Varování před podvodnými nabídkami zneužívajícími jméno ČNB

Česká národní banka upozorňuje veřejnost na množící se případy podvodných nabídek, které se neoprávněně zaštiťují jménem České národní banky (ČNB) nebo zneužívají jména existujících zaměstnanců ČNB.

Patří sem například nabídka neexistující společnosti Flux Capital a.s., která nabízí obchodování na finančním trhu pomocí automatizovaného programu fungujícího s použitím umělé inteligence (AI) a zaštiťuje se při tom falešným rozhodnutím ČNB. Dalším podvodem zneužívajícím ČNB je nabídka zvýhodněných úvěrů, které má údajně poskytovat veřejnosti přímo Česká národní banka zneužívající nejen jméno ČNB, ale i jejích existujících zaměstnanců, včetně guvernéra.

Příklad takové podvodné smlouvy

Při podvodných nabídkách jsou většinou v různých obměnách využívány následující praktiky:

Manipulace a získání důvěry

Podvodníci kontaktují potenciálního investora jménem neexistující společnosti nebo zneužijí název reálného subjektu, jména České národní banky či jiného důvěryhodného evropského orgánu (ESMA, ECB, Evropská investiční banka). Osloví zájemce s velice výhodnou nabídkou, jejímž cílem je vzbudit důvěru.

Aby působili důvěryhodně, často používají zfalšované dokumenty, například zfalšovaná rozhodnutí ČNB nebo pojistné smlouvy, které údajně „ochrání“ vložené peníze.

Zneužití účtů (zejména transparentních)

Poté vyzývají zájemce o investici ke složení relativně nízkého „vstupního“ nebo „jednorázového“ poplatku, zpravidla na transparentní účet vedený některou z českých bank.

Požadavky na platbu tak působí věrohodně, neboť je využit existující český bankovní účet, který je skutečný a fungující. Cílem je opět vyvolat důvěru a snížit obezřetnost.

Po zaplacení poplatku podvodníci osloví zájemce o investici s další nabídkou k navýšení investice, tentokrát buď převodem finančních prostředků na jiný účet nebo směnou na kryptoaktiva a jejich převodem do kryptopeněženek.

Nabídka pomoci – pozor na osobní údaje

Často je také investorům nabízena pomoc při investování, vyplňování formulářů či zakládání účtů na investičních platformách, a to vzdálenou formou, prostřednictvím nebezpečného sdílení obrazovky (pomocí programů AnyDesk nebo TeamViewer). Tímto způsobem podvodníci získají přístup k celému obsahu počítače či mobilního telefonu a případně i k osobním údajům, jako jsou přihlašovací údaje k bankovním účtům nebo investičním platformám. Díky nim mohou volně nakládat s financemi podvedeného či jeho jménem zadávat pokyny.

Další platby pod záminkou výběru zisku nebo vrácení prostředků

Ve chvíli, kdy se pak investor snaží své prostředky vybrat, jsou po něm požadovány další platby podmiňující výběr údajného zisku nebo vrácení „investovaných“ prostředků. Podvodník investorovi potvrdí, že má „zisk“ nebo že si může vybrat jakoukoliv částku a následně oznámí, že částka je příliš vysoká pro okamžitý převod a požaduje doplacení různých „poplatků“, např.: daň z výnosu, poplatek za převod, aktivační nebo odblokovací poplatek, poplatek za „ověření účtu“. Po zaplacení se objevují další a další požadavky, často s novými důvody.

Cílem podvodníků je udržet oběť v domnění, že výplata je „na dosah“ a postupně získat co nejvíce dalších plateb. Využívají psychologický nátlak, který stupňují, jako například tvrzení, že platba je posledním krokem k výběru, že jde o standardní postup u vysokých částek anebo „pokud nezaplatíte dnes, o prostředky přijdete“.

Varování před online finančními podvody vydali i evropští regulátoři (EBA, ESMA a EIOPA).