazby mohou být na červnovém zasedání ČNB zvýšeny kvůli jádrové inflaci, úvěrové dynamice a vyšším zdám. Koruna je vůči euru na dohled maxim z loňského prosince (24,10 EURCZK). U forintu je apreciační příběh ještě dominantnější, a to díky výsledku parlamentních voleb a nové proevropské vládě. Forint je vůči euru nejsilnější za čtyři roky těsně nad hranicí 350 EURHUF. Aktuální kurzy ZDE.

Akciové trhy jsou nyní nad úrovněmi z konce února, než začal blízkovýchodní konflikt. O poznání výše jsou především americké akciové indexy. Např. index S&P 500 o více jak 8 %. Ale vzpruhu dostaly i evropské akciové indexy, kde je větší citlivost na vysoké ceny energetických komodit. Euro Stoxx 50 dnes ráno zamířil na historická maxima. To ale zároveň znamená, že značná část dobrých zpráv už je v cenách započtena. Pokud se mírová jednání zaseknou na jaderném programu nebo implementaci dohody, tak je prostor pro zklamání nyní poměrně velký. Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že pro akciové trhy je v posledních čtvrtletích klíčový AI příběh.

Naopak stále co dohánět mají ještě dluhopisy. Důvod je jednoduchý. Pokles cen ropy sice snižuje budoucí inflační riziko, ale centrální banky řeší i zpožděné dopady předchozího cenového šoku. Navíc jádrová inflace zůstává problémem. V USA se trh soustředí na americký Fed a na to, zda komunikace nového šéfa Fedu K. Warshe nebude tvrdší vůči inflaci. Vyšší dlouhý konec výnosových křivek odráží nejen inflační nejistotu, ale i fiskální a emisní rizika. Proto se dluhopisy mohou vracet k předválečným úrovním o poznání pomaleji. Pokles výnosů je určitě možný, ale vyžaduje trvalejší pokles cen energií a jasné signály, že centrální banky už nebudou muset zpřísňovat měnovou politiku.